Změna péče na Křivoklátsku má přinést pestřejší přírodu
O vyhlášení Národního parku Křivoklátsko se letos začne rozhodovat, podmínkou je schválení novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo životního prostředí i Středočeský kraj jsou pro vznik národního parku, proti jsou některé obce. Změnu statutu by se měla přibližně šestina plochy chráněně krajinné oblasti změnit na národní park.
Jinak by mělo vypadat například lesní hospodaření. "Cílem péče o lesní ekosystémy v národním parku je přeměnit les na věkově i druhově různorodý, který bude zastoupením jednotlivých dřevin odpovídat přírodním stanovištím," uvedl Hůla.
Tím se podle vedoucího správy nastartují přírodní procesy, které mají vést k tomu, že se les bude dál vyvíjet bez zásahů člověka. "V NP Křivoklátsko je předpoklad v konečné fázi ponechat přírodním procesům cirka 70 procent lesních ekosystémů, tedy zhruba 7000 hektarů v časovém horizontu 100 až 150 let od zahájení přeměny," informoval Hůla. Zbylých 30 procent lesa má podle něj zůstat pod stálou intervencí člověka, protože se jedná o lesní ekosystémy, které vznikly vlivem člověka.
Nyní se v lesích na Křivoklátsku pěstují podle Hůly ekonomicky zajímavé druhy lesních dřevin, zejména smrk, borovice, modřín, buk a dub, a to systémem stejnověkých monokultur, které se pak najednou vykácí a zasadí se les nový, opět stejnověký a monokulturní. Tyto porosty jsou podle Hůly náchylné k poškození hmyzem i klimatickými vlivy. "Proto je nutné používání chemických přípravků, obnova porostů není možná díky tlaku zvěře přirozenou cestou, je nezbytné kultury nákladně oplocovat a podobně. To samozřejmě přírodě příliš nesvědčí," dodal vedoucí správy.
Klíčovou změnou pro lesní ekosystémy má být také změna mysliveckého hospodaření, protože nyní jsou v lesích přemnožená prasata divoká i spárkatá zvěř. Podle vedoucího správy postupně mizí z porostů vzácnější druhy dřevin a keřů a les není schopen se samovolně obnovovat. Zároveň dochází k výraznému ochuzování bylinného patra včetně zániku lokalit zvlášť chráněných druhů rostlin a živočichů.
"Cílem péče o zvěř (zejména spárkatou) je snížit její stavy a poměr pohlaví u jednotlivých druhů na přírodě blízké hodnoty, to jest přiblížit se rovnovážnému stavu. S tím souvisí i zlepšení kvality zvěře," vysvětlil Hůla.
Statut národního parku by mělo získat nejcennějších 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska, tedy 16 procent nynější chráněné krajinné oblasti. S výjimkou klidového území se budou lidé na většině území pohybovat svobodně, místní obyvatelé, vlastníci a nájemci neomezeně. V národním parku má ležet jen Karlova Ves, ostatní obce by zůstaly za jeho hranicemi.
reklama
Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
Vlastníci nestátních lesů jsou nadále proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem