OIŽP- Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí : OIŽP: Evropské řeky vysychají a voda v nich se otepluje: Klimatická krize odhaluje zásadní slabinu jaderné energetiky

Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí (OIŽP) varuje před rostoucí zranitelností jaderných elektráren v důsledku extrémního sucha a rekordních teplot, které v těchto týdnech sužují země západní i východní Evropy. Kritický nedostatek vody a velké oteplování vodních toků nutí provozovatele jaderných bloků napříč kontinentem k omezování výkonu nebo k úplnému odstavování reaktorů. Mýtus o jádru jako bezproblémovém a stabilním zdroji energie pro klimatickou změnu definitivně končí.

Hladiny hlavních evropských řek klesly na historická minima. Současně teplota vody v mnoha tocích přesahuje limity bezpečné pro chlazení i pro přežití říčních ekosystémů.

Evropa bez vody: Krizový stav na Dunaji

Hladiny hlavních evropských řek klesly na historická minima. Současně teplota vody v mnoha tocích přesahuje limity bezpečné pro chlazení i pro přežití říčních ekosystémů. Nejzávažnější je situace v jihovýchodní Evropě, kde kolaps chlazení jaderných zdrojů paralyzuje celé státy.

Maďarsko na hraně kolapsu: Jediná maďarská jaderná elektrárna Paks, která běžně kryje polovinu spotřeby země, musela kvůli kriticky nízké hladině Dunaje odstavit tři ze čtyř turbín. Elektrárna v těchto dnech funguje na 10 % své kapacity a zemi od kompletního odstavení dělí několik centimetrů vodní hladiny. Vláda musela nařídit zhasnutí budapešťských památek a průmysloví giganti v zemi omezují provoz svých podniků pro snížení spotřeby elektřiny.

Rumunská armáda v akci: Státní společnost Nucleareletrica musela kompletně odstavit jeden blok a omezit výkon druhého bloku své jediné jaderné elektrárny Cernavoda. Situace je natolik zoufalá, že rumunské námořnictvo muselo odstřelit skalní masiv v korytě Dunaje a buduje provizorní hráze, aby nasměrovalo zbytky vody k chladicím nasávacím trubkám elektrárny. Tamní automobilky Dacia a Ford kompletně zastavily výrobu.

Západní Evropa: Francie a Švýcarsko také odstavují nebo omezují výkon reaktorů, závislých na průtočném chlazení z řek. Příliš teplá voda vypouštěná zpět z elektráren by znamenala ekologickou katastrofu pro už tak decimovaný vodní život.

Česká realita: Chladicí věže problém s chlazením jádra pouze oddalují

OIŽP si je vědoma toho, že jaderné elektrárny v České republice (Temelín a Dukovany) využívají odlišný technologický koncept. Nespoléhají na přímý průtočný systém, ale využívají uzavřený okruh s chladicími věžemi a vodu odebírají z velkých vodních nádrží (na řekách Vltava a Jihlava). Ani tento systém však není imunní vůči realitě vysychající krajiny. Oficiální provozní data ČEZ ukazují alarmující nároky na vodní zdroje:

Masivní odpar do atmosféry: Chladicí věže fungují na principu odpařování vody. Průměrná hodnota odparu z chladicích věží v JE Temelín činí 1,65 m³ vody za sekundu (tedy 1650 litrů každou vteřinu). Z české krajiny tak nenávratně mizí téměř 150 milionů litrů vody denně přímo do ovzduší.

Neudržitelná efektivita: Na výrobu jedné jediné megawatthodiny (MWh) elektřiny spotřebuje Temelín v průměru 2,47 m³ surové vody.

Vyčerpávání lokálních toků: JE Dukovany ročně odčerpá z řeky Jihlavy a nádrže Dalešice přibližně 55 milionů m³ surové vody. Do řeky se přitom vrací necelá polovina. To znamená trvalou ztrátu pro už tak suchem zkoušený hydrologický systém jižní Moravy.

Zranitelnost přehrad: Pokud bude sucho pokračovat stávajícím tempem, hladiny zásobních nádrží klesnou na kritickou úroveň. Prioritu pak bude muset dostat pitná voda pro obyvatele a zachování biologického minima v řekách, nikoliv chlazení reaktorů.

„Současná situace v Evropě ukazuje, že jaderná energetika není řešením klimatické krize, protože sama padá za oběť jejím projevům," říká Pavel Vlcek, předseda a mluvčí spolku OIŽP.

„I když v ČR máme robustnější systém chlazení přes věže a přehrady, nemůžeme předstírat, že se nás tento problém netýká. Voda v krajině dochází. Spotřebovávat obrovské objemy vody na chlazení jaderných bloků v době, kdy zemědělci, města a obce bojují o každou kapku, je dlouhodobě neudržitelné. Musíme urychleně transformovat naši energetiku směrem k obnovitelným zdrojům, které ke svému provozu vodu nepotřebují, jako je solární a větrná energie, dodávají Pavel Vlček a Gabriela Reitingerová, zástupci spolku OIŽP."

OIŽP proto vyzývá Vládu ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby při plánování budoucího energetického mixu a při zvažování stavby nových jaderných bloků začaly brát aktuální hydrologická rizika vážně. Ignorování klimatické reality nás v budoucnu může stát nejen miliardy korun, ale i kolaps energetické sítě v době, kdy budeme elektřinu nejvíce potřebovat.