Proč se šelmám u nás nedaří? Odpovědi hledá nový film Causa carnivora

Znepřístupnili jsme šelmám krajinu a - na rozdíl od sousedních států - jim návrat do přírody nijak neulehčujeme. Spíše naopak. Přesto si šelmy našly samy cestu zpátky do české krajiny. Po stopách rysů, vlků a medvědů u nás a za odpovědí na otázku, co jim brání ve větším rozšíření, se vydal ve svém novém filmu CAUSA CARNIVORA režisér Jan Svatoš. Zatímco jinde v Evropě se počty šelem opět navyšují, v České republice jejich stavy nadále kolísají. Mohou za to migrační překážky i pytláctví.

Česko je zatím, co se týče výskytu velkých šelem, spíše pustým ostrovem uprostřed Evropy. Situace se ale začíná pomalu měnit. „Události posledního roku nás přesvědčují, že to šelmy s návratem do naší krajiny myslí vážně. V Máchově kraji se po více než sto letech usadila vlčí smečka, vlci se pokoušejí usadit i v Beskydech nebo na Šumavě,“ vyjmenovává Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc.

„Jsem fascinován tím, že vlci, medvědi i rysi se k nám snaží vracet sami od sebe – navzdory tomu, jak jsme jim znepřístupnili krajinu. O to více jsem překvapen, co vše pro soužití s nimi dělají v sousedním Německu či Polsku,“ říká Jan Svatoš, který vyslyšel přání Hnutí Duha filmově zmapovat situaci šelem ve střední Evropě.

V dokumentu vystupují čeští ochránci přírody, zazní i názory lesníka a pokrokově smýšlejících myslivců. Tvůrci filmu při natáčení snímku navštívili také sousední země – Německo, Polsko a Slovensko. Právě na jejich příkladech se ukazuje, že přítomnost šelem nedělá krajinu nebezpečnější. Místní o výskytu šelem ve svém okolí často ani nevědí. Samotní vědci a ochránci přírody přiznávají, že přestože se v jejich teritoriu běžně pohybují, rysa či vlka spatřili na vlastní oči výjimečně nebo vůbec.

Přesto lidé v Česku, a podle Michala Babniče, šéfa rangerů v NP Malá Fatra na Slovensku, stále častěji i na Slovensku, věří raději krvavým legendám, než výzkumům podloženým fakty. Vlci, medvědi a rysové totiž mají v ekosystému svoji nezastupitelnou roli. A například lesníkům pomáhají chránit stromy před přemnoženou spárkatou zvěří.

V diskuzi po premiéře filmu zaznělo, že nejlepším receptem na to, jak se přestat bát přítomnosti šelem v krajině, je osobní zkušenost z terénu, například během Vlčích a Rysích hlídek pořádaných Hnutím Duha. Rysi a vlci jsou velmi plaší, nejčastěji se proto člověk může setkat s medvědem, připomněl Michal Babnič. Střetům s nimi na Slovenku podle něj přibývá nejen z důvodů většího počtu šelem, ale i častějším pobytem lidí ve volné přírodě, zvláště v kritických obdobích na jaře a v zimě. Například během provozováním skialpinismu či freeride lyžování mohou lidé zvířata vyrušit i ze zimního spánku.

Film CAUSA CARNIVORA vznikl ve spolupráci s Hnutí DUHA Olomouc. Ve filmu jsou použity i unikátní záběry volně žijících šelem z české přírody pořízené vlčími hlídkami během dvanáctiletého monitoringu. Režisér Jan Svatoš se tématu divočiny věnuje dlouhodobě. V loňském roce získal prestižní cenu Special Jury Award JADE KUNLUN za film divoČINY. V současnosti pracuje na dokumentu o návratu divokých koní do českých Milovic a filmu Archa světel a stínu o odkazu amerických filmařů Martina a Osy Johnsonových, kteří na počátku 20. století natáčeli divokou přírodu v Africe, na Borneu a Oceánii.

Film CAUSA CARNIVORA měl premiéru 13. května v Městské knihovně v Praze. Další projekce proběhnou v pondělí 18. 5. 2015 v Novém městě na Moravě a 2. 6. 2015 v Brně. Hnutí Duha prodává film rovněž na DVD.

---

reklama

---