Většina Čechů je pro udržitelnou spotřebu. Aut se však vzdát nechceme

Většina lidí v Česku by byla ochotná změnit své chování při využívání zboží, potravin a energie tak, aby byla jejich spotřeba šetrnější k životnímu prostředí. Naopak málo lidí chce měnit své zvyky v oblasti dopravy. Takové jsou závěry projektu Technologického centra Akademie věd ČR. Dotazovaní lidé by uvítali prodloužení záruční doby výrobků, možnost jejich opravy i jasné označení míry jejich "udržitelnosti". Největší zodpovědnost za udržitelnou spotřebu dávají čeští spotřebitelé sami sobě, současně požadují i roli veřejné správy v této oblasti.

Dobrovolně omezit svou osobní spotřebu bylo ochotno 9 z 10 účastníků projektu, častěji to byly ženy (93 %) než muži (85 %). Dvě pětiny lidí by se podle svých slov dokázalo uskromnit v oblasti nákupu výrobků, například by nekupovali věci, které vyjdou rychle z módy, nepořizovali si často nový mobilní telefon nebo jinou elektroniku, věci by sdíleli, půjčovali si nebo kupovali z druhé ruky. Pětina dotazovaných uvedla i ochotu omezit svoji spotřebu energie a vody, například zhasínáním, snížením teploty v bytě o 1 °C nebo sprchováním se místo koupání a méně častým mytím auta. Méně lidí by bylo ochotno jíst menší množství masa, nekupovat mimosezónní ovoce a zeleninu nebo další věci, bez kterých by se obešli.

Pouze 5 % Čechů by se ale dokázalo vzdát automobilové dopravy. Drtivá většina dotazovaných odmítá v této oblasti rovněž zavedení daní pro starší vozy či na fosilní paliva a další restriktivní opatření. Zavedení mýtného nebo omezení vjezdu do měst je už pro veřejnost akceptovatelnější. Nejpozitivněji ale hodnotí možné daňové úlevy a výhodné půjčky pro šetrné automobily a zkvalitnění nabídky a fungování veřejné dopravy.

Největší zodpovědnost za snahu o udržitelnější spotřebu leží podle Čechů na samotných občanech, myslí si to 78 % dotazovaných. Podobný názor panuje v Rakousku. Následuje zodpovědnost veřejné správy (71 %), zejména české vlády a EU. Jen necelá pětina dotazovaných chce, aby zodpovědnost přebraly firmy a průmysl. Větší roli soukromému sektoru v evropském srovnání přisoudili v Nizozemí, Irsku a Rakousku.

Většina oslovených lidí by uvítala prodloužení povinné záruční doby (68 %) nebo podporu možnosti opravy výrobku (63 %). Dotazovaní by uvítali více informací o výrobcích a službách z hlediska udržitelné spotřeby. Údaje na obalech a doprovodných letácích by nicméně měli být jasné, srozumitelné a garantované. Povinné by v EU také mohlo být podle čtvrtiny lidí například značení "udržitelnosti" podobné štítkům energetické náročnosti. Udržitelné výrobky by měly být dostupné a levné. Jen 5 % lidí si myslí, že by EU neměla dělat žádná politická opatření zvyšující životnost výrobků. 80 % lidí se vyjádřilo pro regulaci reklamy, jakožto "povzbuzovače" spotřeby, především kvůli ovlivňování dětí.

Udržitelná spotřeba je nový koncept i téma evropské politiky. "Cesta (k udržitelnosti) vedla dosud hlavně přes regulaci produkce, cesta přes změnu chování spotřebitelů je nová, alternativní," připomíná Tomáš Ratinger z Technologického centra Akademie věd ČR. Udržitelnou spotřebou se myslí takové využívání takového zboží a služeb, které minimálně využívá přírodní zdroje a co nejméně znečisťuje okolí.

Evropská komise doporučuje přechod od daní z příjmu k daním ze spotřeby materiálu. Tento návrh by podpořily téměř dvě třetiny osob, proti se vyslovilo 15 procent bylo proti. V 11 zemích EU, které se do projektu zapojily, souhlasily s přesunem daně tři pětiny občanů. Také u většiny dalších otázek se názory českých účastníků blížily průměru EU.

Unie by do roku 2050 měla také podle záměru komise mít takzvané bezodpadové hospodářství bez plýtvání. Produkty by měly vznikat z co nejmenšího množství surovin, materiály by se měly dát znovu využít a měly by být biologicky odbouratelné. Tři z deseti lidí mínili, že by se tohoto cíle do poloviny století mělo dosáhnout. Čtrnáct procent souhlasilo se snížením množství odpadu, nemusí to však být do 35 let.

Experti názory zjišťovali při takzvané občanské konzultaci. Takové setkání zhruba stovky lidí, kteří diskutují o vybraném tématu, se loni v říjnu konalo v 11 zemích EU. V ČR se zapojilo 106 dospělých, přičemž složení skupiny odpovídalo složení obyvatel podle podílu žen a mužů, věku, vzdělání či velikosti bydliště účastníků. Akce byla součástí mezinárodního projektu PACITA, kterého se zúčastnily též Belgie, Bulharsko, Dánsko, Irsko, Litva, Maďarsko, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. jeho cílem bylo zavést diskuzi mezi vědci, občany a politiky v oblasti nových technologií a vytvářet podklady pro tvorbu politik a legislativy.

Během projektu se potvrdilo, že Češi mají povědomí o globálních problémech, přestože o konceptu "udržitelné spotřeby" slyšeli účastníci občanské konzultaci na začátku projektu většinou poprvé. Téma hodnotí jako závažné a kritizují, že není v médiích a politice více diskutováno. Více informací na webu projektu.

---

reklama

---