Američané zkoušejí získat energii ze spící sopky
Klíčem k úspěchu, tedy k technologii, která je skutečně komerčně využitelná, je prý vyřešení hlavního problému - jak v oběhu udržet dostatečné množství vody. Využití vody ohřáté v hlubinách země k výrobě tepelné a elektrické energie zná lidstvo desetiletí. Jenže místa, kde jsou teplé prameny k dispozici, jsou už ve většině případů obsazena. Navíc nebývají tam, kde je potřeba tepla nebo elektřiny. Technici v USA teď hledají řešení, jak získávat energii z větší hloubky, téměř kdekoli na světě.
K tomu nadneseně stačí relativně málo, tedy navrtat dostatečně hlubokou díru a dostat do ní dost vody. Ve skutečnosti jsou vrty obvykle tři, jeden hlubší, kterým se vede studená voda do horniny, a další dva, kterými se odvádí horká pára. Aby se voda dostatečně ohřála, musí se v hloubce rozlévat do puklin a prasklin v podloží, které vytváří vlastně tepelný výměník, kde voda odebírá teplo od horniny a odvádí ho pryč.
Jenže co dělat, když žádné praskliny nejsou, naopak je v místě jen skála, pro kapaliny prakticky neprostupná? Praskliny je potřeba vytvořit a to prostřednictvím pumpované vody. Říká se tomu vylepšený geotermální systém (Enhanced geothermal system, EGS). Ten by prý měl být schopen vytvořit dostatečně velkou podzemní zásobárnu vody, na které by se dala vybudovat elektrárna s výrobou pro komerční využití. Technici chtějí použít speciální plastovou hmotu, která zamezí vodě odtékat do dříve vytvořených puklin. Nově pumpovaná voda tak vytvoří další praskliny v patrech pod sebou. Rozložitelný plast se po určité době z podzemí uvolní.
Systém ale vyvolává i obavy z toho, že vrty vyvolají zemětřesení. Právě kvůli tomu musela firma AltaRock Energy ukončit testy na projektu v Geysers, uzavřením skončil švýcarský pokus získat geotermální energii v centru Basileje. Podle Ernie Majera, seismologa z Lawrence Berkeley National Laboratory, je ale oblast okolí sopky Newberry klidná, naposledy aktivní byla před 1300 lety.
AltaRock plánuje déle než tři neděle pumpovat do podloží 30 hektolitrů vody za minutu. Celkem by se do vrtu hlubokého více než tři kilometry mělo dostat přes 900 000 hektolitrů vody. Podle plánů se počítá s tím, že podzemní síť prasklin se začne tvořit v hloubce 1800 metrů a bude pokračovat až do 3300 metrů. Podzemní zásobník by měl zabírat oblast velikou zhruba jeden kilometr v průměru.
Přírodní geotermální zdroje se v USA podílejí na celkové výrobě elektřiny jen z 0,3 %. V roce 2007 ale Massachusettský institut technologií (MIT) propočítal, že by během padesáti let mohl jejich podíl vzrůst na 10 % a mohly by být cenově konkurenceschopné s fosilními palivy.
Podle článku „Project to pour water into volcano to make power“ zveřejněného agenturou AP 15. ledna 2012.
reklama