http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/britskemu-vinu-prospivaji-klimaticke-zmeny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Britskému vínu prospívají klimatické změny

17.11.2015 01:49 | PLUMPTON (Británie) (ČTK)
Ve srovnání s Belgií, Dánskem či dokonce Švédskem, které také mají vinařské ambice, je ale Anglie nejvíce vpředu
Ve srovnání s Belgií, Dánskem či dokonce Švédskem, které také mají vinařské ambice, je ale Anglie nejvíce vpředu
Oteplování klimatu sice znepokojuje jejich konkurenty na jihu Evropy, angličtí vinaři však v něm naopak spatřují příležitost, jak produkovat více vína vynikající kvality. Navazují tím na dávnou tradici, píše agentura AFP.
 

"Klimatické změny jsou pro nás velmi výhodné. Pomáhá nám to v dalším rozvoji," zdůrazňuje Chris Foss, ředitel Plumpton College, první a jediné školy britského vinařství, která zahájila činnost v polovině 90. let. Tato vzdělávací instituce je symbolem pro Velkou Británii, která před 30 lety vůbec nebyla na seznamu vinařských zemí.

Od té doby vzniklo více než 600 vinic, uvádí Alistair Nesbitt, který se zabývá klimatem a pěstováním vína na Východoanglické univerzitě.

Většina vinic leží na jihovýchodě země, v hrabstvích Surrey, Sussex a Kent, jakož i v Hampshiru na jihozápadě. Několik vinic však vzniklo i mnohem více na severu v Yorkshiru a ve Skotsku.

Oteplování klimatu se v Anglii projevuje zvyšováním průměrných teplot v létě a na podzim, a to je pro zrání hroznů výhodné, zdůrazňuje Julien Lecourt, ředitel výzkumu pěstování vína v organizaci East Malling Research v Kentu.

Meteorologové předpovídají rovněž zvýšení průměrných teplot v zimě a na jaře a pokles množství srážek v létě. To přispívá k ústupu takových chorob, jako je plíseň šedá a plíseň révy vinné. V zimě a na jaře mají také klesnout minimální teploty, a to znamená méně pozdních mrazů nebezpečných pro sklizeň, říká Lecourt.

Tento vývoj klimatu spolu s vápenitou půdou prospívá anglickým šumivým vínům, která představují dvě třetiny z více než šesti milionů lahví vyprodukovaných v roce 2014.

"Kvalita anglických šumivých vín je velice dobrá," konstatuje Nesbitt. Tento sektor se může v posledních letech pyšnit četnými oceněními z celého světa. Nejvyšším vyznamenáním bylo to, že si Buckinghamský palác vybral anglické šumivé víno Ridgeview Grosvenor 2009 jako aperitiv při oficiální večeři koncem října na počest čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.

"Budou-li teploty stoupat, bude to prospívat rovněž nešumivým vínům té nejlepší kvality, včetně červených," soudí Collette O'Learyová z vinařství Bluebell v Sussexu, která se pustila do pěstování vína před deseti lety.

Některé vinice už nesou pinot noir (rulandské modré) vysoké kvality, uvádí Foss z Plumpton College. Lituje však, že tomu tak není každý rok, protože počasí se mění. Rovněž Nesbitt potvrzuje, že teploty a sklizně se rok od roku liší.

Například rok 2012 byl obzvlášť špatný, protože v červnu bylo chladno a pršelo. A letos měli vinaři co dělat s poklesem teplot uprostřed léta. Proto je sklizeň velmi pozdní a pokračuje ještě počátkem listopadu.

"Anglie se ovšem nestane Riojou (vinařská oblast na severu Španělska). Hovoříme o růstu teplot, který by měl od nynějška do roku 2038 dosáhnout maximálně dvou stupňů," upozorňuje Lecourt.

"Musíme být rozumní. Víno by se samozřejmě dalo pěstovat i na Islandu či v Grónsku... Ale pokud mluvíme o seriózní produkci, musíme vytyčit hranici v polovině území Anglie," soudí Nesbitt.

Skromnost je na místě. Asi 2000 hektarů vinic je plocha sotva větší než plocha vinic v Tasmánii, a to je málo, dodává Nesbitt.

Ve srovnání s Belgií, Dánskem či dokonce Švédskem, které také mají vinařské ambice, je ale Anglie nejvíce vpředu, zdůrazňuje Lecourt. Připomíná přitom, že země má dávné vinařské tradice. "Nesmíme zapomínat, že tu založili vinice už Římané a že v době, kdy byla Akvitánie anglická, podíleli se Angličané na tamním rozkvětu vinařství," uzavírá.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist