http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-cesku-ubyvaji-ptaci-nejvice-na-polich-a-loukach-varuje-zprava
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

V Česku ubývají ptáci, nejvíce na polích a loukách, varuje zpráva

14.11.2016 09:14 | PRAHA (ČTK)
Skřivan polní. Dřív byl na každém poli, teď je vzácný.
Skřivan polní. Dřív byl na každém poli, teď je vzácný.
Licence | Všechna práva vyhrazena
Foto | Jiří Šafránek / Moravský ornitologický spolek
Běžných druhů ptáků je na území České republiky čím dál méně, nejvíce ubývají v zemědělské krajině. Aktuální Zpráva o životním prostředí za rok 2015 upozorňuje, že od roku 1982 do současnosti se celkové počty ptáků snížily o téměř šest procent. Populace lesních druhů ptáků poklesla o 16,6 procent a v zemědělské krajině, tedy u polních a lučních ptáků, až o 31,2 procenta. Trend poukazuje na to, že se v ČR zhoršuje stav krajiny, snižuje biodiverzita a tím i pestrost druhů, píše se v dokumentu, který má ČTK k dispozici.
 

Ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek řekl, že jen "pouhý" pokles o deset procent znamená v absolutních číslech velké množství ptáků. "Jde například o skřivana, strnada obecného nebo čejku, která bývala dříve na téměř každém poli a v současnosti patří k ohroženým druhům," konstatoval.

Nová zpráva o stavu životního prostředí byla zveřejněna v knihovně připravované legislativy, zpracovala ji česká informační agentura životního prostředí CENIA. Ministerstvo životního prostředí ji nechce blíže komentovat. Úřad podle mluvčí MŽP Petry Roubíčkové více než dvousetstránkovou zprávu v těchto dnech dokončuje a na vládu pošle koncem listopadu. Z jednání kabinetu, které bude příští středu, ji stáhl.

Vermouzek k tomu dodal, že data ve zprávě jsou založena na dlouhodobém výzkumu České společnosti ornitologické a připravují se systémem občanské vědy. To znamená, že údaje v terénu sbírají dobrovolníci. Díky tomu existují relevantní údaje od roku 1982 až po současnost.

Zpráva uvádí, že nepříznivý stav přírodních stanovišť souvisí s tím, že krajina je ekologicky nestabilní. Na trend mají vliv i změny klimatu. Od roku 1982 poklesla početnost všech běžných druhů ptáků v ČR o 5,9 procent. "U zemědělské krajiny to zapříčinil způsob hospodaření a jeho intenzita," poznamenal Vermouzek. Lány polí jsou stále velké a pěstují se na nich stejné plodiny, často za použití toxických chemikálií, vysvětlil.

"Výsledkem je, že taková krajina není ve skutečnosti živou, ale je to zelená poušť. Známe pole řepky a kukuřice. Přestože jsou na první pohled zelené, tak velmi málo živočichů a divokých rostlin v nich má možnost přežít. Prostor není ani pro ptáky, kteří jsou na těchto složkách biodiverzity závislí," dodal Vermouzek.

Pokud chce česká vláda problém řešit, měla by se podle něj obrátit na celkovou zemědělskou politiku Evropské unie a nastavení dotací směřujících do zemědělství.



Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Šárka Mrázová
tisknout poslat
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (3)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

F

František Dvořák

17.11.2016 17:25
Zajímavé je,že každý kritizuje velké lány pšernic a kukuřic.Ano přiznávám,že je to tragické.Ale mě by zajímalo,kolik těch ptáků hnízdí na pastvinách,kterých je možná, když se sečtou pastviny,řepky,kukuřice a pšenice dohromady,tak z totho celku 5O%.Na ty pastviny nejdou ani divočáci,protože mají vynikající čich a vědí,že tam na žížalu nebo myš nenarazí.Tak zvané hospodaření,a myslím tím i pastviny a v tom myšlení mají před kukuřicí a pšenicí přednost, je dnes pro přírodu katastrofa.
Odpovědět
VP

Vít Pátek

20.11.2016 18:43
Systém zemědělského rádoby podnikání (v žádném případě ne hospodaření), zavedený po převratu 1989, je smrtelná rána přírodě v této zemi. Statisíce vlastníků zemědělských pozemků, kteří často ani pořádně nevědí, kde jejich pozemky jsou. Nájemci, kteří si je od nich pronajímají, "hospodařící" systémem "po mně potopa", které stav krajiny a přírody, kde provozují svoje "zemědělství" absolutně nezajímá - koneckonců bydlí většinou někde úplně jinde. Jen je pozoruhodné, že když myslivci už před 20 lety bili na poplach, že negativní procesy v zemědělství, založené v předchozím režimu a projevující se typicky úbytkem drobné zvěře, po převratu ještě akcelerují, dočkali se od ochránců přírody převážně jen povýšeného ignorování. Místo velkoplošné (notabene nesmyslně dotované) zemědělské devastace biodiverzity radeji řešili mediálně a možná i ekonomicky "zajímavější" lokální kuriozity (ne že by se také řešit neměly). Teď už je dost pozdě... ale lépe pozdě, než vůbec.
Odpovědět
F

František Dvořák

20.11.2016 19:49 Reaguje na Vít Pátek
Víte p.Pátek,že já to vidím trochu jinak.Ono totiž se ještě období totality chytalo velké množství zajíců na těch zde zdevastovaných polích a ty se prodávali na západ na ty ekologické plochy, kde už dávno nebyli.Ono totiž po revoluci u nás, šel ten pokles různých živočichů v přírodě pouze na úroveň západu(i když tam jsou dneska dál v budování takových jakýchsi malých zoologických zahrad v přírodě).Ona totiž ta ekologie, kterou mi u nich tolik obdivujeme, tak je trošku popletená s termínem sterilizace přírodního prostředí.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist