http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/druhe-nalehave-varovani-lidstvu-podepsalo-15-tisic-vedcu-prestanme-si-nicit-planetu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Druhé naléhavé varování lidstvu podepsalo 15 tisíc vědců: Přestaňme si ničit planetu

16.11.2017 08:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
„Zastavme působení klimatických změn, zabraňme dalšímu odlesňování a devastaci druhů, než bude pozdě!“ Takové je hlavní poselství otevřeného dopisu, který na začátku listopadu vyšel v akademickém žurnálu Bioscience
„Zastavme působení klimatických změn, zabraňme dalšímu odlesňování a devastaci druhů, než bude pozdě!“ Takové je hlavní poselství otevřeného dopisu, který na začátku listopadu vyšel v akademickém žurnálu Bioscience
„Zastavme působení klimatických změn, zabraňme dalšímu odlesňování a devastaci druhů, než bude pozdě!“ Takové je hlavní poselství otevřeného dopisu, který na začátku listopadu vyšel v akademickém žurnálu Bioscience s titulkem „Varování lidstvu“. S jeho textem a naléhavým poselstvím vyjádřilo svůj souhlas podpisem více než 15 000 vědců z celkem 184 zemí. Píše o tom například žurnál BigThink.
 

Výběr žurnálu pro publikaci není náhodný. Podobné varování už totiž zveřejnil před čtvrt stoletím, kdy před negativními dopady klimatických změn a hlavně přehlížením důsledků lidských činností varovalo tzv. Sdružení interesovaných vědců. Před pětadvaceti lety ale bylo signatářů dopisu desetkrát méně. „U příležitosti 25. výročí varovné výzvy našich kolegů jsme se rozhodli ohlédnout nazpět a vyhodnotit dosavadní reakci lidstva na souboru dostupných dat,“ stojí v textu aktuálního Varování. „Za zvláště drastické přitom považujeme stávající trendy v oblasti potenciálně-katastrofických klimatických změn kvůli zvyšování obsahu skleníkových plynů v atmosféře (v důsledku spalování fosilních paliv), odlesnění a zemědělství, zejména to vztažené k chovu přežvýkavců pro masnou produkci.“

Vymírání, žízeň a hlad

Autoři také konstatují, že se lidstvu podařilo spustit hromadné vymírání živočichů, které si nezadá s pěti podobnými epizodami, které se odehrály na Zemi v průběhu 540 milionů let. „Kvůli tomu můžeme vidět, jak jsou současné organismy hubeny nebo odsuzovány k zániku, s výhledem na to, že se nedožijí konce tohoto století.“ Text varování dále podrobněji rozebírá ty nejpalčivější globální problémy, jejichž stav se navzdory předchozímu varování od roku 1992 jen výrazně zhoršil. Jejich výčet skutečně nedává mnoho prostoru pro optimistický pohled na budoucnost lidstva. Například výrazný zásah a narušení do hydrologických cyklů narušil dostupnost pitné vody. Pro celé lidstvo je dnes například dostupná jen polovina množství vody (v přepočtu na hlavu), srovnatelná s rokem 1960.

Neudržitelným se stává i průmyslový rybolov: už v roce 1992 byl „nad únosnou hranicí“ a celému globálnímu sektoru mořského rybolovu hrozil kolaps. Ke snížení objemu výlovu ale nedošlo, naopak, úsilí rybářů se zvýšilo, navzdory tomu, že celkové počty úlovků klesají. Na oceány dopadají také další rány, většinou v podobě stoku a splachu vody promořené hnojivy a pesticidy. Ty, spolu s ropnými haváriemi, vytvářejí v oceánech tzv. mrtvé zóny. Jedná se o vodní plochy s hypoxickým prostředím (s vyčerpanou zásobou kyslíku), kde dokáže přežít jen minimum vodních organismů. Mrtvé zóny můžeme podle autorů Varování považovat za zásadní limitující/narušující prvek ve více než 600 mořských ekosystémech.

Svět plný souvislostí

Všechno pochopitelně souvisí se vším a nelze jednotlivé body problematiky vytrhávat z hlubšího kontextu. Příkladem je úbytek lesů, respektive odlesnění rozsáhlých území. Od roku 1990 do roku 2015 se výměra zalesněných ploch snížila ze 4128 milionů hektarů na 3999 milionů. Nejde „jen“ o úbytek lesnatého území, ztráta stromů ohrožuje uhlíkovou bilanci celých regionů, odlesnění se rovná dalekosáhlé ztrátě biodiverzity a ohrožuje i vodní režim. Ročně přitom mizí okolo 129 milionů hektarů lesů, tedy plocha srovnatelná s rozlohou Jižní Afriky. Podobné je to se ztrátou biodiverzity, která dosahuje alarmujících výšin. Jde jak o absolutní počet druhů, tak pokles jejich početnosti. Globální populace ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců poklesly v rozmezí od 1970-2012 o 58 %. Ani klimatické změny nejsou „iluzí“: není náhodou, že deset nejteplejších let v historickém záznamu (za dobu 136 let nazpět), napočítáme od roku 1998.

Růst střední třídy je horší, než přelidnění

Problémem, který zatím nemá řešení, je rychlost růstu lidské populace. Od roku 1992 se počet obyvatel planety země zvýšil o dvě miliardy (tedy o 35 %) a dá se předpokládat, že v roce 2100 by tu mohlo žít 9,6-12,3 miliardy lidí. Více lidí ale znamená jediné: to, že předchozí zmíněné problémy budou mít tendenci rychleji eskalovat k extrémním scénářům.

„Nejde jen o nárůst celkového počtu lidí, jako spíš o nárůst střední třídy,“ vysvětluje Eileen Cristová, spoluautorka Varování. „Ta dnes v přepočtu zahrnuje asi tři miliardy lidí. A v roce 2050 by jich mohlo být až pět miliard. Nejde tu o počet, ale o dopad, jaký mají.“ Lidé ze střední třídy se totiž počítají mezi ty, kteří již disponují kupní silou. Nakupují auta, elektroniku, cestují. Desítky milionů zástupců střední třídy tak má na životní prostředí takový vliv, jako stamiliony lidí z nižší.

Změny jsou možné, ale chtít je musí všichni

Výčet všech zásadních komplikací a globálních problémů má sice poměrně odstrašující přesah, přesto na závěr zmiňuje i jeden pozitivní příklad. Tím je zmenšení rozlohy tzv. ozónové díry. Od roku 1992 je patrné výrazné zlepšení, které mimo jiné souvisí s celosvětovou kampaní a desetiletým úsilím zakázat průmyslové používání ozon-vyčerpávajících chemikálií. „A právě v rapidním globálním poklesu ozónovou vrstvu narušujících substancí můžeme vidět příklad vyvolané pozitivní změny, pokud se rozhodneme včas jednat,“ zmiňují autoři.

Další pozitivní změny lze například dosledovat v oblasti snižování extrémní chudoby a hladomorů v některých regionech, nebo ve snížení porodnosti v regionech se zvyšujícím se vzděláním žen. Za slibný považují autoři vývoj na poli obnovitelných zdrojů energie a s nadějí vnímají snahu některých zemí o omezení odlesňování. „Od roku 1992 jsme se hodně naučili, ale pokrok v oblasti politiky životního prostředí, v lidském chování a globální nerovnosti je stále velmi nedostatečný.“

Co s environmentální krizí?

Autoři zmiňují pět zásadních bodů strategie do příštích let: Zastavit činnosti poškozující životní prostředí a obnovit ochranu integrity ekosystémů, na kterých závisíme. Začít spravovat zdroje, které jsou nezbytné pro lidský blahobyt, efektivnějším způsobem. Je třeba stabilizovat lidskou populaci. Je třeba snížit a následně odstranit lidskou chudobu. A je nutné zajistit rovnoprávnost pohlaví a garantovat ženám na celém světě jejich vlastní kontrolu nad reprodukcí.


reklama

Z tohoto článku asi budete mít depku. Má ji i náš autor, který text připravil. Můžete mu pomoci se zvetit malým darem. Pomůže to. Fakt.

 
Prosíme, zvolte výši svého daru. Děkujeme

Chci číst dále, daruji později  Pro zobrazení článku se prosím přihlašte
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Linke

Katka Linke

22.11.2017 06:05
Když ono je to těžké, zbavit se některých svých civilizačních návyků, které spotřebovávají planetu. A přitom je třeba začít, opravdu začít. Ne jen o tom mluvit. Stejně to bude trvat 100 -150 let, než se dostaneme s klimatem do "normálu". Cestou by mohl být důsledný Life Cycle Assessment, který pak vyústí ve všeobecnou uhlíkovou daň na všechny naše aktivity. Bude-li aktivita neutrální či uhlíkově pozitivní, bude levná, jinak bude trošku dražší.
Horší je, že největším nebezpečím není růst populace jako takové, ale spíše růst střední třídy. Se vším tím nakupováním a vyhazováním. řešení je ale těžké. Kdo z nás je ochoten omezit sám sebe?
Odpovědět
reklama



Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist