https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cim-vetsi-banda-tim-vetsi-mozek-a-nejen-u-opic
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čím větší banda, tím větší mozek. A nejen u opic

4.12.2011 01:28 | OXFORD/PÍSEK (Ecomonitor)
Sociální interakce, které dávají podněty k učení a rozvíjení vlastních schopností, se odrážejí i na struktuře mozku.
Sociální interakce, které dávají podněty k učení a rozvíjení vlastních schopností, se odrážejí i na struktuře mozku.
Velikost skupiny, ve které se opice pohybuje, vede k většímu množství šedé kůry v místech, kde má mozek centra zpracovávající informace ze sociálních interakcí. Jinými slovy, čím větší skupina opic, tím větší mají její členové mozek. Podle vědců jsou v tomto ohledu mozky opic a mozky lidí podobné, píše Physorg.com.
 

O tom, že „velikost tlupy“ má pozitivní vliv na velikost mozku, se například u lidí ví už nějakou dobu. Ale že sociální interakce u primátu fungují obdobně, se dosud jen předpokládalo.

Jerome Sallet, vedoucí vědeckého týmu z Oxfordské univerzity, zkoumal hypotézu, podle které jsou některé oblasti mozku pozitivně ovlivněny v důsledku množství rozmanitých interakcí. Jeho bádání vycházelo z předchozí práce, v rámci které se pokoušel obdobně dokázat nárůst šedé kůry mozkové u lidí, kteří mají na Facebooku hodně přátel.

Výzkumnou skupinu tvořilo třiadvacet makaků, žijících v různě velkých skupinách od dvou do sedmi kusů. Jeden makak byl pro kontrolu výsledků držen jako samotář. V takto početně rozmanitě složených skupinách žili makakové průměrně rok.

Čím početnější byla skupina, tím více se událo sociálních interakcí – vývoj skupinové hierarchie, nepřátelství a spojenectví, hledání partnera a přátel. Vyhodnocení pokusu bylo provedeno pomocí magnetické rezonance, pomocí které byla změřena velikost určitých oblastí mozku u členů jednotlivých skupin. Ukázalo se, že každý další jedinec v tlupě znamenal pro členy tlupy nárůst objemu šedé kůry mozkové zodpovědné za sociální interakce o přibližně 5 %.

Zajímavé bylo i srovnání změny partií mozku hierarchicky výše postavených jedinců – samců. I ti totiž oplývali větším procentem šedé kůry mozkové. Komplikovanost sociální sítě byla makakům rozhodně ku prospěchu. Jedním z dalších výsledků je, že rozvoj v mozkových regionech nemá trvalý charakter a při odstavení nebo naopak rozšíření tlupy změny dále pokračují. Mozek, a nejen ten lidský, vykazuje tedy značnou plasticitu. Sociální interakce, které dávají podněty k učení a rozvíjení vlastních schopností, se odrážejí i na struktuře mozku.

Článek byl uveřejněn 4. 11. 2011 na serveru Physorg.com pod názvem „Monkeys with larger friend networks have more gray matter“.


reklama

 
Radomír Dohnal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist