http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-hledaji-zpusob-jak-plasit-slony-pomoci-muze-infrazvuk
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Vědci hledají způsob, jak plašit slony. Pomoci může infrazvuk

2.1.2016 01:16 | JOHANNESBURG (ČTK)
Vědci se pokusili zachytit nízkofrekvenční varovné volání slonů a to pak ze záznamu vysílat v okolí zemědělských osad. "Problémem však je, že sloni jsou neuvěřitelně chytří a velmi brzy přijdou na to, že varovné volání nevydává opravdový slon a že se není čeho bát," říká profesorka Webbová. Podle ní spolu totiž sloni komunikují nejen nad zemí, ale i pod ní
Vědci se pokusili zachytit nízkofrekvenční varovné volání slonů a to pak ze záznamu vysílat v okolí zemědělských osad. "Problémem však je, že sloni jsou neuvěřitelně chytří a velmi brzy přijdou na to, že varovné volání nevydává opravdový slon a že se není čeho bát," říká profesorka Webbová. Podle ní spolu totiž sloni komunikují nejen nad zemí, ale i pod ní
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Podívat se na slony do jihoafrických přírodních parků přijíždějí každoročně tisíce milovníků divoké přírody. Místní zemědělci ale slony tak rádi nemají. Majestátní tlustokožci jim totiž často ničí úrodu na polích, poškozují domy a občas dojde při střetu sloního stáda s člověkem i k tragickým úmrtím. Vědci johannesburské univerzity se proto rozhodli, že se pokusí nalézt co nejúčinnější způsob plašení těchto inteligentních zvířat. Nejslibněji zatím vypadá metoda, která využívá schopnosti slonů vnímat vlnění, které se šíří půdou, informovala zpravodajská stanice BBC.
 

Způsobů, jak udržet slony co nejdále od svých polí s úrodou, znají afričtí zemědělci hned několik. Jedním z těch tradičních je rozestavět na okraje polí včelí úly. Jestli totiž sloni něco nenávidí, pak je to včelí bodnutí do chobotu. Vědci se ale nyní snaží vyvinout metodu plašení, která by byla bezpečná pro obě strany konfliktu: pro zvířata i místní zemědělce.

"Sloni dokážou způsobit neuvěřitelnou spoušť, obzvlášť na zemědělské půdě," říká profesorka Sue Webbová z University of the Witwatersrand v jihoafrické metropoli Johannesburgu. "Přijdou na pole a sežerou pěstované plodiny, poničí domy v okolí a někdy dokonce zabíjejí lidi. V některých zemědělských oblastech Afriky je to tedy obrovský problém a naším úkolem je najít způsob, jak slony udržet mimo obydlené oblasti," dodává vědkyně.

Poměrně dobré výsledky v poslední době vědci zaznamenali u metody založené na vysílání nízkofrekvenčních zvuků. Sloni totiž mezi sebou dokážou komunikovat pomocí infrazvuků, které lidské ucho není schopné zachytit. Tyto zvuky se přitom šíří na velké vzdálenosti. Vědci se proto pokusili zachytit nízkofrekvenční varovné volání slonů a to pak ze záznamu vysílat v okolí zemědělských osad.

"Problémem však je, že sloni jsou neuvěřitelně chytří a velmi brzy přijdou na to, že varovné volání nevydává opravdový slon a že se není čeho bát," říká profesorka Webbová. Podle nejnovějšího výzkumu johannesburské univerzity může být důvodem skutečnost, že při vysílání infrazvuku ze záznamu chybí doprovodné seizmické signály. Podle profesorky Webbové spolu totiž sloni komunikují nejen nad zemí, ale i pod ní.

"Domnívám se, že je to párový signál - nízkofrekvenční zvuk a seizmické vlnění. Dosud mi ale není jasné, jak silný je seizmický signál a jak důležitou roli v komunikaci hraje," říká Webbová.

Aby přišla záhadě na kloub, začala profesorka Webbová spolupracovat s organizací Adventures with Elephants (Dobrodružství se slony), která jí dala k dispozici ochočené sloní stádo. Tato zvířata dokážou zkoumané nízkofrekvenční zvuky vydávat na povel skoro tak, jako dokážou psi štěkat, když očekávají odměnu třeba v podobě kosti.

Během výzkumu tým profesorky Webbové přikládá k zemi citlivá čidla zaznamenávající otřesy půdy, takzvané geofony, která měří, jak se slony vydávané zvuky šíří. Výzkum je zatím v počátcích, už nyní je ale prý jasné, že signál přenášený pod zemí má značnou intenzitu a stejně jako signál šířený vzduchem ho sloni můžou zachytit na velké vzdálenosti.

Zvířata, která jsou součástí experimentu profesorky Webbové, vydávají ovšem jen zvuky, jimiž žadoní o odměnu. Dalším bodem experimentu johannesburského týmu by tak mělo být zachycení skutečného sloního varovného signálu.

Výsledkem výzkumu má být vytvoření levného a přenosného zařízení, které by se dalo snadno a rychle rozmístit v okolí lidských obydlí a polí a jež by dokázalo slony efektivně odstrašit. "Mohl by to být jen tlampač, který by se propojil se zemí," dodává Webbová.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist