Nejzajímavější ekologické knihy pro děti: od encyklopedií po dobrodružné příběhy

Předpokládejme, že jste rodiče nebo jinak pečujete o děti a chtěli byste své svěřence přístupnou formou seznámit s životním prostředím, ochranou přírody, prostě s ekologickou problematikou. Můžete si pomoci knihou na ekologické téma. Pokud zadáte do vyhledávače, nebude jich zrovna přehršel, a ne všechny se také ukrývají pod hlavičkou eko.

Nejdřív se vám objeví různé encyklopedie přírody. Těch je nepřeberné množství, vydávají se stále a jejich barevné obrázky táhnou. Určitě mohou svůj díl práce odvést, děti se v nich seznamují s krásou a rozmanitostí, kterou příroda nabízí. Některé encyklopedie umožní chápat zákonitosti fungování přírody. Mezi dětmi je skupina „hltačů encyklopedií“, na které četba encyklopedií na přírodní téma bude mít nesporně pozitivní vliv. Nicméně dítě, které nadšeně v klidu domova sjíždí encyklopedie o exotických zvířatech a nedostane se do přímého kontaktu se skutečnou přírodou, asi velkou ekologickou zodpovědností nezahoří. Dítě, které pátrá ve skutečné přírodě v bahně po larvách komárů, bude doma možná skutečně zajímat, jak se o komárech v encyklopedii píše a hlavně bude vědět, „o co jde“.

V tomto kontextu stojí za zmínku Velký průvodce přírodou se samolepkami od nakladatelství Svojtka. V prvních dvou třetinách najdete realistické kresby rostlin a živočichů se stručnými informacemi o jejich životě. Pokud popsané naleznete i ve skutečné přírodě, můžete si k nim nalepit barevnou samolepku a zapsat, kde jste viděli. Pěkný nápad podporující všímavost ke svému okolí, dobrý pomocník pro výzkumnou akci v přírodě. Nevýhodou je, že jsou tu zařazeny i druhy, které nepatří do našich podmínek, například mořští korýši.

Existují samozřejmě také encyklopedie přímo na téma ochrany životního prostředí, například Chraňme naši planetu od Knižního klubu. Je tady vše podrobně, jasně a srozumitelně vysvětleno, ale knížka je určena poučeným a motivovaným dětem, které chtějí pochopit, co je biodiverzita nebo trh s emisemi.

Nemůžete vyhledávat ekologické knihy pro děti, aniž byste nenarazili na nestora této literatury, a to Johna Javny (a později i Sofii Javny) a jeho příručku 50 nápadů pro děti k záchraně Země. Tahle kniha byla v devadesátých letech první vlaštovkou v literatuře na ekologické téma. Dnes je vydávána v přívětivější a zmodernizované podobě s ilustracemi pod názvem 50 nápadů pro děti, jak přispět k záchraně planety. Vždycky tu je krátký vhled do problematiky, například kolik vody potřebujeme k různým činnostem, následuje návrh pro úsporné řešení či pokusy a ještě malý kvíz s informacemi k tématu. Ve starém vydání působí kniha trochu suchopárně, v novém je přitažlivější. Knih s návody k pokusům vedoucím k poznávání zákonitostí přírody je vícero, u všech ale záleží hodně na podpoře dospělého. Ten by měl aktivity iniciovat, nabízet pomoc, vysvětlovat a shrnovat vyzkoumané. Ideální pro aktivní rodiče a učitele.

Příběhy pro malé a nejmenší

A konečně se dostáváme k příběhům. Pro ty nejmenší je třeba Jůlinka z veselé zahrádky od Terezy Václavkové. Hezké ilustrace, pevné stránky, jednoduchý příběh směřující k živé zahradě, aneb proč si pustit na zahradu bodláky a pampelišky. Když Jůlinka zpřístupní zahradu nejrůznějším živočichům, pokračuje v jejím „zdokonalování“ v dalším díle Jůlinka z jedlé zahrádky. Obsah si domyslete dle názvu sami. Celkem milé čtení.

Tvořivý a radostný přístup k naší planetě přináší výtvarně velmi zdařilá knížka Mileny Lukešové Jak si uděláme zeměkouli s ilustracemi Kataríny Ilkovičové. Pohyby planet ve vesmíru, střídání dne a noci, ročních období, to všechno hravou a srozumitelnou formou v krátkém textu plném obrázků. Pro předškoláky rozhodně ideální.

Celou sérii knih s přírodní tématikou vytvořila Daniela Krolupperová. Mizící hmyzíci, Rybí sliby, Zákeřné keře. Vždy podobně vystavěný příběh – nějaká přírodní bytost, například víla žijící v růži, se dostane do nebezpečí, ohrožuje jí „zlo“, třeba mšice, a hledá svého zachránce, v tomto případě berušky. Je to relativně napínavé, vystupují tu nadpřirozené bytosti, ale vedle nich také skuteční živí tvorové nebo rostliny. O každém z nich a o jeho životě se děti dozví v jedné kapitole, nechybí nákres jeho vzhledu s popisky a několik kontrolních otázek závěrem. Každý díl je zaměřen na poznání jedné skupiny rostlin či živočichů – hmyz, ryby, jedovaté keře.

Za čtenářsky povedenější považuji příběh kluka, který se zmenší do mravenčí velikosti a zažívá jeden den po boku skutečného mravence. Žádné nadpřirozené bytosti a celkem „reálné“ zážitky mravenců. Díky pidi klukovi Maxovi se dozvídáme, jak to chodí ve světě hmyzu i rostlin. A jelikož je Maxův táta přírodovědec, doplňuje ještě na okraji stránek zvláště zajímavá fakta. Věděli jste, že motýli výborně slyší, i když mají uši na svém zadečku? Hledejte Minimax a mravenec od Jiřího Dvořáka.

Stejný námět v trochu jiném zpracování od Veroniky Souralové Jeden den v mraveništi. Doplňují zajímavé autorské fotokoláže mravenců, hmyzu a zmenšených postaviček hlavních hrdinů.

Skutečně ekologické knihy

Popsaná skupinka knih vlastně není primárně ekologická, jsou to ale příběhy, které mohou vyvolat obdiv nad fungováním přírody i další zájem o ní. Pak je tu pár knih očividně napsaných se záměrem upozornit na enviromentální problematiku a ekologická osvěta byla cílem autora. Autorova práce je pak ale hodně obtížná a nezřídka je kniha příliš didaktická. Martina Skala si ve své knížce Medvídek Kuma vytyčila tenhle obtížný cíl.. Kuma putuje za svým tátou ledním medvědem, do kterého se Kumova maminka, druh grizzly, zamilovala při náhodném setkání na Aljašce. Každý pak vyrůstají ve svém domově a medvídek Kuma se rozhodne svého tátu najít. Chce ho poprosit, aby svět zachránil před nebezpečnou příšerou El Niño, která spí zamrzlá v ledovci, ale jeho postupným roztáváním hrozí, že se probudí v plné síle a všechno zničí. Po cestě potkává vyhynulého ptáka Dodo, poznává sekvoje i hromady odpadků, mývala, který díky ubývání přirozené potravy musí krást lidem svačiny. Na konci cesty zjistí, že království jeho otce skoro celé roztálo. Rozhořčená zvířata uspořádají sněm, na kterém diskutují o nepříznivém vlivu člověka na planetu. Celkové vyznění knihy je hodně zmatečné, Kumovi se to celé vlastně jenom zdálo. Zvířata jednají jako lidé, nosí oblečení, ježek dělá zaječici akupunkturu, celé je to tak nějak chatrné. Mimochodem, také vám vrtá hlavou, jestli může mít grizzly mládě s ledním medvědem? Může.

