Žadatelé o nové vinice překročili kvótu o 48 hektarů
Zhruba třetina žadatelů je ze slovácké podoblasti, další třetina pak z velkopavlovické. O tom, kdo po překročení limitu žádostí možnost nové výsadby získá, se rozhodne podle toho, zda chce vinici v trati nebo mimo viniční trať. Takzvané trati se nacházejí v jednotlivých vinařských podoblastech, jejich seznam aktualizuje ministerstvo zemědělství. Jde tak o místa, kde se již réva pěstuje.
"Jsme moc rádi, protože to jenom dokazuje, že podnikání v našem oboru je atraktivní, a doufáme, že k tomu přispěla i novela vinařského zákona, která vyčistila trh, což dokázaly výsledky kontrol za loňský rok," řekl Nyitray.
Loni vinaři nevyužili celou plochu, na které mohli zasadit novou vinnou révu. Mohli požádat až o 177 hektarů. I přes prodloužení doby, do kdy se mohla žádost podat, se přihlásilo 189 zájemců, kteří chtěli povolení na plochu o výměře 152 hektarů.
Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly velké nové plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od předloňského roku se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o procento.
Loňská novela vinařského zákona, účinná od 1. dubna, podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) pomohla snížit množství nevyhovujících vzorků vína. V předchozích třech letech SZPI analyzovala zhruba 1500 vzorků vína a loni jich nevyhovělo 18 procent, zatímco v předchozích dvou letech to bylo 35, respektive 39 procent.
Podle poslední situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství z oblasti vinařství bylo v ČR předloni 17.700 hektarů vinic, vinnou révu pěstovalo 18.200 lidí. Mezi nejčastějšími pěstovanými odrůdami byly Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský z bílých odrůd, Svatovavřinecké, Frankovka, Zweigeltrebe a Rulandské modré z modrých odrůd.
reklama