Spotřeba energií v Česku v roce 2025 vzrostla

V roce 2025 stoupla spotřeba elektřiny, plynu i tepla, z toho největší meziroční nárůst Energetický regulační úřad (ERÚ) zaznamenal u plynu. Také výroba elektřiny se loni zvýšila a Česko zůstalo jejím čistým exportérem. Rostla výroba tepla ze zemního plynu a biomasy. „Poté, co se v roce 2024 zastavil několik let trvající pokles spotřeby energií, loni nastal její nárůst. Spotřeba v loňském roce rostla v řádu procent u elektřiny, plynu i tepla. Růst táhli zejména menší odběratelé z řad domácností a malých podnikatelů. Vliv měly jak klesající ceny, tak nižší teploty,“ shrnuje Jan Šefránek, předseda ERÚ. „Rostla také výroba elektřiny i tepla. Současně se zvýšil tranzit plynu, jehož výnosy jdou podle nově nastavených pravidel regulace ve prospěch českých zákazníků.“

Elektřina

Čistá spotřeba elektřiny loni stoupla na 59 TWh, meziročně tak vzrostla o 1,8 %. Zdaleka nejvýraznější nárůst zaznamenaly domácnosti (+ 6,5 %), spotřeba rostla i u podnikatelů (+ 1,9 %). V kategorii velkoodběratelů na hladině vysokého napětí došlo oproti roku 2024 jen k nepatrné změně (+ 0,2 %). Naopak velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí spotřebovali o 2,9 % elektřiny méně.

Výroba elektřiny stoupla o 3,2 % a Česko i v loňském roce zůstalo čistým exportérem. Přeshraniční saldo, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, meziročně stoupl z předloňských 6,7 TWh na loňských 7,4 TWh.

Na výrobě se tradičně nejvíce podílely jaderné a parní elektrárny, v nichž se v součtu vyrobilo 81,5 % veškeré elektřiny. Podíl prvně jmenovaných byl 42,6 % a meziročně u nich došlo k nárůstu o 8,1 %. Výroba parních elektráren v porovnání s rokem 2024 vzrostla jen drobně (+ 0,5 %). Fotovoltaické elektrárny vyrobily meziročně o 18,6 % elektřiny více a jejich celkový instalovaný výkon se navýšil ze 4 GWe na 4,5 GWe. Více elektřiny vyrobily rovněž přečerpávací (+ 14,5 %) a plynové a spalovací (+ 4,6 %) elektrárny. Naopak elektrárny vodní (- 40,2 %), větrné (- 7,2 %) a paroplynové (- 1,4 %) svou výrobu snížily.

Plyn

Spotřeba plynu narostla oproti roku 2024 dokonce o 6,5 %, celkově se jednalo o 7,2 mld. m3 (78,9 TWh). Velkou měrou k tomu přispěly meziročně nižší teploty – zatímco předloni byla průměrná teplota roku 10,5 °C, loni to bylo o stupeň a půl méně. Proto pokud se spotřeba přepočte na dlouhodobý teplotní normál (8,7 °C), vzrostla jen o 0,5 %.

Spotřeba meziročně stoupla zejména u menších odběratelů – u domácností o 9,9 %, u podnikatelů pak o 9,3 %. U středních odběratelů došlo k nárůstu o 6,4 %, u velkoodběratelů o 3,4 %.

Tok plynu přes tuzemskou soustavu byl loni stále výrazně nižší než před vypuknutím války na Ukrajině, zároveň ale o desítky procent vyšší než v roce 2024. Do tuzemské soustavy přiteklo 8,5 mld. m3 (meziročně + 39,9 %), odteklo 1,3 mld. m3, tedy takřka čtyřikrát víc než v roce 2024. V zásobnících bylo na konci loňského roku 2,3 mld. m3 plynu, byly tak naplněny z 64,8 %.

Teplo

Také spotřeba tepelné energie v soustavách centrálního zásobování meziročně vzrostla, a to o 3,4 % (na 68,2 PJ). Růst táhly zejména sektor obchodu, služeb, školství a zdravotnictví (meziročně + 8,1 %) a domácnosti (+ 5,5 %). Naopak spotřeba v průmyslu velmi nepatrně klesla (- 0,1 %).

Celkově se loni v Česku vyrobilo 137 PJ tepla, o 3,1 % více než v roce 2024. K nárůstu docházelo ve všech čtvrtletích roku, k největšímu hned v prvním kvartálu (+ 6 %). Proces postupné transformace teplárenství se projevil i v tom, že rostla výroba ze zemního plynu (+ 8 %) a z biomasy (+ 11,1 %), které jsou při výrobě tepla druhým a třetím nejčastěji využívaným palivem. Třetina tepla se loni vyrobila z hnědého uhlí, jehož využití meziročně mírně kleslo (- 0,6 %).

Podrobné statistiky a další informace najdete ve čtvrtletních zprávách o provozu plynárenské a elektrizační soustavy a o provozu teplárenských soustav.

---

reklama

---