Zájem o svoz bioodpadu roste po celé ČR, oblíbené jsou komposty

Zájem o svoz bioodpadu podle celostátní ankety ČTK od loňska vzrostl ve většině měst a obcí České republiky. Oddělené třídění od komunálního odpadu využívají hlavně města s rodinnými domy, některá již řadu let. Ve velkých městech získává na oblibě komunitní kompostování, tedy společné kompostování více domácností. Obce umožňují svážet bioodpad i do biokontejnerů nebo sběrných dvorů. Podle ministerstva životního prostředí se ČR pozvolna odklání od skládkování, i přesto však na skládkách stále končí velké množství biologicky rozložitelného odpadu.

Obce mají povinnost zajistit občanům místa pro třídění bioodpadu od jara do podzimu od 1. ledna loňského roku. "Konkrétní porovnání míry využití pro rok 2015 oproti předešlým rokům bude mít MŽP k dispozici až na podzim letošního roku," řekla ČTK mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Podle posledních dat Českého statistického úřadu a Eurostatu se v Česku kompostovala v roce 2014 pouze tři procenta komunálních odpadů, zatímco průměr v Evropské unie je 16 procent. Pro srovnání Rakousko dokázalo kompostovat až 32 procent komunálních odpadů. ČR tak patřila s Bulharskem a Chorvatskem mezi nejhůře kompostující země EU.

Zájem o svoz bioodpadu ale roste. Například v Karlových Varech byl letos zájem o kontejnery na bioodpad rekordní. V Turnově mají vedle speciálních nádob ve městě již rok i vlastní kompostárnu. "V tuto chvíli máme rozmístěno na území Turnova 842 nádob na bioodpad," řekla ČTK mluvčí radnice Anna Šupíková. Ještě víc bioodpadu se loni svezlo v Semilech, kde kompostárna zpracovala 1000 tun zeleného odpadu z údržby zeleně a dalších 60 tun bioodpadu se svezlo ze speciálních nádob, které jsou na sídlištích.

Své odpadové hospodářství postavil na propracovaném svozu bioodpadů a dlouhodobé osvětě jihočeský Písek. V Kyjově domácnosti zdarma obdržely speciální popelnice na bioodpad, které jsou sváženy jednou za 14 dní do kompostárny v Těmicích. Město nabízí přistavení velkoobjemových kontejnerů na bioodpad třeba k zahrádkářským koloniím. Obdobně postupuje Šternberk, zavedl plošné třídění bioodpadů do hnědých popelnic a to včetně sídlištní zástavby. Město díky tomu výrazně snížilo produkci směsných komunálních odpadů o 1000 tun za rok.

Ekologové z Hnutí Duha kritizují, že zákonná úprava umožňuje městům přistavit jeden jediný kontejner na bioodpad, třeba na sběrný dvůr, a tím splnit povinnost. "Mnoho měst takto legislativní povinnost obchází, takže domácnosti na sídlištích stále nemají reálnou možnost bioodpad třídit," uvedl odpadová expert Ivo Kropáček z Hnutí Duha. Netřídí se tak třeba v Sokolově. V převážně sídlištním městě to podle jeho vedení nemá smysl.

Podle mluvčí Roubíčkové se žádná významná úprava sběru bioodpadů v novele odpadového zákona nechystá. Nicméně vzhledem k tomu, že zákon bude obsahovat i recyklační cíle, bude nutné sběr bioodpadů zintenzivnit, konstatovala. MŽP vyčlenilo na osvětu, do níž patří i prevence vzniku odpadů, 25 milionů korun. Žádosti mohli zájemci posílat do konce července. Také evropské dotace podpoří oddělený sběr odpadů 2,3 miliardami korun, mohou se investovat i do propagace.

---

reklama

---