Krátký ekologický komiks Vojtěcha Otčenáška Mechanické rybičky nás zase zavádí na planetu Zemi po vyhynutí všech živých tvorů. Žijí tady už jen živočichové – stroje, které vyrobil šílený vědec. Dvě strojové rybičky plují oceánem, nacházejí Titanik, ropné skvrny apod. Vysvětlí se tu také, jak se hromadily nerecyklované lahve nebo jak auta znečišťovala vzduch. Apokalyptický popis vystřídá šťastný konec. Rybičky se dostanou na jinou planetu, která připomíná Zemi a je ještě v rozkvětu. Rozhodnou se bedlivě sledovat její vývoj. A protože mají své zkušenosti a uměly malovat ploutvičkami do písku, nakreslily lidem varování, co všechno nemají dělat, aby nedopadli špatně. Hm.

Didaktičností trpí bohužel i Anna, kniha renomovaného autora Josteina Gaardera, odehrávající se v roce 2082. Holčička Nova už může rozmanitost přírody sledovat jen na internetu. Zato její prababička Anna žila ještě v době, kdy byl čas změnit ničivé chování lidí. Anna sama tíživost situace pochopila a stala se ekologickou aktivistkou. Setkává se v čase se svou vnučkou, která jí vyčítá nezodpovědné chování lidstva. V knize se prolínají dva příběhy, střídá se svět Anny a Novy. Obě mají svou lásku, tím se příběh stává trochu přitažlivější pro dospívající čtenářky, kterým je pravděpodobně primárně určen. Motiv zodpovědnosti za příští generace je tu zajímavý a silný. „Vzali jste si všechno sami!“. I přesto kniha nemá úplný tah na branku.

Pro dospívající i dospělé

Mezi knihami pro dospívající čtenáře vedou rozhodně ty, ve kterých není environmentální téma předsunuté na první místo. Jsou čtivé, každý nemusí téma ekologie reflektovat, ale je tam otevřeně nabízeno k zamyšlení. Sem patří rozhodně známý Muž, který sázel stromy od Jeana Giona. Prostý poetický příběh muže, který vlastní pílí během svého života proměnil neutěšenou pustou krajinu v zalesněnou oázu, je inspirativní a ukazuje na sílu jednotlivce, který může změnit běh věcí.

Do stejné kategorie patří i Škola Malého stromu Forresta Cartera, která líčí život malého chlapce vychovávaného indiánským dědečkem a babičkou. Úcta k životu ve všech jeho formách a pokora před během přírody je tu hmatatelně přítomná. Obě knihy jsou vlastně určené dospělým, ale teenager je může se zájmem přečíst také.

Poslední knihou, kterou bych zde chtěla vyzdvihnout, je Tobiáš Lolness od Timothée de Fombelle. Typický román pro dospívající čtenáře, který ovšem potěší i dospělého. Strhující příběh chlapce Tobiáše na cestě za spravedlností, svobodou a také láskou sklízí u čtenářů zaslouženou pozornost. Tobiáš patří mezi národ pidilidí měřících jen několik milimetrů. Jejich domovem a zároveň celou planetou je obrovský strom. Pokud vládu nad ním získá Jo Mitch, který se žene jen za ziskem, bude s mikrosvětem konec. Fungují tu stejné zákony jako ve skutečném světě. Přečtěte si recenzi Fombelleovi malí velcí hrdinové.

Osobně se mi zdá, že nejlepší a čtenářsky nejzajímavější knihy o ekologii jsou ty, které primárně o ekologii nejsou. Jsou to knihy, kdy si je autor ekologického aspektu vědom, ale není jeho hlavním cílem. Chce čtenáři vyprávět zajímavý příběh, který vtáhne do děje, nabídne ztotožnění se s hrdinou, zaujme a vyvolá řadu otázek. Pokud chcete děti vychovávat k zodpovědnému přístupu k planetě, knihy vás mohou podpořit, pokud dokážete jejich potenciál využít. Jsou v nich dobré nápady, které ale obvykle vyžadují podporu dospělého. Najdou se ovšem čtivé příběhy, se kterými si starší čtenáři vystačí sami.

---

reklama

---