Vypuštění vlci v Bavorsku: Proč je místo zastřelení prostě neuspí?

Největší problém je dostat se aktivně do jejich blízkosti s narkotizační střelou, protože i vlci chovaní v zajetí jsou chytrá a opatrná zvířata. Na ilustračním snímku vlk z chomutovského zooparku.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach / Ekolist.cz

Zastřelení vypuštěných vlků je krajní řešení. Ředitel českého Národního parku Šumava, který s tím bavorským sousedí, vydal pokyn, že se k nám zběhlí vlci střílet nemají a má se udělat všechno proto, aby byli chyceni živí.

„Naši pracovníci, kteří mají licenci na použití narkotizačních střel, jsou stále v pohotovosti,“ říká tiskový mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák. Na Šumavě jsou umístěna dvě odchytová zařízení. „Dalších šest zařízení jsme zapůjčili kolegům do Bavorska,“ říká Dvořák.

Jak dodává Dvořák, narkotizační střela je použitelná na krátkou vzdálenost, na 20-30 metrů. „Pak také nějakou dobu trvá, než narkotikum začne působit, řádově se jedná o minuty, což je doba, za kterou zvíře může uběhnout velkou vzdálenost a pak se musí dohledat,“ říká dál Dvořák.

Narkotizační střelou je také potřeba zvíře dobře trefit. Střela by se měla ideálně zabodnout do dobře prokrveného svalu, aby se látka rychle dostala do krevního oběhu. Stačí pár centimetrů vedle a místo rychle uspaného (a dohledatelného) zvířete je zvíře, u kterého může látka začít působit až za dlouhou dobu, a které stihne utéct kdoví kam.

To pro zvíře může být zdravotní problém. Po použití narkotizační střely se totiž obvykle počítá s nasazením látky, která narkotizační účinek zruší. V krajním případě může zaběhlé zvíře během narkózy pojít.

Největší problém je dostat se s narkotizační střelou do blízkosti vlků, protože i vlci chovaní v zajetí jsou chytrá a opatrná zvířata.

Hlavní snahou bavorského národního parku je dostat zvířata živá. Přesto se v Bavorsku rozhodli k zastřelení vypuštěných vlků, pokud nebude použití narkotizační střely možné. Pár dní po vypuštění byla hlášena kritická setkání s vypuštěnými vlky. Když hrozí jakékoliv nebezpečí napadení člověka vypuštěným vlkem (nebo jiným zvířetem), které se nedá chytit, rozhodnou příslušné úřady zvíře zastřelit.

Důležitou věcí je čas. Mohlo by se stát, že se vlci naučí ve volné přírodě přežít. Na tom na první pohled není nic špatného. Ale jsou to vlci, kteří jsou zvyklí na kontakt s lidmi, což může být lidem nebezpečné. Vlci by pravděpodobně nemuseli mít strach hledat potravu blízko lidských obydlí, například u kontejnerů na odpadky a podobně. Lidí se nebojí, naopak je mají spojené s potravou. Teoreticky by své „vadné“ chování a neopatrnost před člověkem mohli předat dalším, divokým vlkům, pokud by se připojili do jejich smečky. O tom, že vypuštění vlci nejsou plaší, svědčí toto video.

Že setkání s vlkem zvyklým na člověka nemusí dopadnout dobře, v Bavorsku dobře vědí. Před 40 lety jeden takový uprchlý vlk pokousal čtyřleté dítě. Díky dalším dětem, které u toho byly a vlka klackem zahnaly, se podařilo chlapce zachránit. Kromě léčení kousanců na zadku a stehnech musel podstoupit velmi bolestivou léčbu proti vzteklině. Nejhorší ale byly psychické potíže, se kterými se chlapec léčil osm let.

V Bavorsku v současné době dochází k přirozenému návratu vlků. A Bavorsko je také německou zemí, kde jsou názory na jejich návrat nejkritičtější. Jakékoliv napadení člověka vypuštěným vlkem by mělo negativní dopad na návrat divokých vlků do přírody.

Co je podle Bavorského národního parku jasné, je, že vlci byli na svobodu vypuštěni záměrně. Bavorské ministerstvo životního prostředí vyhlásilo odměnu 10 tisíc eur za informace vedoucí k dopadení člověka, který vlky vypustil.