http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-pondeli-zacne-v-parizi-klimaticky-summit-ocekava-se-od-nej-zacatek-zachrany-klimatu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

V pondělí začne v Paříži klimatický summit. Očekává se od něj začátek záchrany klimatu

25.11.2015 14:09 | PLZEŇ (Ekolist.cz)
Pařížská konference je svou podstatou i konferencí mírovou.
Pařížská konference je svou podstatou i konferencí mírovou.
V pondělí 30. listopadu bude v Paříži zahájen 21. klimatický summit. Dvoutýdenního vyjednávání se zúčastní na 20 tisíc lidí z celého světa. Cílem je nalézt společnou a hlavně právně závaznou dohodu, díky které se lidstvu podaří udržet klimatické změny na přijatelné úrovni. Poslední summity k velkému posunu nevedly. I proto se do pařížského summitu vkládají velké naděje. Podle odborníků totiž platí, že čím déle se bude účinné řešení klimatických změn odkládat, tím horší budou jejich dopady. Paříž má být začátek globální snahy zachránit hroutící se klimatický systém Země.
 
Pařížská konference o klimatu je oficiálně známa pod názvem 21. konference smluvních stran (21st Conference of the Parties – COP) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Sekretariát UNFCCC je institucí OSN, sídlí v Bonnu. Konference v Paříži bude zároveň 11. zasedáním smluvních stran Kjótského protokolu.

Co bude možné v Paříži považovat za úspěch? František Marčík z Glopolisu vyjmenovává několik bodů, podle kterých bude úspěch či neúspěch klimatického summitu možné poměřit. „Mělo by se dospět k ambicioznímu a dlouhodobému cíli. Podstatné je, aby dohoda byla právně závazná,“ říká Marčík. V úvahu přichází tři základní varianty. Dohoda se vtělí do mezinárodně platného protokolu (obdoba například Kjótského protokolu), nebo vznikne Dodatek Rámcové úmluvy o klimatu, nebo se vydá tzv. Rozhodnutí COP. Je však možné, že odborníci na mezinárodní právo vymyslí jinou formu závazku.

Klíčové bude, aby dohoda byla spravedlivá a přijatelná pro všechny, říká František Marčík z Glopolis
Klíčové bude, aby dohoda byla spravedlivá a přijatelná pro všechny, říká František Marčík z Glopolis
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Podle Marčíka by měla dohoda umožnit flexibilně zpřísňovat přijaté závazky na objem vypouštěných emisí. To, že do budoucna bude potřeba zpřísnit závazky jednotlivých států, je jasné už teď. „Pokud bychom jeli dál podle aktuálně předložených dobrovolných závazků, pak na konci století bude oteplení za 2 °C, které jsou považovány za bezpečnou mez,“ říká František Marčík.

Přečtěte si článek Udržet oteplení planety pod 2 °C je klíčové, tvrdí klimatolog Schellnhuber

Klíčové bude podle Marčíka vyřešení financování klimatických opatření tak, aby dohoda byla spravedlivá a zároveň přijatelná pro všechny. Velmi nepříjemnou věcí je, že odpovědnost za vypouštění skleníkových plynů je různá. Drtivá většina z dosud vypuštěných 500 Gt uhlíku jde na vrub vyspělým zemím severní polokoule, zatímco některé rozvojové země ke globálním emisím přispěly jen minimálně. Rozvinuté země si díky průmyslové revoluci vybudovaly blahobytnou společnost. V zájmu všech je, aby se rozvojové země také rozvinuly, ale bez používání fosilních paliv.

Paradoxem také je, že klimatické změny nejvíce dopadají na země, které za ně nesou jen malou či žádnou odpovědnost. Součástí pařížské dohody by mělo být přijetí finanční pomoci rozvinutých států těm rozvojovým, která by jim pomohla se jednak vyrovnat s projevy změn klimatu, ale která by také vedla rozvoji zemí bez snižování emisí skleníkových plynů.



Kvůli tomu byl v roce 2014 založen Zelený klimatický fond, do kterého rozvinuté země přislíbily 10 miliard amerických dolarů, k dispozici je však zatím jen 5 miliard. Od Paříže se očekává, že se země dohodnou na tom, že k roku 2020 bude ročně k dispozici 100 miliard amerických dolarů, které budou sloužit adaptaci na klimatické změny a zmírňování klimatických změn.

Projevy změn klimatu pociťujeme i v Evropě. Letošní srpnová vlna veder byla jedna z nejextrémnějších v historii ČR, říká Jozef Pecho z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR
Projevy změn klimatu pociťujeme i v Evropě. Letošní srpnová vlna veder byla jedna z nejextrémnějších v historii ČR, říká Jozef Pecho z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Vědci došli k závěru, že aby se do konce století podařilo udržet nárůst globálního oteplení pod 2 °C, je možné do ovzduší vypustit jen 800 Gt uhlíku. 500 Gt už jsme stihli vypustit a jsme tedy již za polovinou. Důsledkem je, že oproti předindustriální době se průměrná teplota zvýšila o 1 °C.

Projevy změn klimatu pociťujeme i v Evropě. Letošní srpnová vlna veder byla jedna z nejextrémnějších v historii ČR, upozorňuje Jozef Pecho z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Spolu s horkem jde v ruku ruce i sucho, které bylo jedno z nejhorších od roku 1947. Kvůli letošním vedrům zahynuly asi tři tisíce Evropanů a vznikly škody ve výši 3 miliard dolarů.

„Pokud se v Paříži nedohodnou účinná opatření, může se stát, že oteplení o 2 °C dosáhneme dříve než v v roce 2100,“ varuje Pecho.

Jan Hollan z Centra výzkumu globální změny AV ČR dodává, že pro lidi není ani tak důležité, jak teplé jsou nebo budou ty „normální“ roky, ale právě ty, kdy počasí půjde do extrému. Letošní léto takové extrémní bylo. „A za deset let budou takové extrémní horka ještě horší,“ říká Hollan. Spolu s horkem nás v Česku bude trápit nejen sucho, ale také lokální povodně z letních bouřek, které se vyprší na jednom místě. „Je potřeba se tomu přizpůsobit a prostě se odstěhovat z míst, kudy se povalí voda,“ říká Hollan.

Hollan popisuje, že jedním z úkolů klimatického summitu je stabilizovat klimatický systém na bezpečné hranici. „Jenomže my už jsme tu hranici překročili, klimatický systém je rozvrácený a my už jen musíme zajistit, abychom to nezhoršovali,“ říká Hollan s tím, že i současné oteplení o 1 °C oproti předindustriální sféře je hodně.

Běžně se hovoří o tom, že cílem lidského snažení by mělo být, aby průměrná globální teplota do konce století nestoupla víc jak o 2 °C. „Jsou ale země, a je jich hodně, které žádají, aby cílem bylo jen 1,5 °C. Prostě proto, že už teď se jsou projevy změn klimatu tak ničivé, že si nelze představit další zhoršení,“ říká Hollan. Jako příklad uvádí Filipíny, pro které jsou tamní hurikány devastující. Jiné země jako Etiopii, Súdán, Eritreu či Sýrii trápí dlouhodobá sucha, kvůli kterým se tyto země stávají neobyvatelné.

To je i důvod, proč Hollan považuje klimatické změny za zásadní bezpečnostní riziko. Prostě proto, že pokud se některá území stanou kvůli proměnám klimatu neobyvatelná, pak se lidé vydají žít jinam. „Finance, které bohaté země mají dát na opatření proti klimatickým změnám, jsou vlastně investicí do své bezpečnosti,“ říká Hollan. Jde o to umožnil lidem žít tam, kde teď právě žijí. „V tomto smyslu je Paříž možné chápat i jako mírovou konferenci. Je to jednání o společném problému. Péče o náš společný domov,“ říká Jan Hollan.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Martin Mach Ondřej
tisknout poslat
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VH

Vladimír Hošek

26.11.2015 10:35
Závidím Hozovi Hollanů jeho sebevědomí ve sdělení veřejnosti co bude 50 až 100 let, asi proto že to nikdo za jeho života nezkontroluje. Jen by mě zajímalo jak měří míru devastace. Jeho rudá rétorika vynucující a obhajující vyšší míru přerozdělování je do nebe volající. To je jeho hlavní motiv, proč hlásá tuto ideologii a skrývá ji za vědecké poznání.
Odpovědět
reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist