Plzeň otevřela městskou kompostárnu, zaujímá plochu 1,1 hektaru
"Během zkušebního provozu chceme zajistit atest pro kompost a optimálně nastavit technologii. Poté požádáme o navýšení kapacity zhruba na 8000 tun ročně, což by mělo na kapacitu města stačit," uvedl Bosák. Plocha je připravena i na možné rozšíření.
"Zařízení bude zpracovávat bioodpad ze sběrných dvorů a z velkokapacitních kontejnerů, které jsou v sezoně pravidelně přistavovány na desítkách míst v okrajových částech, kde jsou zahrádkářské kolonie a trávníky i zahrady občanů. Lidé je hodně využívají," řekl Otakar Horák, ředitel městské firmy Čistá Plzeň, která bude zajišťovat chod kompostárny a financovala ji.
Dosud svážely bioodpad za úplatu soukromé firmy, které ho vozily do kompostárny na skládce Vysoká u Plzně.
Oplocený a hlídaný areál pod kamerami bude v provozu hlavně od jara do podzimu. Podle náměstka Čisté Plzně Jana Šneberka nebude přijímat odpad z hnědých popelnic na zbytky z kuchyní. "Bohužel, lidé je využívají pro komunální odpad. Tím bychom znehodnotili veškerou surovinu, kterou bychom sem navezli," řekl Horák. Cílem je podle něj produkovat kvalitní substrát s širokou možností využití.
Objem bioodpadu závisí na klimatických podmínkách. Když prší, tak je ho třeba o třetinu víc. "Z velkoobjemových kontejnerů se tady vysype na plochu. Potom se drtí, smíchá s dřevinou a otáčí. Leží v krechtech, dlouhých řadách," řekl Horák. Nakonec se přeseje do výsledného produktu. Délka kompostování hodně záleží na správné teplotě i vlhkosti. "Počítám, že by 13 až 14 týdnů mohlo stačit. Certifikovanou sušinu s atestem bychom pytlovali a prodávali občanům ve sběrných dvorech. Byli bychom určitě levnější než řetězce," uvedl Šneberk. Čistá Plzeň chce také získat velkoodběratele, jako jsou městská správa veřejného statku, stavební firmy i zemědělci.
Součástí areálu, který ze čtvrtiny zaplatí Státní fond životního prostředí, je i tzv. střepiště na hrubé předčištění a přeložení skla s kapacitou 2500 tun. "Jde vlastně jenom o překladiště, protože pak si to od nás bude brát nějaký komerční subjekt. O střepy je zájem," řekl Šneberk.
Podle Lenky Šlajsové, specialistky na odpady z Regionální rozvojové agentury, je v Plzeňském kraji do 20 kompostáren. "A teď se většinou budují komunitní v malých obcích, kam mohou lidé bioodpad vozit a pak si brát kompost," dodala.
Václav Prokš
reklama

Kompostárna Jarošovice na Českobudějovicku spouští výrobu biometanu
Vysokému Mýtu se díky kompostárně podařilo vytřídit přes 64 % komunálního odpadu
Litovel vybudovala solární sušárnu čistírenských kalů