ČR chce zlepšit prostupnost řek pro ryby, začíná mapování říčních překážek a rybích přechodů

V českých řekách je z pohledu ryb více než 6 tisíc překážek, například jezů vyšších než jeden metr. Pro ryby a další živočichy někdy představují nepřekonatelnou bariéru a v řekách pak vznikají úseky, kam se nedostanou. Agentura ochrany přírody chce ve spolupráci s dalšími organizacemi říční překážky zmapovat. Současně bude sledovat chování ryb u překážek a rybích přechodů. Výstupem by měl být návrh, jak řeky učinit prostupnějšími.

"Množství překážek je problémem zejména pro ryby, které migrují mezi sladkovodním a mořským prostředím, v našich podmínkách tedy pro úhoře říčního a lososa obecného," vysvětluje Pavel Marek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR

V první fázi projektu proběhne sběr dat, ze kterých vznikne on-line databáze migračních bariér a již vybudovaných rybích přechodů, které živočichům pohyb přes bariéry umožňují. "Ve druhé fázi se zaměříme přímo na ryby. Budeme sledovat, jak se ve vodním toku pohybují, jak migrují skrz rybí přechody. Ty opatříme monitorovacím zařízením a odchycené ryby z nadjezí i podjezí vysílačkami," říká Pavel Marek.

Podle velikosti vodního toku, druhové pestrosti ryb i jejich velikostního spektra budou ve vybraných lokalitách značeny stovky až tisíce ryb. "Určíme tak, jakým způsobem jsou rybí přechody využívány, zda-li jsou některé z nich rybami preferovány, případně pro jaké druhy jsou vybudované přechody obtížně překonatelné,“ popisuje Pavel Marek.

Prostupnost vodních toků je ovlivněna i nakládáním s říčními vodami, z nichž se čerpá voda pro potřeby průmyslu či výrobě elektrické energie. "Může tím dojít ke snížení množství vody v korytě. To může být v sušších obdobích pro přežití vodních živočichů problém," říká Pavel Marek. Součástí projektu bude i sledování hydrologické dynamiky vybraných lokalit a zpracování vlivu rozkolísaného hydrologického cyklu (období sucha, povodně) na ryby, především pak na vzácné a chráněné druhy.

Součástí projektu bude i návrh tzv. kompenzačních opatření, která nejen rybám, ale i dalším vodním a na vodu vázaným organismům, pomohou bez úhony přečkat tato období. Patří mezi ně například snížení odběrů vody a tedy navýšení minimálních zůstatkových průtoků.

"Naše poznatky budeme porovnávat se zkušenostmi ze zahraničí a také s tím, jak se chovají vodní toky v člověkem nepozměněné krajině. Výstupy projektu by se samozřejmě měly promítnout do metodických pokynů a dalších dokumentů k této problematice,“ uzavírá Pavel Marek.

---

reklama

---