Tiskové zprávy
Kašpar PR: Česká fenka Cama bude pomáhat v boji proti masivnímu vybíjení slonů v Africe
Ve Střední Africe jsou kvůli svým klům ročně zabity tisíce slonů. Alarmující čísla nenechávají chladnou ani ZOO Liberec, která se společně s dalšími organizacemi i jednotlivci pustila do boje s pašeráky. Do centra černého obchodu se slonovinou, kde jde často o život, se vydává i poprvé v historii speciálně vycvičený český pes.
Vyčenichat ukryté drogy, tabák, bomby, zbraně a třeba i pašovanou slonovinu dokáží jedinečně vycvičení psi. Poprvé v historii vyjede na misi k záchraně masivního vybíjení slonů do Republiky Kongo český pes - fenka Cama. Je to vůbec první český pes připravovaný na záchranu afrických zvířat. Z Česka odletí do hlavního města Brazzaville vzdáleného přes 6 tisíc kilometrů vzdušnou čarou 15. února se svojí cvičitelkou.
Dvouletou fenku belgického ovčáka Camu Sony Black čeká na černém kontinentě nelehký úkol. Bude pomáhat celníkům v hlavním městě Brazzaville vyhledávat slonovinu, zachraňovat jedinečné šupinaté savce luskouny podobné mravenečníkům, gorily a vyhledávat maso tamní divoké zvěře, takzvaný bushmeat, se kterým se rozsáhle obchoduje a pašuje se i do Evropy. Pes totiž rozezná až 19 pachů. Má za sebou měsíce každodenního výcviku. V Africe ji čeká další měsíc a půl tréninku se svojí cvičitelkou Hanou Böhme z České Lípy, která přesně ví, proč vybrala právě Camu.
„Je to první pes, co od nás do Afriky letí. Musí letět, protože je prostě nejlepší. Oproti ostatním plemenům vyniká akčností, je temperamentní a zdravá. Odolá extrémním africkým podmínkám. Vyžaduje dril a hlavně ji baví vyhledávání na rozdíl od obrany. Aby ne, na letišti ji čeká prohledat až 120 zavazadel u jediného letadla,“ vysvětluje Hana Böhme. Zároveň ale o svěřenkyni mluví s mírným smutkem v hlase. Vychovávala ji od štěněte a v Africe fenka zůstane. A co ji čeká? Nejprve se aklimatizuje, obnoví trénink a nakonec zamíří do akce proti pašerákům a pytlákům.
Nejsou v tom sami
Do projektu záchrany divoké africké přírody se zapojily zoologické zahrady jako ZOO Liberec, která podporuje mnoho mezinárodních aktivit. Přispívá prostřednictvím tzv. „Fondu in-situ“ finančně i materiálně. Pro fenku a její cvičitelku profesionální kynoložku Hanu Böhme poskytla hlavně takzvané pachové konzervy tvořené zejména odřezky sloních klů či srsti a šupin exotických zvířat. Bez vzorků pachů slonoviny, šimpanzů, papoušků či hadů by totiž nebylo možné psa k důležitému úkolu vycvičit.
„Pevně věřím, že Cama bude úspěšná. Podporujeme využití psů k ochraně biodiverzity. Vždyť pytláci ročně zabijí až na pětatřicet tisíc slonů. Pomáhat psovodům s výcvikem psů a realizovat operace k odhalování pašované slonoviny, mrtvých i živých ohrožených zvířat a zbraní je proto velmi důležité,“ míní ředitel nejstarší české zoologické zahrady David Nejedlo. Zoo Liberec navíc dlouhodobě spolupracuje s Výcvikovým zařízením služební kynologie Celní správy České republiky v Heřmanicích, kterému rovněž poskytuje pachové konzervy a podílí se spolu s nadačním fondem Česká koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC) na získání finančních, lidských i materiálních prostředků pro projekt Save - Elephants ve střední Africe. Výcvik služebních psů i zapůjčení českých kynologů pro výcvik tamních psovodů je jedním ze záchranných plánů právě tohoto projektu.
„Nadační fond CCBC propojuje dobrovolnou činnost organizací, projektů i jednotlivců, kteří mají za cíl ochránit divokou přírodu a zvířata. V současnosti je ve fondu 11 spolků, které působí na 4 kontinentech. Členy jsou na příklad jak liberecká ZOO, tak právě i spolek Save-Elephants,“ vysvětluje vazby ředitelka Nadačního fondu CCBC Praha Kristýna Nováková.
V Africe rozjela ojedinělou akci, jejímž cílem je zlepšit boj s pytláky a pašeráky vzácných zvířat, registrovaná organizace Save-Elephants, z.s. v čele s českých ochráncem přírody Arthurem F. Sniegonem z Třince. Psi a psovodi vyhledávající slonovinu jsou podle něj jednou z důležitých cest k záchraně největších suchozemských savců. Ve většině zemí Afriky nejsou zatím psi využíváni, a to i přesto, že právě pašování zbraní a chráněných živočichů nebo jejich částí představuje na mnoha místech kontinentu hlavní trestnou činnost.
Proč právě Kongo?
„Spolupracujeme s neziskovkou, která tam působí už několik let a má zkušenosti s terénním zatýkáním lidí opravdu velkého formátu. Jsou to třeba i čínské firmy, které vozí i několik set kilo slonoviny ročně. Za několik posledních let se situace v Africe zhoršila kvůli čínské přítomnosti nejen pro slony, ale také pro vodní želvy, jejichž maso Číňané milují, a pro luskouny, jejichž šupiny jsou v čínské medicíně ceněny ze stejně primitivních důvodů jako nosorožčí rohy. Ostatně, materiál je to stejný: keratin, jako naše nehty. Jde i o pomoc Afričanům, protože hodně z nich se stane pytláky jen proto, že se nemají jak uživit,“ říká šestadvacetiletý Arthur Sniegon a pokračuje o misi českého služebního psa Camy: „My s tímto psem budeme pracovat hlavně na letištích, v přístavech, ale i na okrajových silnicích. Zkrátka všude tam, kde se slonovina a bushmeat pašují.“
Republiku Kongo označovanou jako Kongo-Brazzaville v půli rozděluje rovník. Je jen pětkrát větší než Česká republika avšak rozmanitost zvířat je tu ojedinělá. Existují tu i místa, kam dosud člověk nevkročil a kde je prales stejný jako před tisíci lety. Žijí tu antilopy a opice včetně goril a šimpanzů, ale zejména vzácní sloni pralesní, kteří zde a v sousedním Gabonu mají své poslední útočiště. Avšak tihle sloni mají něco, co lidé chtějí: slonovinu. Přestože se zdají zákony v Kongu mířené proti pytlákům a pašerákům dostatečně tvrdé, při jejich vymáhání i dodržování naráží dobrovolníci na zkorumpované úředníky i policisty. Kontroly jsou často neúčinné a příprava celníků či získání povolení na akci v terénu trvá doslova věčnost. Sniegon svůj život zasvětil zvířatům a v posledních letech pak naplno věnuje ochraně divoké africké přírody. Nápad zapojit do honby za pašeráky vycvičené psy jej napadl při dlouhém čekání v koloně aut. Afričtí policisté dopravu zastavili kvůli kontrole. Dívali se do každého kufru a to bylo velmi pomalé. Pes by kontrolu velmi urychlil a je neuplatitelný. Kontraband slonoviny by tak nebylo vůbec těžké objevit.
Projekt slaví velké úspěchy již dnes
Fenka Cama nebude prvním nasazeným psem v divoké Africe. Aktivně v Kongu působí od března minulého roku dva vycvičení psi z Izraele. Od začátku svého působení v Africe našli psi desítky pašovaných mrtvých zvířat: kančily (jedni z nejmenších bezrohých sudokopytníků přezdívaní myší jeleni), primáty, antilopy a další vzácné druhy včetně zmijí, krokodýlů a krajt. Arthur Sniegon se v Brazzaville sešel s člověkem z tamní nevládní ochranářské organizace PALF Naftali Honigem, který měl shodou okolností stejný nápad, a to začít v boji proti překupníkům se slonovinou používat vyhledávací psy. Naftali kontaktoval známého v Izraeli. A ten poslal do Afriky dva vhodné psy – belgické ovčáky jménem Shon a Rick. Vůbec první, kteří v celé středozápadní Africe stojí proti obchodu se slonovinou, pašerákům bushmeatu a zbraní. Ve zdokonalení jejich schopností a hlavně spolupráci s psovody pomáhala po dva měsíce Hana Böhme, která se na černý kontinent vydala na základě inzerátu a navzdory tomu, že byla v té době na mateřské. Mladí belgičtí ovčáci byli z dobrých rodů a mnohému je jejich instruktor v Izraeli naučil, ale k tomu, aby se mohli stát postrachem všech překupníků, měli ještě hodně daleko. Dle jejích slov to bylo těžší s černošskými psovody, kteří jsou zároveň celníci, než se samotnými psy. Ti jsou pro boj s tamními pašeráky důležití. Četníci mají totiž vojenský výcvik a právo zasahovat i se zbraní v ruce – fasují populární AK-47 neboli „kalašnikov“ a jsou zvyklí je aktivně používat. Výcvik probíhal všude možně jako na letišti, ve městě, u odstavených autobusů, v kancelářích. Zkusili si i práci na silnici v blízkosti konžského národního parku Odzala-Kokoua, kde se podle Böhme skutečně vyznamenali. Stavěli autobusy, kamiony a další vozy. Prvním a ne jediným úspěchem bylo odhalení velkého množství bushmeatu. V Odžele označili oba psi pytel s maniokovou moukou, kde byla různá mrtvá zvířata připravená k jídlu. Čerstvé i uzené maso divokých zvířat štětkouna (druh divokého prasete), chocholatky (malé až středně velké africké antilopy) si v kufru nebo kabelce vezl téměř každý cestující. Četníci zabavili i několik papoušků šedých i zachránili malého krokodýla.
Jak zajistit ochranu africké divočiny?
Je potřeba, aby psů a psovodů v zemi přibylo a tím došlo k omezení pašování masa vzácné zvěře i slonoviny. Cílem je vytvořit skupinu psích hledačů na černém kontinentu nadále rozšiřoval. V současnosti v Česku shání dobrovolníci s podporou ZOO Liberec i dalšími organizacemi nejen vhodná psy, ale zároveň i sponzory, kteří by byli ochotni přispět na krmivo, očkování či dopravu a zapracování psa v Africe.
Nápady a akce je možné najít přímo na internetové stránce save-elephants.org, kde je možné také zjistit, jak pomoci při ochraně slonů (transparentní účet je 4200409386/6800, ale dá se přispět i materiálem).
Pomáhají i celníci
O spolupráci jedná i s českými celníky z výcvikového centra celní správy v Heřmanicích na Liberecku, kteří mají s výcvikem psů dlouholeté zkušenosti. Ne nadarmo patří české centrum ke špičkovým výcvikovým střediskům na celém světě. Jejich čeští odchovanci pomáhají v boji s drogami například v Latinské Americe. Celníci chtěli původně poslat do Afriky své vlastní kynology, to je ale z důvodu působení bezpečnostních sborů ve státní službě a dlouhodobého uvolnění problematické. Dle slov šéfa centra Josefa Dušánka se však nabízejí další možnosti, jak pomoci. „Dali jsme k dispozici naše výcvikové středisko pro trénink psů. Zároveň uvažujeme o možnosti výcvikového kurzu pro psovody z Brazzaville. Buď přímo u nás, nebo bychom vyslali naše dobrovolníky,“ říká Dušánek. Celníci navíc odhadují, že se ročně do Česka dostane právě od pašeráků klů i nosorožčích rohů mnoho kilogramů slonoviny. Ti nás využívají jako tranzitní zemi. Odhalit a zabavit se přitom podaří jen zlomek. Hlavní břímě nese Afrika, kde by vycvičení psi mohli na tamních letištích zachytit až 80 % kontrabandu. V Česku by pak speciálně vycvičený služební pes odhalil zbytek.
Vedoucí střediska také objasnil spolupráci s libereckou ZOO, od níž získává peří i srst zvířat k výrobě pachových konzerv. Původně šlo jen o opeřence, hlavně papoušky. Škála zvířat se ale za poslední roky rozšířila třeba o želvy či záchyt masných výrobků v rámci EU, které pašují zejména Vietnamci a nově i Číňané. „Naší povinností je již od propuknutí ptačí chřipky zachytávat nelegální transport exemplářů CITES, tedy zakázané zvěře na základě Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin přímo u zdroje a zabránit možnému zavlečení nákazy. Pražské letiště je velmi dobrá lokalita a Češi jsou národem chovatelů. Trh je zde rozbujelý.“
Než fenka Cama odletí do Afriky, pustí ji celníci na letišti do zázemí prostoru pro zavazadla, aby si mohla kontrolu vyzkoušet přímo v terénu. Do Afriky by chtěli dobrovolníci v tomto roce sehnat až tři další psy. Kromě hledání pašované slonoviny by stopovali pytláky.
Fenka Cama
Dvouletá fenka belgického ovčáka – plemene malinois neboli „maliňák“ celým jménem Cama Sony Black. Oproti ostatním plemenům vyniká akčností, temperamentem, pevným zdravím, baví ji vyhledávání.
Úbytek slonů
Pytláctví zejména afrických slonů v několika posledních letech opět graduje. Mezinárodní obchod se slonovinou je již od roku 1989 zakázaný, nicméně v zemích, jako je Čína, se slonovina – údajně legální ze starších zásob – stále volně prodává. Její cena roste každým dnem a dnes dosahuje i 50 000 Kč/kg. Ročně je nelegálně zastřeleno 30 až 40 000 divokých slonů. Slonům hrozí vyhubení. Sloni napříč celou Afrikou přicházejí až o 10 % populace ročně. Každý den umírá přibližně 100 slonů. Každých patnáct minut jeden. Pytláci jich ročně zabijí až 35 000. Sloni z Afriky tak mohou zmizet do deseti let. Ze slonoviny se vyrábí tradiční medicína i dekorativní předměty, které končí v Číně, Thajsku i Japonsku.
Pro více informací prosím navštivte http://www.zooliberec.cz,http://save-elephants.org, http://www.ccbc.cz nebo kontaktujte:
Zoologická zahrada Liberec, p.o.
