Martin Mašek: Polské skleníky září noční oblohou jako velké město
Následující dva snímky dokumentují pohled z Albrechtického kopce dolů na Frýdlantsko. Myslíme, že nepotřebují komentář. Rozsvícené skleníky svítí široko do krajiny. Pro nezasvěcené, jedná se o oblast dolů, elektrárny a skleníků u polského města Bogatynia. Tuto noc jsme měli příležitost zdokumentovat situaci bez i se zapnutým osvětlením skleníků, což je podle informací obyvatele z Hrádku nad Nisou výjimka, protože obvykle prý svítí celou noc.
Počasí se v průběhu noci zlepšovalo a podle měření v srdci Jizerek dosáhla tmavost oblohy nadprůměrných hodnot. Z toho lze usuzovat, že tato noc byla poměrně vhodná na posouzení vlivu dosvitu těchto zdrojů světla do oblohy, protože obloha byla celkem průzračná a světlo se nemohlo tolik šířit do velké dálky. Z fotografií je navíc patrné, že zdroje světla tlumil zákal v údolí, takže jindy by situace mohla být ještě horší, zvláště při zatažené obloze. O to více je tristní stav, který byl zdokumentován pomocí uvedených fotografií.
Animace celooblohových snímků z Albrechtického kopce dokumentuje stav oblohy přibližně uprostřed cesty mezi Libercem a zmíněnými skleníky u elektrárny Turów. Snímky jsou zarovnány na Polárku, aby bylo možné porovnat, jak vysoko které zdroje světla svítí do oblohy. Na animaci vidíme, že po rozsvícení skleníků je příspěvek do oblohy větší na jejich straně oblohy, než od Liberce na straně druhé (zde se situace během noci víceméně nemění, zatímco vpravo nahoře se světlejší oblast rozšířila tak, že je těžké najít i Polárku). Celooblohová sestava byla zapůjčena od České astronomické společnosti a jedná se o DSLR s objektivem 4,5 mm.
Skleníky mají nyní rozlohu 10 ha. Podle dostupných informací se jejich rozloha může rozrůst až na 100 ha (resp. 1 kilometr čtvereční).
Čemu toto světelné znečištění vadí? Nejde jen o hrstku astronomů, kteří nevidí na hvězdy. Mezi hlavními problémy patří pronikání světla do oken domů. V první řadě si na polský skleník začali stěžovat obyvatelé okolních obcí v příhraničí, v Čechách i v Německu. Svícení do oken domů s sebou může přinášet zhoršenou kvalitu spánku. Navíc se tmě se tvoří hormon melatonin, který je silným antioxidantem. I malé množství světla dokáže tvorbu melatoninu snížit či dokonce zastavit. Melatonin podle lékařů působí preventivně proti vzniku rakoviny. Světlo ze silných umělých zdrojů se šíří na kilometry daleko, může tak ovlivňovat přírodu na velké vzdálenosti.
Přečtěte si článek Na Jizerce byla vyhlášena Jizerská oblast tmavé oblohy
Umělé světlo může ovlivnit chování nočních živočichů - od hmyzu až po ptáky a tím narušit rovnováhu a vazby v ekosystému (více by se k tomuto mohli vyjádřit biologové - v novinách se objevila informace, že v okolí přestali hnízdit některé druhy ptáků - ale je potřeba spíše citovat někoho povolanějšího, který by informaci potvrdil). Polský skleník má momentálně rozlohu 10 ha a svítí více, než stotisícové město. Světlo ze skleníku se Jizerské oblasti tmavé oblohy prozatím výrazně nedotklo, jistý měřitelný vliv tam ale již je parný. Investiční záměr firmy však hovoří o skleníku až 10x větším! To už by znamenalo vážné ohrožení tmavé noční oblohy i nad centrální částí Jizerských hor, které jsou od skleníku vzdáleny 30 km.
reklama