Ptáků v české krajině ubývá, patrné je to zvlášť u koroptví
.jpg "Významná změna je patrná u koroptví polních (na obrázku). Jejich počet se snížil od roku 1982 na 30 až 40 procent, v posledních letech se pokles zastavuje. Odhaduje se, že ve 30. letech šly počty koroptví do milionů, nyní jsou to řádově tisíce hnízdících párů.")
"Celkově jsou změny v početnosti v letech 2008-2017 nejhorší ze všech sledovaných období," uvádí zpráva o ptácích zemědělské krajiny. Pokles počtu se u některých druhů sice již zastavil, to ale nemusí být nutně pozitivní. Může to totiž znamenat, že populace těchto druhů jsou už tak nízké, že "k dalšímu snižování musí docházet pomalejším tempem", uvedli ornitologové.
Významná změna je patrná u koroptví polních. Jejich počet se snížil od roku 1982 na 30 až 40 procent, v posledních letech se pokles zastavuje. "Současné populace jsou tragickými zbytky kdysi velmi početného ptačího druhu," konstatuje zpráva. Zastavení poklesu podle ornitologů není ochranářským úspěchem, protože populace "je již prakticky zdecimována". Odhaduje se, že ve 30. letech šly počty koroptví do milionů, nyní jsou to řádově tisíce hnízdících párů.
"Největším problémem české krajiny je to, že ztratila velkou část své pestrosti," řekl jeden z autorů zprávy, Václav Zámečník z ČSO. Právě koroptve patří mezi druhy, které jsou na pestrost krajiny náročné. Na jaře potřebují skrýt hnízdo ve vegetaci, například v nesečených travnatých pásech. Vylíhnutá kuřata spotřebují velké množství hmyzu, kterého je kvůli hojnému užívání insekticidů na polích méně. Odrůstající kuřata potřebují i místo, kde po zmoknutí oschnou. "To bývaly třeba polní cesty nebo pole, na kterých se pěstovaly pozdní nebo řídce rostoucí plodiny jako jsou brambory," popsal Zámečník.
Ptákům chybí nejen pestrost, kdy by na polích sousedily různé plodiny, ale také remízky, polní cesty, travnaté pásy a vlhčí místa. Je to znát třeba i u lindušky luční, kterou odborníci jmenují mezi mizejícími druhy. "U lindušky je to kombinace prostředí a hospodaření. Má ráda vlhčí louky a voda v krajině chybí. Navíc jí nesvědčí velkoplošné sečení, kdy na louku vjede stroj a za dopoledne ji celou poseká, i když tam ptáci třeba vyvádějí mladé," uvedl Zámečník.
Velmi nízké počty zjistili ornitologové také u čejky chocholaté. Počet čejek sice již neklesá, podle odborníků je ale hnízdících párů již tak málo, že je plošné monitorování spolehlivě nezachytí.
Z dvaceti sledovaných druhů zaznamenali odborníci příznivý trend jen u dvou, u vlaštovek a špačků. U špačků je to důležité i proto, že v zemích západní a severní Evropy ubývají.
Počet ptáků je jedním z významných ukazatelů stavu přírody. Uvádí ho proto i každoroční celková zpráva, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí. Ta nejčerstvější je za rok 2016 a týká se i dalších druhů ptáků. "Od roku 1982 početnost populací běžných druhů ptáků v ČR setrvale klesá, u lesních druhů poklesla o 14,9 procenta, u ptáků zemědělské krajiny o 33,5 procenta," uvádí.
reklama
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález
.jpg?uselang=cs){kind=link}