http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/unikatni-simulator-deste-pomaha-ceskym-vedcum-proti-pudni-erozi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

fotogalerie uvnitřUnikátní simulátor deště pomáhá českým vědcům proti půdní erozi

3.10.2011 10:39 | PRAHA (Ekolist.cz)
Simulátor deště v akci.
Simulátor deště v akci.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Na svažitém políčku kousek od středočeského Třebsína zkoumají vědci půdní erozi. Ta ročně způsobí škody v miliardách korun prostě tím, že deště nenávratně spláchnou z polí tuny úrodné hlíny. U Třebsína vědci zjišťují, jaké zemědělské postupy a plodiny erozi usnadňují a které jí naopak brání. Díky tomu vznikla nedávno vydaná protierozní "kuchařka", která má zemědělcům proti erozi pomoci. Na jejím vzniku měl velký podíl i unikátní stroj: simulátor deště
 

Na uhlazenou půdu začínají dopadat první kapky přívalového deště. Voda se pomalu mísí s hlínou a vzniklá tekutina vzhledem ne nepodobná kvalitní kávě s mlékem pomalu stéká ze svahu. Čím déle déšť trvá, tím více „kávy“ se dává na políčku do pohybu a nenávratně odtéká pryč. A i když déšť ustane, voda ještě dlouho teče po celé šířce políčka a odnáší s sebou to, co je na poli nejcennější – úrodnou půdu. „Takhle nějak vypadá vodní eroze půdy,“ komentuje děj odborník na půdu Jiří Hladík.

Ten déšť nebyl pravý, ale uměle vyrobený. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP), který Jiří Hladík vede, si před lety vyvinul zařízení sofistikovaně pojmenované simulátor deště, které umí napodobit průběh přívalového deště. Na první pohled je to jen čerpadlo s nádrží na vodu a pár tryskami. Jenže napodobit déšť není tak snadné, jak se může zdát. Důležité je „vyrobit“ takové kapky, které se svým tvarem podobají těm pravým kapkám při přívalových deštích a které na zem dopadnou se stejnou energií jako ty pravé. To má při vzniku půdní eroze svůj význam.

Vědci z výzkumného ústavu tu testují, jaké zemědělské postupy a opatření mohou pomoci proti splachu půdy z polí. Například sázet samotnou kukuřici erozi podporuje, ale pokud se mezi kukuřici zaseje ještě další rostliny nebo se jen kukuřice zaseje v hnojem zhutnělé půdě, je splach z pole podstatně menší. Vědci umí poměrně přesně změřit, kolik půdy se při přívalovém dešti na různě upravených políčkách vyplaví. Na dolním konci každého políčka je sběrač, který svede „kávu“ do potrubí, na jehož konci je jednoduchý měřič průtoku. Z odebraných vzorků "kávy" výzkumníci dokáží zjistit, kolik živin voda s sebou vzala z pole. Ve výzkumném ústavu už připravují nový simulátor deště, který bude umět nejen přívalový déšť, ale celou řadu dešťů.

Když cena pole teče dolů

Eroze není nic, co by tu nebylo už od nepaměti. Probíhala a probíhá stále. „Problém je, že dnes je často eroze zrychlená,“ říká Hladíkova kolegyně z ústavu Dominika Kobzová. „Přívalový déšť může z pole během chvilky odnést vrstvu i deseti centimetrů půdy.“ Nemusí se to zdát jako významné číslo, ale v kontextu toho, že jeden centimetr půdy vzniká od sta do tisíce let, jde o vážné téma. Stačí, aby zemědělec použil špatné postupy a nerespektoval protierozní opatření a jeden silný déšť mu spláchne půdu, která jej živí.

Důsledků je celá řada. Pokud chce zemědělec něco na svém poli pěstovat, musí si buď úrodnou půdu chránit, nebo si vypomáhat dalším a dalším hnojením. Splachem úrodné půdy zemědělec nepřichází jen o zisk, ale jeho pozemky dokonce ztrácí na své ceně. Ta je totiž odvislá od tzv. bonity půdy. Přívalové deště mohou sešplouchnout cenu pole pěkně rychle dolů.

