Registr znečišťovatelů se změní, aktivisté to příliš nevítají
"Kdysi došlo k chybě, že povinnost sledovat chemické látky byla vztažena i třeba na velké supermarkety, což je nesmysl. Změna tuto chybu napravuje. Na druhou stranu je nutné říct, že došlo k osekání povinností některých menších spaloven odpadů," uvedl Petrlík.
Změna se bude týkat podle ministerstva životního prostředí přibližně 1700 až 1800 malých znečišťovatelů z celkových 5000. Ušetřit se tím má zhruba 30 milionů korun ročně. Novelu v červenci podepsal prezident Miloš Zeman.
Arnika tento týden jako každoročně zveřejnila přehled zásadních znečišťovatelů životního prostředí za loňský rok. Žebříčkům dominuje neratovická chemička Spolana. Mezi dalšími velkými znečišťovateli jsou například Kovohutě Holding DT či laminátovna Peter GFK. Arnika vychází z údajů, které podniky nahlašují do znečišťování samy. Za loňský rok to bylo 1770 podniků, meziročně jich přibylo sedmdesát.
Daleko větší škody podle Petrlíka v registru nastaly, když byla zrušena povinnost ohlašovat některé látky v odpadech, takže i státní správa přišla o důležité informace, byť od jediného znečišťovatele ze skupiny Spolchemie v Ústí nad Labem. Týkaly se ale látek, na které se vztahuje Stockholmská úmluva.
"To je podle mě větší škoda napáchaná na registru a bohužel je nutno říci, že ministerstvo průmyslu a obchodu a hlavně svaz chemického průmyslu se snaží povinnost ohlašovat množství látek v odpadech zrušit zcela," řekl Petrlík. Většina evropských států totiž tuto povinnost nemá zavedenou. Integrovaný registr znečišťování měla ČR ale zavedený dřív než Evropská unie.
Množství rakovinotvorných látek, které vypouštějí podniky, se podle výsledků registru v Česku meziročně mírně snížilo, a to už podruhé. Zvýšilo se však množství takzvaných endokrinních látek, tedy těch, které poškozují hormonální soustavu člověka, dále množství látek poškozujících ozonovou vrstvu Země a rovněž dioxinů.
reklama