http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/anketa-ekolistu-s-nevoli-sledujeme-snahy-vyloucit-obcany-z-ruznych-rozhodovacich-procesu-rika-radostne-cesko
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Anketa Ekolistu: S nevolí sledujeme snahy vyloučit občany z různých rozhodovacích procesů, říká Radostné Česko

3.10.2017 01:52 | PRAHA (Ekolist.cz)
S nevolí sledujeme snahy vyloučit občany z různých rozhodovacích procesů, a to i těch, které se jich mohou bezprostředně týkat, tvrdí Radostné Česko.
S nevolí sledujeme snahy vyloučit občany z různých rozhodovacích procesů, a to i těch, které se jich mohou bezprostředně týkat, tvrdí Radostné Česko.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | PIRO4D / Pixabay
Redakce Ekolistu oslovila všechny politické strany a hnutí, která kandidují do Poslanecké sněmovny, s krátkou anketou. Zde si můžete přečíst odpovědi strany Radostné Česko. Její volební program je zde.
 
1. Letos byla schválena úprava stavebního zákona, která podle odborníků a neziskových organizací povede k vyloučení veřejnosti z povolovacích řízení. Jste s touto novou úpravou spokojeni, nebo se pokusíte vrátit původní stav?

Svoboda jednotlivce je jeden z hlavních bodů našeho programu a principů strany. S nevolí sledujeme snahy vyloučit občany z různých rozhodovacích procesů, a to i těch, které se jich mohou bezprostředně týkat. Ke svobodě jednotlivce i společnosti se váže patřičná zodpovědnost za svůj život i za své okolí. Některé pozměňovací návrhy stavebního zákona úpravu ohnuly tak, že s ní nemůžeme na 100% souhlasit. Je potřeba urychlit (ale také zlevnit) výstavbu dálnic a silnic. Dálnice z Prahy do Hradce, která se stavěla 39, let je toho elementárním příkladem. V legislativě se v tomto směru za posledních dvacet let nic zásadního nezměnilo. Takže pozměňovací návrh, který měl zavést instituty pro zásadní urychlení výstavby liniových infrastrukturních projektů a měl se přiblížit k mechanismům, které jsou běžné v západních zemích (ale například i na Slovensku či v Polsku), měl svou logiku.

Každopádně jsou v něm ožehavá témata jako vyvlastnění, zavedení institutu předběžné držby nebo umožnění vstupu na pozemek pro provedení průzkumných prací. To je velmi citlivé téma pro zemi, která ještě donedávna žila v totalitním režimu, kde bylo vyvlastňování na denním pořádku. Dále si myslíme, že by se mohl zneužít nejednotný výklad v kontextu se zákonem o posuzování vlivu na životní prostředí, který je speciální, a tudíž by měl být i nadřazený obecnému stavebnímu zákonu.

A samozřejmě mnoho diskuzí by se mohlo vést i nad územními plány, které často nebyly zpracovány erudovaně. Jiné podmínky navíc platí pro distribuční soustavu v elektroenergetice a plynárenství. Tady se například obyčejný člověk, který nesleduje pravidelně webové stránky a úřední desky obce nebo kraje0, může o stavbě dozvědět, až když je ze strany veřejné správy rozhodnuto, protože tyto stavby se povolují jen ohlášením a územním souhlasem. Věříme, že lze urychlit výstavbu železniční a dálniční sítě či distribučních soustav i při zachování morálky, respektu a občanských práv soukromých vlastníků a spolků.

Předvolební servis Ekolistu

Odpovědi dalších stran na anketu Ekolist a výtahy environmentálních bodů politických stran najdete pěkně pohromadě na speciální stránce Volby do Poslanecké sněmovny 2017.
2. Jak se zdá, proces hledání trvalého úložiště jaderného odpadu nepostupuje nijak hladce. Máte představu, jak by se měla tato situace vyřešit?

Především je nutno říci, že by se nemělo jednat o trvalé, ale dlouhodobě dočasné úložiště. Odborníci se musí intenzivně zabývat nejen otázkou, kam s jaderným odpadem, ale i co s ním, tedy jak ho v budoucnu využít. Pevně věřím, že věda na to brzy najde odpověď.

Do té doby musíme najít takové místo, které bude co nejméně zasahovat přírodní prostředí i životy lidí. Původní strategie pro nakládání s radioaktivními odpady pochází z roku 2002 a je velmi dobře, že dnes dochází nejen k její revizi, ale především debatě s občany. I v sousedním Německu toto téma řeší bez nadsázky desítky let a až letos přijali zákon a odstartovali hledání lokality, kde bude uložen radioaktivní jaderný odpad. Pro nalezení takového bezpečného místa pro úložiště jaderného odpadu si dali termín do roku 2031! Nejen z toho je zřejmé, že je toto téma velmi závažné a složité. Není to jako vybudovat skládku komunálního odpadu. Zásadní jsou jasná kritéria pro výběr místa. Je třeba zvolit lokality, které splňují požadavky jako dostatečnou sílu horniny, která by vyhořelé palivo oddělila od okolí, jasně definovat potřebnou vzdálenost úložiště od obcí, eliminovat místa s rizikem záplav, uchránit podzemní vody. Tyto aspekty musí posoudit odborníci a následně je diskutovat s občany. Není možné, aby o tak zásadních otázkách rozhodoval stát bez nás.

3. Velkým tématem posledních let je zemědělská půda, její úbytek kvůli erozím či úbytek její kvality kvůli nešetrnému hospodaření. Budete se tématu ochrany zemědělské půdy věnovat? Co konkrétně chcete prosadit?

Orná půda je součástí našeho životního prostoru, hospodářství státu, ale i tradic lidí kolem ní. Zemědělská půda velice trpí slučováním do velkých ploch ve jménu efektivity, například odstraňováním remízků, které jsou velice efektivní přirozenou ochranou proti erozi. Chceme vypracovat celkovou novou koncepci zdravějšího využívání zemědělské půdy, ať už jde o rozdělení polí do menších celků a obnovení remízků (které jsou také přirozeným útočištěm pro široké spektrum divoké zvěře), podporu ekologičtějších způsobů hnojení, zavedení rotací plodin (tradiční způsob ochrany kvality půdy) nebo zákaz plodin, které neúměrně vyčerpávají živiny z půdy a jejich užití je sporné (řepka, jejíž ekonomický přínos je nanejvýš diskutabilní). Chceme také podpořit rozšíření ekologického hospodaření (např. snížením nákladů, které musí zemědělci vynaložit, pokud chtějí dosáhnout daných kritérií), podpořit malé zemědělce či dát prostor přirozenějším způsobům hospodaření, např. permakultuře.

4. V souvislosti se snahou zadržet vodu v krajině se hovoří i o možnosti vystavět nové přehrady. Je to podle vás vhodné řešení? Kde by podle vás mohly nové přehrady vzniknout?

Výstavbu nových přehrad nepodporujeme, protože se dle našeho názoru jedná o dosti hrubé řešení komplexního problému. Úbytek vody v krajině je globální trend, který je třeba začít řešit lokálně. Když vezmeme v úvahu globální oteplování a změnu klimatu (přičemž úbytek vody v krajině je logickým následkem), tak jedna z hlavních příčin tohoto problému je masivní úbytek původní krajinné vegetace – ať už se jedná o plošné vymýcení a vykácení lesů, které probíhalo v minulosti (z důvodu zemědělství nebo nové zástavby), odstranění remízků z polí a podobně. Kořeny rostlin a stromů zásadně přispívají k udržování přirozené a zdravé míry vody a vlhkosti v půdě. Navíc zeleň pomáhá zpracovávat masivní množství CO2, které naše společnost uvolňuje do ovzduší, jsou to přirozené „čističky vzduchu“. Také pozitivně ovlivňují psychickou pohodu obyvatel. Představte si zeleň, stromy a lesy obecně jako „stabilizační systémy planety“. Proto je dle našeho názoru důležité podpořit výsadbu stromů, obnovu lesů a rozšíření zeleně celkově.

5. Pokud se v budoucím volebním období bude rozhodovat o dostavbě českých jaderných elektráren, podpoříte ji?

Produkce elektřiny z jaderných elektráren patří k nejefektivnějším a zároveň relativně nejčistším způsobům (za předpokladu správného uložení odpadu), proto ano, podpoříme. Má to však velké ALE - je třeba zvýšit informovanost veřejnosti ohledně jaderné energie, zpracování odpadu a podpořit investice do inovací a nových technologií – např. do možnosti recyklace jaderného odpadu, kterou se dá získat další palivo a snížit radioaktivitu zbylého odpadu. Dále je nutné vnímat jaderné elektrárny pouze jako jednu ze součástí nové energetické koncepce, která bude šetrnější k životnímu prostředí než dosud. Jde o podporu solárních panelů (především pro domácí využití, nikoliv „solárních polí“ jako tomu bylo v minulosti) a dalších čistějších zdrojů energie. Země jako Německo, Holandsko a další udaly trend čisté energetické koncepce budoucnosti. Je na čase se k tomuto trendu přidat a opustit přežité způsoby patřící do minulého století. Jsme zároveň jednoznačně proti uhelným elektrárnám.

6. Co je podle vás největší ekologický problém Česka? A jak chcete přispět k jeho řešení?

Kromě již zmíněného úbytku vody a eroze půdy jde ještě o zpracování odpadu – konkrétně skládky (černé skládky). Jedná se opět o globální problém, který se musí začít řešit lokálně. V tomto bychom se mohli inspirovat Švédskem, které vyřešilo otázku odpadu elegantní způsobem – používají jej jako palivo k výrobě elektřiny v pro tento účel určených elektrárnách. Díky kvalitnímu filtračnímu systému dosáhli emisní úrovně lepší než průměr emisí uhelných elektráren. Tímto způsobem zpracují až 80 % svého odpadu, a dokonce jim okolní země platí za to, aby u nich mohly nechat zpracovat i svůj odpad. Není to samozřejmě finální řešení, ale je to krok správným směrem. Dále je třeba podpořit informovanost a ekologické vzdělávání, ideálně už od předškolních zařízení, aby se vytvořily správné návyky a přispělo se tím k ochraně ekosféry Česka.

7. Kdo by podle Vás měl být příštím ministrem životního prostředí a proč?

Zde asi není nutné jmenovat. Přesto, že se to nezdá, ekologie je nad míru složité téma.

Ministrem životního prostředí proto musí být odborník erudovaný v této oblasti. Někdo, kdo dá přednost přírodě a životnímu prostředí deseti milionů obyvatel před zájmy svými nebo svých straníků. Krátkodobé neodborné zásahy mohou mít dlouhodobé a velmi vážné následky. Životní prostředí je mimořádně cenným dědictvím, které musíme chránit nejen pro sebe, ale i pro budoucí generace.

Odpovídal: Boleslav Buzek, předseda strany Radostné Česko


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist