Průlom ve vládní pozici: ČR už nebude proti třem klimatickým cílům EU
Česká republika už nebude při evropských jednáních odporovat cíli pro zvyšování energetické účinnosti. Stále více zemí EU se totiž staví kladně k tomu, aby měla Unie do roku 2030 tři klimaticko-energetické cíle, podobně jako je tomu v současné politice do roku 2020.
Novou oficiální pozici ke klimaticko-energetickým vyjednáváním pro rok 2030 by měl Sobotkův kabinet podle informací EurActivu dopilovat po vládních prázdninách, které končí za týden.
Cíl pro energetickou účinnost ve výši 30 % navrhla Evropská komise před měsícem. Má doplnit závazek ke snižování emisí CO2 (o 40 % oproti roku 1990) a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie (celoevropsky na 27 %). O podobě klimaticko-energetické politiky do roku 2030 by měli šéfové členských zemí jednat v říjnu, je ale možné, že se rozhodnutí odloží na později (jako se to stalo už v březnu).
Kvůli Rusku
Ještě v první polovině letošního roku nebylo jasné, jestli Komise „třetí cíl“ navrhne a jestli bude mít dostatečnou podporu. Nyní ale roste skupina členských států, které se k cíli vyjadřují kladně. Svou roli v tom hraje i vývoj na Ukrajině. EU totiž považuje zvyšování účinnosti za jeden ze způsobů, jak snižovat energetickou závislost na Rusku.
To v červnu zdůraznilo sedm evropských ministrů životního prostředí a energetiky v dopise, kterým Komisi vyzvali, aby cíl pro účinnost do klimaticko-energetického balíčku zahrnula. V čele skupiny stojí Německo, svůj podpis připojily Belgie, Dánsko, Irsko, Lucembursko, Portugalsko a Řecko. Cíl by měl být podle nich závazný. K podpoře třetího cíle se později připojila také Francie.
A právě kvůli rostoucí politické podpoře mění svou dosavadní pozici i Česko. Vláda se totiž nechce dostat v EU do politické izolace. Podle informací redakce už o této změně zainteresované hráče informoval ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).
Hlavně dopady
Zatím Česká republika zastávala názor, že EU by měla mít do roku 2030 pouze jeden klimaticko-energetický cíl – pro snižování emisí CO2. „Zkušenost z balíčku 2020 říká, že když je cílů několik, pak se vzájemně požírají a nedoplňují se,“ vysvětloval EurActivu v červnu státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
„Pokud by byl rámec pro rok 2020 nastaven jinak, myslím si, že by Česká republika například jiným způsobem přistupovala k podpoře OZE. Nevyplýtvali bychom tolik peněz na jejich podporu a možná bychom se daleko víc zaměřili na jiné alternativy,“ dodal. Podobné názory měla doposud například Velká Británie.
Zatím ale není zřejmé, jak vysoký cíl bude Česko ochotné podpořit a jestli by se dokázalo smířit s tím, že by byly dílčí cíle stanoveny zvlášť pro jednotlivé státy EU. Dosud totiž není dojednáno, jestli bude cíl závazný a jaké požadavky bude klást na každou ze členských zemí. Vláda přitom vždy zdůrazňovala, že chce mít nejprve jasno o ekonomických dopadech cíle na českou ekonomiku.
Tento článek je převzat ze serveru EurActive.cz. Jeho další šíření je možné pouze se souhlasem vydavatele EU-Media.
reklama
Vláda chce do ČR přilákat výrobu baterií, solárních panelů či elektrolyzérů
Systém evropského uhlíkového vyrovnání budou v ČR spravovat MŽP a celníci
Klimaticko-energetický plán je vrcholem alibismu, míní Havlíček (ANO)