Kvůli kytovcům se bude v Kanadě řídit lodní provoz
Program vyvinuli výzkumníci z univerzity v Montrealu. Jeho smyslem je dosáhnout dostatečné ochrany druhů, které jsou na tento pestrý biotop vázány, ale zároveň poskytnout podmínky k rozvoji ekoturismu, a to při stávajícím zachování frekventované námořní přepravy. Výzkumníci si od programu slibují, že povede ke snížení kolizí lodí s kytovci.
Lael Parrotová, vedoucí týmu počítačové laboratoře komplexních systémů, si vzala za úkol sladit zájmy ochrany přírody i námořní přepravy. Vytvořením interaktivní mapy zálivu spolu s projekcí pohybu běluh, plejtváků myšoků, plejtváka obrovského a keporkaků v průběhu roku vytvořila počítačový model kritických oblastí, kde dochází pohybem lodí k přímému ohrožení velryb. V takto vytvořeném prostředí namodelovala obvyklé trasy tří typů lodí – rekreačních rybářských, vyhlídkových a velkých nákladních. Cenné informace získala i ze zkušeností místních kapitánů.
Výsledkem je nejen vytyčení kritických zón v zálivu a zavedení nových tras, ale i návrh na snížení rychlosti provozu všech lodí. „Při průměrné rychlosti pětadvacet uzlů, tedy nějakých 46 kilometrů v hodině, je pro velrybu srážka s lodí automaticky smrtelná,“ potvrzuje Clément Chion, jeden ze členů řešitelského týmu. „Při snížení rychlosti pod deset uzlů pak končí tragicky jen asi třetina nehod.“ Celý systém řízení dopravy ve fjordu bude uveden do provozu v roce 2012.
Model by se měl v praxi začít využívat příští rok. Jeho úspěch závisí nejen na ochotě a spolupráci kapitánů lodí, ale i na citlivém vnímání dalších důležitých okolností, jako je počet a pohyb plavidel a velryb, zda je příliv, či odliv, jaké je právě počasí. V neposlední řadě je také nutné brát v potaz ekonomické aspekty lodní dopravy.
V roce 1998 byly fjord řeky Saguenay a část zálivu sv. Vavřince vyhlášeny mořskou rezervací, určenou k ochraně třinácti druhů živočichů, z nichž více jak polovina se řadí mezi ohrožené. Specifický biotop se sladko-slanou vodou lákal poslední léta nejen rybáře, ale i pozorovatele velryb, díky nimž se v místě rozběhl slušně fungující ekoturistický byznys. Provoz ve fjordu, zahrnující ročně 10 000 vyhlídkových plaveb a přibližně 5 000 nákladních lodí, však podvodním obyvatelům zálivu neprospíval. Tak byla v roce 2002 zahájena série regulačních opatření, omezujících rychlost lodí, vzdálenost mezi loděmi a velrybami i maximální délku jednoho pozorovaní. Počítačový model byl dalším krokem.
Článek byl uveřejněn na serveru ScienceDaily dne 11. 10. 2011 pod názvem New Computer Program Promises to Save the Whales.
reklama
U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
Vědci naslouchají velrybám a snaží se naučit jejich řeč
