http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cim-vic-se-kaci-tropicke-pralesy-tim-delsi-jsou-jejich-okraje-a-to-skodi-klimatu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Čím víc se kácí tropické pralesy, tím delší jsou jejich okraje. A to škodí klimatu

3.4.2017 08:32 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pralesní fragment v oblasti brazilské Mata Mata Atlântica je obklopený plantážemi cukrové třtiny.
Pralesní fragment v oblasti brazilské Mata Mata Atlântica je obklopený plantážemi cukrové třtiny.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Usina Trapiche S/A
Mezi jedny z nejdůležitějších zemských ekosystémů patří tropické pralesy. Jednou z jejich klíčových funkcí je to, že fungují jako obří úložiště uhlíku. Odhaduje se, že v tropech je uložena polovina všeho uhlíku, který je vázán v zemské vegetaci. Z toho důvodu je odlesňování tropických pralesů tak závažný environmentální problém. Jak se ale ukázalo, problémem je i to, že kvůli kácení pralesů dochází k fragmentaci lesů - a tím narůstá délka okrajů lesů. A z nich se uvolňují emise uhlíku, které vědci dosud nezahrnovali do svých propočtů.
 

Podle vědeckých odhadů se kvůli odlesňování pralesů každý rok uvolní 1000 milionů tun uhlíku. Jak ale podotýkají vědci z Helmholtz Centre for Environmental Research a University of Maryland, problémem je i to, že při kácení lesů se drobí jejich ploch a zvětšují se okraje lesa. Ty mají na svědomí další emise uhlíku, které by podle vědců měly být zohledněny ve zprávách Mezivládního panelu pro změnu klimatu. Jejich studie byla zveřejněna v časopise Nature Communications.

Američtí vědci vliv fragmentace na klima zkoumali od konce 90. let minulého století při velkoprostorovém experimentu na lesních pozemcích v okolí brazilského města Manaus. Ukázalo se, že lokalita stromu je rozhodujícím faktorem pro to, jakého věku se strom dožije. Ze stromů, které rostou v lese, jich během roku zahynou jen dvě procenta. U stromů, které rostou na kraji lesa, odumře zhruba dvojnásobek.

Je to tím, že stromy na kraji lesa jsou více na ráně. Svítí na ně více slunce, více se do nich opírá vítr, v jejich okolí je méně vlhkosti a půda, na které rostou, je více ohrožena vyschnutím. Nepříznivé podmínky okraje lesa zasahují zhruba do 100 metrů hloubky lesa. „Na okraji trpí víc zejména velké stromy, protože mají velké nároky na vodu,“ vysvětluje Andreas Huth z Helmholtz Centre for Environmental Research.

Z okrajů lesa se podle vědců uvolňuje větší množství oxidu uhličitého než z vnitřní části lesa. Působí tu dva faktory. Jednak velké množství oxidu uhličitého vypouštějí mikroorganismy, které se podílejí na rozkladu odumřelé dřevní hmoty, jednak v okrajové části lesa se méně daří nové vegetaci, která by uvolněný uhlík znovu vyvázala.

Vědci ve snaze vyčíslit, kolik uhlíku se kvůli fragmentaci pralesů uvolní a určit, jaký to má vliv na vývoj klimatu, provedli experiment na lesním pozemku spolu s počítačovými modely lesa.



Mapa zobrazuje emise uhlíku způsobené fragmentací tropických pralesů.
Mapa zobrazuje emise uhlíku způsobené fragmentací tropických pralesů.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Helmholtz Centre for Environmental Research

Jednou z klíčových otázek bylo, kolik kvůli lidské činnosti vzniklo nových okrajů lesů. Pro její vyřešení použili vědci satelitní snímky tropických oblastí a z nich vyhotovili mapy s vysokým rozlišením. Díky nim měli mapy tropických pralesů, ve kterých je pomocí vyvinutého softwaru možné určit vzniklé fragmenty lesů a spočítat délku jejich okrajů.

Výsledky zkoumání tropických lesů ukazují, že 19 procent všech tropických lesů se vyskytuje do vzdálenosti 100 metrů od okraje lesa. „Taková míra fragmentace je zcela jasně důsledek lidské aktivity,“ říká spoluautor studie Rico Fischer. Vyplývá to podle něho z porovnání mapy pralesů s mapami jiných různých typů vegetace. Díky tomu se vědcům podařilo rozlišit mezi přirozeným okrajem lesa a savany a okrajem lesa a zemědělské krajiny, který je lidského původu.

Z výsledků vyplývá, že lidé mají na svědomí 84 procent celkového množství fragmentace tropických pralesů, byť lidský podíl se na jednotlivých kontinentech trochu liší.

Celkem byly světové tropické pralesy rozdrobeny do 50 milionů celků. Celková délka jejich okrajů je 50 milionů kilometrů. Na základě počítačových modelů pak vědci došli k závěru, že fragmentace pralesů má na svědomí v průměru 0,34 gigatun uhlíku, který je ročně uvolněn jaksi navíc.

Vědci dále uvádějí, že samotné kácení tropických pralesů přidává ročně okolo jedné gigatuny emisí uhlíku. Vliv fragmentace k tomu číslu pak přidá zhruba ještě jednu třetinu.

„Fragmentace tak hraje vcelku důležitou roli v globálním cyklu uhlíku,“ říká Andreas Huth. Nicméně do pravidelný zpráv Mezivládního panelu o klimatických změnách se tento údaj nezapočítává. Vědci doufají, že by se tato praxe mohla v budoucnu změnit. A dodávají, že jednou ze snah, jak zabránit změnám klimatu, je přestat drobit tropické pralesy na menší plochy.



Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
mmo
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Blíž přírodě
Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist