Kvůli změně klimatu ztratí ryby desítky kilometrů v řekách, tvrdí čeští vědci

Ryby ztratí možná desítky kilometrů vhodného prostředí, a různé druhy ryb se přitom nedokážou přemístit na jiná místa. Ilustrační snímek.

Zdroj | Povodí Moravy

Vědci ve studii zkombinovali modely současného výskytu ryb v povodí Labe s možnostmi jejich šíření v řekách po roce 2050. Vycházeli z předpokladu, že dojde ke změnám klimatu a užívání krajiny. V důsledku těchto změn by podle nich různé ryby mohly ztratit 24 až 94 kilometrů životního prostředí.

Na výskyt jednotlivých druhů by změna prostředí zapůsobila různě. Například druhy ryb žijící v nížinných tocích by se přesouvaly směrem po proudu, zatímco ryby z pramenných oblastí dále proti proudu, zjistili vědci.

Změny by ale podle autorů studie mohly být i tak rychlé, že by na ně ryby nemusely stačit reagovat. Možnosti ryb doplavat na jiná místa jim totiž ztěžují různé překážky, ke kterým patří třeba jezy a přehrady. "Velké druhy ryb budou omezeny zejména migračními překážkami, zatímco druhy menší než 20 centimetrů budou limitované omezenými migračními schopnostmi," vysvětlili vědci z ČUZ.

V ČR by se do roku 2030 mohla zvednout průměrná roční teplota vzduchu zhruba o jeden stupeň Celsia a změní se srážky, odhaduje ministerstvo životního prostředí s meteorology a vědci. Letos v lednu proto vláda schválila národní akční plán adaptace na změny klimatu, který má Česku pomoct vypořádat se například se suchem, povodněmi i ochránit lesy a vodní zdroje. Plán obsahuje na 50 prioritních opatření se 160 nejdůležitějšími úkoly.

V rámci ochrany přírody a krajiny uvádí dokument všechny přírodě blízké postupy, které pomůžou zadržovat vodu v krajině a zmírnit erozi půdy, obzvláště zemědělské a v lesích. Významnou součástí retence vody v krajině je i obnova a budování malých vodních nádrží a zavlažovacích systémů. Měly by se obnovit říční nivy a omezit chov ryb v malých vodních nádržích, které mají nově využívat vodohospodáři.