Nejstarší zoologická zahrada na území bývalého Československa založená roku 1919, která mimo chovu vzácných a ohrožených druhů zvířat zařazených například do EEP programů (European Endangered species Programme) podporuje i řadu mezinárodních ex situ a in situ záchranných programů po celém světě. V 13 hektarovém areálu je chováno více než 170 druhů zvířat. Mezi jejími největšími lákadly jsou bílí tygři a lachtani. Ročně zahradu navštíví přibližně 300 000 lidí. Je zakládajícím členem nadačního fondu CCBC. Pomáhá v projektech: Kola pro Afriku, Brýle pro Afriku aj. Více na http://www.zooliberec.cz.
O Save-Elephants
Save-Elephants, z.s. je nezisková a nevládní organizace založená dobrovolníky z ČR, kteří se snaží o záchranu slonů ve Střední Africe. Hledá podporu terénních projektů, je aktivní v boji proti překupníkům slonoviny, snaží se cílit na koncové zákazníky z asijských zemí a šířit osvětu. Stávající tempo zabíjení může slony vyhubit v horizontu deseti let. Jak pomoci? Psi a psovodi vyhledávající slonovinu, výstřel detekující GPS obojky, materiální zajištění protipytláckých hlídek, kampaň proti obchodu se slonovinou v Asii, včely a papričky chránící políčka a slony, vykopání studny pro slony, bezpilotní letouny k odhalování pytláků, horská kola pro strážce parků. Více na: http://save-elephants.org.
O České koalici pro ochranu biodiverzity
Nadační fond CCBC (Czech Coalition for Biodiversity Conservation) je platforma pro spolupráci organizací a projektů, které již řadu let působí na poli ochrany biodiverzity a rozvojové pomoci. Projekty spojuje snaha o přispění k ochraně životního prostředí v místech ohnisek ohrožení biodiverzity (tedy biologické rozmanitosti), která se nacházejí v rozvojových zemích. Poslání se snaží naplňovat prostřednictvím komunikace a práce s místními komunitami lidí a ve spolupráci s nimi. Dalším pojítkem CCBC spolupráce je vzájemný respekt k dobrovolnické práci lidí v jednotlivých projektech, ochota vzájemně si pomáhat a sdílet lidské, materiální a finanční zdroje tak, aby byly tyto zdroje, získané v zemích s relativním přebytkem (tedy i v České republice), využity s co největší efektivitou. Ve smyslu myšlenky: „POMÁHAT NENÍ DRAHÉ“. V koalici napříč 4 kontinenty spolupracují Faunus, o.s., ZOO Liberec, Nadace Talarak, Lestari z.s., projekt Mořské želvy.cz, ISCP z.s., Kedjom-Keku z.s., myElen.com, United Vision z.s., Save - Elephants z.s., Veterináři bez hranic, o.p.s. Více na: http://www.ccbc.cz.
Výcvikové zařízení služební kynologie Celní správy ČR Heřmanice
Kynologické výcvikové středisko v Heřmanicích na Liberecku je specializovaný útvar v působnosti Generálního ředitelství cel, určený pro přípravu psovodů a výcvik služebních psů. Činnost výcvikového zařízení byla zahájena v září roku 1996. Centrum je jedním ze třech na světě, které cvičí psy pro 176 zemí. Vysoká úroveň české celní kynologie vyústila v roce 2005 v uzavření Memoranda o porozumění mezi Světovou celní organizací (WCO) a Celní správou České republiky a v přiznání statusu Regionálního výcvikového střediska WCO pro Evropu. Hlavní náplní výcvikového zařízení je příprava psovodů a výcvik služebních psů pro potřeby Celní správy ČR. Vychovává nejen specialisty na vyhledávání drog, ale také psy, kteří dokáží najít výbušniny nebo rozpoznat pašeráka cigaret. Kynologické centrum poskytuje služby zahraničním celním správám i partnerským bezpečnostním sborům a ozbrojeným složkám. V centru se vystřídali od roku 2006 až 68 psovodů a 15 instruktorů ze všech zemí Evropské unie a dál třeba z Ruska, USA, Austrálie, Izraele, Ekvádoru, Tchaj-wanu, Moldavska, Peru. Více na: http://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/Stranky/vycvikove-zarizeni-sluzebni-kynologie.aspx.
O Haně Böhme
Profesionální kynoložka Hana Böhme stojí za společností Wachter Team, která vznikla roku 2011. Společnost zaměřuje na komplexní předvýchovu, převýchovu a přípravu psů za různými účely. Další aktivitou je i Českolipská psí akademie o.s. Nezisková organizace s širokým polem působnosti v oblasti kynologie. Zabývá se výcvikem psů a ve spolupráci se Save-Elephants, ZOO Liberec, přípravou psů pro některé africké státy, jimž není lhostejná ochrana jejich přírodního bohatství. Organizace působí v areálu ZKO Slovanka v České Lípě. Více na: http://www.czechmalinois.cz a http://ceskolipska-psi-akademie.webnode.cz.
Vyčenichat ukryté drogy, tabák, bomby, zbraně a třeba i pašovanou slonovinu dokáží jedinečně vycvičení psi. Poprvé v historii vyjede na misi k záchraně masivního vybíjení slonů do Republiky Kongo český pes - fenka Cama. Je to vůbec první český pes připravovaný na záchranu afrických zvířat. Z Česka odletí do hlavního města Brazzaville vzdáleného přes 6 tisíc kilometrů vzdušnou čarou 15. února se svojí cvičitelkou.
Dvouletou fenku belgického ovčáka Camu Sony Black čeká na černém kontinentě nelehký úkol. Bude pomáhat celníkům v hlavním městě Brazzaville vyhledávat slonovinu, zachraňovat jedinečné šupinaté savce luskouny podobné mravenečníkům, gorily a vyhledávat maso tamní divoké zvěře, takzvaný bushmeat, se kterým se rozsáhle obchoduje a pašuje se i do Evropy. Pes totiž rozezná až 19 pachů. Má za sebou měsíce každodenního výcviku. V Africe ji čeká další měsíc a půl tréninku se svojí cvičitelkou Hanou Böhme z České Lípy, která přesně ví, proč vybrala právě Camu.
„Je to první pes, co od nás do Afriky letí. Musí letět, protože je prostě nejlepší. Oproti ostatním plemenům vyniká akčností, je temperamentní a zdravá. Odolá extrémním africkým podmínkám. Vyžaduje dril a hlavně ji baví vyhledávání na rozdíl od obrany. Aby ne, na letišti ji čeká prohledat až 120 zavazadel u jediného letadla,“ vysvětluje Hana Böhme. Zároveň ale o svěřenkyni mluví s mírným smutkem v hlase. Vychovávala ji od štěněte a v Africe fenka zůstane. A co ji čeká? Nejprve se aklimatizuje, obnoví trénink a nakonec zamíří do akce proti pašerákům a pytlákům.
Nejsou v tom sami
Do projektu záchrany divoké africké přírody se zapojily zoologické zahrady jako ZOO Liberec, která podporuje mnoho mezinárodních aktivit. Přispívá prostřednictvím tzv. „Fondu in-situ“ finančně i materiálně. Pro fenku a její cvičitelku profesionální kynoložku Hanu Böhme poskytla hlavně takzvané pachové konzervy tvořené zejména odřezky sloních klů či srsti a šupin exotických zvířat. Bez vzorků pachů slonoviny, šimpanzů, papoušků či hadů by totiž nebylo možné psa k důležitému úkolu vycvičit.
„Pevně věřím, že Cama bude úspěšná. Podporujeme využití psů k ochraně biodiverzity. Vždyť pytláci ročně zabijí až na pětatřicet tisíc slonů. Pomáhat psovodům s výcvikem psů a realizovat operace k odhalování pašované slonoviny, mrtvých i živých ohrožených zvířat a zbraní je proto velmi důležité,“ míní ředitel nejstarší české zoologické zahrady David Nejedlo. Zoo Liberec navíc dlouhodobě spolupracuje s Výcvikovým zařízením služební kynologie Celní správy České republiky v Heřmanicích, kterému rovněž poskytuje pachové konzervy a podílí se spolu s nadačním fondem Česká koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC) na získání finančních, lidských i materiálních prostředků pro projekt Save - Elephants ve střední Africe. Výcvik služebních psů i zapůjčení českých kynologů pro výcvik tamních psovodů je jedním ze záchranných plánů právě tohoto projektu.
„Nadační fond CCBC propojuje dobrovolnou činnost organizací, projektů i jednotlivců, kteří mají za cíl ochránit divokou přírodu a zvířata. V současnosti je ve fondu 11 spolků, které působí na 4 kontinentech. Členy jsou na příklad jak liberecká ZOO, tak právě i spolek Save-Elephants,“ vysvětluje vazby ředitelka Nadačního fondu CCBC Praha Kristýna Nováková.
V Africe rozjela ojedinělou akci, jejímž cílem je zlepšit boj s pytláky a pašeráky vzácných zvířat, registrovaná organizace Save-Elephants, z.s. v čele s českých ochráncem přírody Arthurem F. Sniegonem z Třince. Psi a psovodi vyhledávající slonovinu jsou podle něj jednou z důležitých cest k záchraně největších suchozemských savců. Ve většině zemí Afriky nejsou zatím psi využíváni, a to i přesto, že právě pašování zbraní a chráněných živočichů nebo jejich částí představuje na mnoha místech kontinentu hlavní trestnou činnost.
Proč právě Kongo?
„Spolupracujeme s neziskovkou, která tam působí už několik let a má zkušenosti s terénním zatýkáním lidí opravdu velkého formátu. Jsou to třeba i čínské firmy, které vozí i několik set kilo slonoviny ročně. Za několik posledních let se situace v Africe zhoršila kvůli čínské přítomnosti nejen pro slony, ale také pro vodní želvy, jejichž maso Číňané milují, a pro luskouny, jejichž šupiny jsou v čínské medicíně ceněny ze stejně primitivních důvodů jako nosorožčí rohy. Ostatně, materiál je to stejný: keratin, jako naše nehty. Jde i o pomoc Afričanům, protože hodně z nich se stane pytláky jen proto, že se nemají jak uživit,“ říká šestadvacetiletý Arthur Sniegon a pokračuje o misi českého služebního psa Camy: „My s tímto psem budeme pracovat hlavně na letištích, v přístavech, ale i na okrajových silnicích. Zkrátka všude tam, kde se slonovina a bushmeat pašují.“
Republiku Kongo označovanou jako Kongo-Brazzaville v půli rozděluje rovník. Je jen pětkrát větší než Česká republika avšak rozmanitost zvířat je tu ojedinělá. Existují tu i místa, kam dosud člověk nevkročil a kde je prales stejný jako před tisíci lety. Žijí tu antilopy a opice včetně goril a šimpanzů, ale zejména vzácní sloni pralesní, kteří zde a v sousedním Gabonu mají své poslední útočiště. Avšak tihle sloni mají něco, co lidé chtějí: slonovinu. Přestože se zdají zákony v Kongu mířené proti pytlákům a pašerákům dostatečně tvrdé, při jejich vymáhání i dodržování naráží dobrovolníci na zkorumpované úředníky i policisty. Kontroly jsou často neúčinné a příprava celníků či získání povolení na akci v terénu trvá doslova věčnost. Sniegon svůj život zasvětil zvířatům a v posledních letech pak naplno věnuje ochraně divoké africké přírody. Nápad zapojit do honby za pašeráky vycvičené psy jej napadl při dlouhém čekání v koloně aut. Afričtí policisté dopravu zastavili kvůli kontrole. Dívali se do každého kufru a to bylo velmi pomalé. Pes by kontrolu velmi urychlil a je neuplatitelný. Kontraband slonoviny by tak nebylo vůbec těžké objevit.
Projekt slaví velké úspěchy již dnes
Fenka Cama nebude prvním nasazeným psem v divoké Africe. Aktivně v Kongu působí od března minulého roku dva vycvičení psi z Izraele. Od začátku svého působení v Africe našli psi desítky pašovaných mrtvých zvířat: kančily (jedni z nejmenších bezrohých sudokopytníků přezdívaní myší jeleni), primáty, antilopy a další vzácné druhy včetně zmijí, krokodýlů a krajt. Arthur Sniegon se v Brazzaville sešel s člověkem z tamní nevládní ochranářské organizace PALF Naftali Honigem, který měl shodou okolností stejný nápad, a to začít v boji proti překupníkům se slonovinou používat vyhledávací psy. Naftali kontaktoval známého v Izraeli. A ten poslal do Afriky dva vhodné psy – belgické ovčáky jménem Shon a Rick. Vůbec první, kteří v celé středozápadní Africe stojí proti obchodu se slonovinou, pašerákům bushmeatu a zbraní. Ve zdokonalení jejich schopností a hlavně spolupráci s psovody pomáhala po dva měsíce Hana Böhme, která se na černý kontinent vydala na základě inzerátu a navzdory tomu, že byla v té době na mateřské. Mladí belgičtí ovčáci byli z dobrých rodů a mnohému je jejich instruktor v Izraeli naučil, ale k tomu, aby se mohli stát postrachem všech překupníků, měli ještě hodně daleko. Dle jejích slov to bylo těžší s černošskými psovody, kteří jsou zároveň celníci, než se samotnými psy. Ti jsou pro boj s tamními pašeráky důležití. Četníci mají totiž vojenský výcvik a právo zasahovat i se zbraní v ruce – fasují populární AK-47 neboli „kalašnikov“ a jsou zvyklí je aktivně používat. Výcvik probíhal všude možně jako na letišti, ve městě, u odstavených autobusů, v kancelářích. Zkusili si i práci na silnici v blízkosti konžského národního parku Odzala-Kokoua, kde se podle Böhme skutečně vyznamenali. Stavěli autobusy, kamiony a další vozy. Prvním a ne jediným úspěchem bylo odhalení velkého množství bushmeatu. V Odžele označili oba psi pytel s maniokovou moukou, kde byla různá mrtvá zvířata připravená k jídlu. Čerstvé i uzené maso divokých zvířat štětkouna (druh divokého prasete), chocholatky (malé až středně velké africké antilopy) si v kufru nebo kabelce vezl téměř každý cestující. Četníci zabavili i několik papoušků šedých i zachránili malého krokodýla.
Jak zajistit ochranu africké divočiny?
Je potřeba, aby psů a psovodů v zemi přibylo a tím došlo k omezení pašování masa vzácné zvěře i slonoviny. Cílem je vytvořit skupinu psích hledačů na černém kontinentu nadále rozšiřoval. V současnosti v Česku shání dobrovolníci s podporou ZOO Liberec i dalšími organizacemi nejen vhodná psy, ale zároveň i sponzory, kteří by byli ochotni přispět na krmivo, očkování či dopravu a zapracování psa v Africe.
Nápady a akce je možné najít přímo na internetové stránce save-elephants.org, kde je možné také zjistit, jak pomoci při ochraně slonů (transparentní účet je 4200409386/6800, ale dá se přispět i materiálem).
Pomáhají i celníci
O spolupráci jedná i s českými celníky z výcvikového centra celní správy v Heřmanicích na Liberecku, kteří mají s výcvikem psů dlouholeté zkušenosti. Ne nadarmo patří české centrum ke špičkovým výcvikovým střediskům na celém světě. Jejich čeští odchovanci pomáhají v boji s drogami například v Latinské Americe. Celníci chtěli původně poslat do Afriky své vlastní kynology, to je ale z důvodu působení bezpečnostních sborů ve státní službě a dlouhodobého uvolnění problematické. Dle slov šéfa centra Josefa Dušánka se však nabízejí další možnosti, jak pomoci. „Dali jsme k dispozici naše výcvikové středisko pro trénink psů. Zároveň uvažujeme o možnosti výcvikového kurzu pro psovody z Brazzaville. Buď přímo u nás, nebo bychom vyslali naše dobrovolníky,“ říká Dušánek. Celníci navíc odhadují, že se ročně do Česka dostane právě od pašeráků klů i nosorožčích rohů mnoho kilogramů slonoviny. Ti nás využívají jako tranzitní zemi. Odhalit a zabavit se přitom podaří jen zlomek. Hlavní břímě nese Afrika, kde by vycvičení psi mohli na tamních letištích zachytit až 80 % kontrabandu. V Česku by pak speciálně vycvičený služební pes odhalil zbytek.
Vedoucí střediska také objasnil spolupráci s libereckou ZOO, od níž získává peří i srst zvířat k výrobě pachových konzerv. Původně šlo jen o opeřence, hlavně papoušky. Škála zvířat se ale za poslední roky rozšířila třeba o želvy či záchyt masných výrobků v rámci EU, které pašují zejména Vietnamci a nově i Číňané. „Naší povinností je již od propuknutí ptačí chřipky zachytávat nelegální transport exemplářů CITES, tedy zakázané zvěře na základě Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin přímo u zdroje a zabránit možnému zavlečení nákazy. Pražské letiště je velmi dobrá lokalita a Češi jsou národem chovatelů. Trh je zde rozbujelý.“
Než fenka Cama odletí do Afriky, pustí ji celníci na letišti do zázemí prostoru pro zavazadla, aby si mohla kontrolu vyzkoušet přímo v terénu. Do Afriky by chtěli dobrovolníci v tomto roce sehnat až tři další psy. Kromě hledání pašované slonoviny by stopovali pytláky.
Fenka Cama
Dvouletá fenka belgického ovčáka – plemene malinois neboli „maliňák“ celým jménem Cama Sony Black. Oproti ostatním plemenům vyniká akčností, temperamentem, pevným zdravím, baví ji vyhledávání.
Úbytek slonů
Pytláctví zejména afrických slonů v několika posledních letech opět graduje. Mezinárodní obchod se slonovinou je již od roku 1989 zakázaný, nicméně v zemích, jako je Čína, se slonovina – údajně legální ze starších zásob – stále volně prodává. Její cena roste každým dnem a dnes dosahuje i 50 000 Kč/kg. Ročně je nelegálně zastřeleno 30 až 40 000 divokých slonů. Slonům hrozí vyhubení. Sloni napříč celou Afrikou přicházejí až o 10 % populace ročně. Každý den umírá přibližně 100 slonů. Každých patnáct minut jeden. Pytláci jich ročně zabijí až 35 000. Sloni z Afriky tak mohou zmizet do deseti let. Ze slonoviny se vyrábí tradiční medicína i dekorativní předměty, které končí v Číně, Thajsku i Japonsku.
Pro více informací prosím navštivte http://www.zooliberec.cz,http://save-elephants.org, http://www.ccbc.cz nebo kontaktujte:
Zoologická zahrada Liberec, p.o.
Nejstarší zoologická zahrada na území bývalého Československa založená roku 1919, která mimo chovu vzácných a ohrožených druhů zvířat zařazených například do EEP programů (European Endangered species Programme) podporuje i řadu mezinárodních ex situ a in situ záchranných programů po celém světě. V 13 hektarovém areálu je chováno více než 170 druhů zvířat. Mezi jejími největšími lákadly jsou bílí tygři a lachtani. Ročně zahradu navštíví přibližně 300 000 lidí. Je zakládajícím členem nadačního fondu CCBC. Pomáhá v projektech: Kola pro Afriku, Brýle pro Afriku aj. Více na http://www.zooliberec.cz.
O Save-Elephants
Save-Elephants, z.s. je nezisková a nevládní organizace založená dobrovolníky z ČR, kteří se snaží o záchranu slonů ve Střední Africe. Hledá podporu terénních projektů, je aktivní v boji proti překupníkům slonoviny, snaží se cílit na koncové zákazníky z asijských zemí a šířit osvětu. Stávající tempo zabíjení může slony vyhubit v horizontu deseti let. Jak pomoci? Psi a psovodi vyhledávající slonovinu, výstřel detekující GPS obojky, materiální zajištění protipytláckých hlídek, kampaň proti obchodu se slonovinou v Asii, včely a papričky chránící políčka a slony, vykopání studny pro slony, bezpilotní letouny k odhalování pytláků, horská kola pro strážce parků. Více na: http://save-elephants.org.
O České koalici pro ochranu biodiverzity
Nadační fond CCBC (Czech Coalition for Biodiversity Conservation) je platforma pro spolupráci organizací a projektů, které již řadu let působí na poli ochrany biodiverzity a rozvojové pomoci. Projekty spojuje snaha o přispění k ochraně životního prostředí v místech ohnisek ohrožení biodiverzity (tedy biologické rozmanitosti), která se nacházejí v rozvojových zemích. Poslání se snaží naplňovat prostřednictvím komunikace a práce s místními komunitami lidí a ve spolupráci s nimi. Dalším pojítkem CCBC spolupráce je vzájemný respekt k dobrovolnické práci lidí v jednotlivých projektech, ochota vzájemně si pomáhat a sdílet lidské, materiální a finanční zdroje tak, aby byly tyto zdroje, získané v zemích s relativním přebytkem (tedy i v České republice), využity s co největší efektivitou. Ve smyslu myšlenky: „POMÁHAT NENÍ DRAHÉ“. V koalici napříč 4 kontinenty spolupracují Faunus, o.s., ZOO Liberec, Nadace Talarak, Lestari z.s., projekt Mořské želvy.cz, ISCP z.s., Kedjom-Keku z.s., myElen.com, United Vision z.s., Save - Elephants z.s., Veterináři bez hranic, o.p.s. Více na: http://www.ccbc.cz.
Výcvikové zařízení služební kynologie Celní správy ČR Heřmanice
Kynologické výcvikové středisko v Heřmanicích na Liberecku je specializovaný útvar v působnosti Generálního ředitelství cel, určený pro přípravu psovodů a výcvik služebních psů. Činnost výcvikového zařízení byla zahájena v září roku 1996. Centrum je jedním ze třech na světě, které cvičí psy pro 176 zemí. Vysoká úroveň české celní kynologie vyústila v roce 2005 v uzavření Memoranda o porozumění mezi Světovou celní organizací (WCO) a Celní správou České republiky a v přiznání statusu Regionálního výcvikového střediska WCO pro Evropu. Hlavní náplní výcvikového zařízení je příprava psovodů a výcvik služebních psů pro potřeby Celní správy ČR. Vychovává nejen specialisty na vyhledávání drog, ale také psy, kteří dokáží najít výbušniny nebo rozpoznat pašeráka cigaret. Kynologické centrum poskytuje služby zahraničním celním správám i partnerským bezpečnostním sborům a ozbrojeným složkám. V centru se vystřídali od roku 2006 až 68 psovodů a 15 instruktorů ze všech zemí Evropské unie a dál třeba z Ruska, USA, Austrálie, Izraele, Ekvádoru, Tchaj-wanu, Moldavska, Peru. Více na: http://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/Stranky/vycvikove-zarizeni-sluzebni-kynologie.aspx.
O Haně Böhme
Profesionální kynoložka Hana Böhme stojí za společností Wachter Team, která vznikla roku 2011. Společnost zaměřuje na komplexní předvýchovu, převýchovu a přípravu psů za různými účely. Další aktivitou je i Českolipská psí akademie o.s. Nezisková organizace s širokým polem působnosti v oblasti kynologie. Zabývá se výcvikem psů a ve spolupráci se Save-Elephants, ZOO Liberec, přípravou psů pro některé africké státy, jimž není lhostejná ochrana jejich přírodního bohatství. Organizace působí v areálu ZKO Slovanka v České Lípě. Více na: http://www.czechmalinois.cz a http://ceskolipska-psi-akademie.webnode.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
