Senát schválil ratifikaci pařížské klimatické dohody
"Považuji za žádoucí, aby se Česká republika připojila ke globální solidaritě," řekl Brabec. Senátory ujistil, že dohoda nebude pro Česko znamenat žádný další závazek nad rámec těch, které už byly přijaty v unii. Česko se zavázalo snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o dvě pětiny ve srovnání s rokem 1990. "Česká republika závazek úspěšně plní," zdůraznil Brabec.
Už před dvěma lety podle něho činil pokles emisí 35 procent. Do roku 2030 se sníží možná až o polovinu, dodal ministr.
Senátoři nepřistoupili na požadavek Tomáše Jirsy (ODS), aby horní komora projednávání dohody přerušila. Jirsa žádal vzhledem k tomu, že podle jeho názoru má smlouva obrovský vliv na hospodářství, přítomnost ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka (ČSSD). Dohodu pak podpořilo 45 ze 61 přítomných senátorů, proti nebyl nikdo.
Nový klimatický plán podepsali předloni v prosinci v Paříži zástupci téměř 200 zemí. K loňskému 5. říjnu se dosáhlo cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa. Dohoda pak mohla vstoupit do 30 dní v platnost.
Oteplování se má podle textu dohody udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí emise, především oxidu uhličitého, a to i rozvojové země. Pařížský dokument nahrazuje Kjótský protokol z roku 1997, který byl závazkem jen části států.
Ve Sněmovně se naposledy debatovalo o dohodě začátkem března, už počtvrté. Předmětem sporu byla mimo jiné její závaznost a důsledky. Poslanci se přeli rovněž o to, zda je růst teploty v posledních letech opravdu globálním oteplováním a zda je způsoben emisemi skleníkových plynů.
Ratifikaci musí schválit obě parlamentní komory. Následně by měl dohodu podepsat prezident.
reklama