Jak říká Jiří Hladík, vzniku erozí nahrává i to, že drtivá většina polí je pronajata a její praví vlastníci na ní nehospodaří. Zemědělci v nájmu se o pole nestarají a zajímají se hlavně o okamžitý zisk. O nějaká protierozní opatření, jejichž přínos je zřejmý až v čase, nemají zájem. Situaci neulehčuje ani to, že jedno pole může mít celou řadu majitelů. Je pak téměř nemožné získat od všech majitelů polností souhlas s vysazením remízků, které erozi brání. „Průšvih s erozí totiž není jen na svažitých polích, ale i na těch, které jsou jen mírně z kopce, za to jsou ale dlouhé,“ vysvětluje další okolnost erozí Hladík. „Voda na takovém dlouhém poli pak získá sílu a bere z pole vše.“ Nejhorší nejsou ani tak jednotlivé erozní rýhy, ale eroze plošná. Při ní se vyplaví úrodná půda z celé plochy plochy.

Tady je - erozní rýžka v kukuřičném poli.
Tady je - erozní rýžka v kukuřičném poli.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Boj proti půdní erozi je jednou z priorit ministerstva zemědělství. „Zpracovali jsme jakousi protierozní kuchařku, která zemědělcům poradí, jaká opatření pomáhají proti erozi a jaká ji naopak podporují,“ říká ministr zemědělství Ivan Fuksa. Podle ministra je pro každého zemědělce dobré něco o protierozních opatřeních vědět. „Jsou sice lokality, kde s erozemi neměli až dosud žádné problémy. Ale přívalový déšť jednou přijít může a zemědělec pak překvapeně kouká, jak mu pole odtéká do vesnice,“ říká ministr.

Překvapený může být zemědělec ještě z další věci, totiž když ho někdo, například postižená obec, zažaluje za škodu vzniklou naplavenou zeminou. První takové vlaštovky, které pro zemědělce nedopadly dobře, se již podle ministra objevily.

Když kukuřici, tak se svazenkou

„Celkově chceme postup proti erozím zpřísnit,“ říká Ivan Fuksa. Za období 2006 až 2008 byl prý stát příliš benevolentní a nad špatnou zemědělskou praxí přivíral oči. „Hrozí nám za to pokuta ze strany Evropské unie.“ Ta totiž podmiňuje vyplácení dotací dodržováním tzv. Standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC).

Ministr Fuksa nechce zemědělcům nic přikazovat zákonem. Jeho resort připravil jakýsi seznam vhodných a nevhodných opatření, ze kterého si každý zemědělec může vybrat to, co se mu zrovna hodí na jeho polnosti. Situace je ale podle Fuksy vážná, protože erozí je ohrožena skoro polovina celkové rozlohy orné půdy. „Ta nejčernější čísla hovoří o ztrátě 21 milionů tun půdy za rok. Přeloženo do korun může škoda být kolem čtyř miliard ročně,“ říká Fuksa.

Jedním hlavních doporučení jeho resortu je, aby zemědělci hospodařící v erozích ohrožených lokalitách nepěstovali plodiny, které erozi podporují. Typickým příkladem je kukuřice, jejíž kořeny půdu kolem sebe moc nezhutní a voda ji pak snadno odnáší. V případě, že zemědělec takové rostliny potřebuje pěstovat, měl by podle ministerstva sáhnout po některém vhodném protierozním opatřením. Například může mezi kukuřicí pěstovat rostliny jako je svazenka vratičolistá, které erozi brání. „Celá řada opatření proti erozi je pro zemědělce připravena v naší kuchařce,“ uzavírá ministr zemědělství.

Víte o nějaké erozi? Od příštího měsíce o ní můžete dát vědět na zvláštním portálu www.me.vumop.cz.

Simulace deště a vodní eroze

předchozí    další
Simulátor deště je připravený ke spuštění, čeká se jen na diváky.
Simulátor deště je připravený ke spuštění, čeká se jen na diváky.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Simulátor deště je připravený ke spuštění, čeká se jen na diváky.
První kapky se spouští, první diváci dorazili. (Divák v saku je ministr zemědělství Ivan Fuksa, divák ve vestě je ředitel VÚMOP Jiří Hladík)
Vytvořit správnou kapku je věda. Tato tryska umí dělat tvar kapky stejný jako mají kapky pravého přívalového deště.
Voda začíná z políčka splachovat půdu.
Simulátor deště v akci
Voda z políčka spláchla tuhle "kávu".
Voda z políčka spláchla tuhle "kávu".
Tady to "udělátko" umí změřit, kolik se z políčka splavilo půdy. Korýtko uprostřed se po naplnění převáží na stranu a začne se plnit druhé korýtko. To se po naplnění převáží zpět. Zařízení si počítá počet převáhnutí. Objem korýtek je znám, stejně jako množství vody, které "napršelo".
Tohle je to nejcennější, co na poli je. A co voda snadno vezme s sebou.
Už dopršelo a eroze ustala.
Už dopršelo a eroze ustala.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist