V Česku ubývají ptáci, nejvíce na polích a loukách, varuje zpráva
Ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek řekl, že jen "pouhý" pokles o deset procent znamená v absolutních číslech velké množství ptáků. "Jde například o skřivana, strnada obecného nebo čejku, která bývala dříve na téměř každém poli a v současnosti patří k ohroženým druhům," konstatoval.
Nová zpráva o stavu životního prostředí byla zveřejněna v knihovně připravované legislativy, zpracovala ji česká informační agentura životního prostředí CENIA. Ministerstvo životního prostředí ji nechce blíže komentovat. Úřad podle mluvčí MŽP Petry Roubíčkové více než dvousetstránkovou zprávu v těchto dnech dokončuje a na vládu pošle koncem listopadu. Z jednání kabinetu, které bude příští středu, ji stáhl.
Vermouzek k tomu dodal, že data ve zprávě jsou založena na dlouhodobém výzkumu České společnosti ornitologické a připravují se systémem občanské vědy. To znamená, že údaje v terénu sbírají dobrovolníci. Díky tomu existují relevantní údaje od roku 1982 až po současnost.
Zpráva uvádí, že nepříznivý stav přírodních stanovišť souvisí s tím, že krajina je ekologicky nestabilní. Na trend mají vliv i změny klimatu. Od roku 1982 poklesla početnost všech běžných druhů ptáků v ČR o 5,9 procent. "U zemědělské krajiny to zapříčinil způsob hospodaření a jeho intenzita," poznamenal Vermouzek. Lány polí jsou stále velké a pěstují se na nich stejné plodiny, často za použití toxických chemikálií, vysvětlil.
"Výsledkem je, že taková krajina není ve skutečnosti živou, ale je to zelená poušť. Známe pole řepky a kukuřice. Přestože jsou na první pohled zelené, tak velmi málo živočichů a divokých rostlin v nich má možnost přežít. Prostor není ani pro ptáky, kteří jsou na těchto složkách biodiverzity závislí," dodal Vermouzek.
Pokud chce česká vláda problém řešit, měla by se podle něj obrátit na celkovou zemědělskou politiku Evropské unie a nastavení dotací směřujících do zemědělství.
reklama