Evropští vědci upozorňují, že rys na Šumavě nemusí přežít. Kvůli pytláctví
Velké šelmy, zejména vlci, se sice do většiny evropských zemí vracejí, situace na Šumavě a Pošumaví je ale odlišná od tohoto trendu. Příčinou je omezený počet zdejších rysů, nízká genetická variabilita a také izolovanost šumavské populace ve středoevropském prostoru. Na vině je přitom především pytláctví, které zabraňuje šíření šelmy do přilehlých oblastí. Aktuální zoologické výzkumy uvádějí, že na Šumavě a v Pošumaví se vyskytuje 65 dospělých rysů. To je o několik desítek méně než před zhruba patnácti lety, kdy jich v jihozápadních Čechách mohlo žít kolem stovky.
Zoologové a ochranáři se shodují, že je třeba s genetickým výzkumem pokračovat, zvýšit počet analyzovaných vzorků a oblast sběru rozšířit také na české a rakouské území. Díky tomu bude možné zpřesnit závěry výzkumu i konkrétní způsoby ochrany rysa.
Rysí konference
O nadcházejícím víkendu se v šumavských Prášilech sejdou čtyři desítky českých a bavorských ochranářů, kteří se profesionálně či dobrovolnicky věnují ochraně rysa ostrovida. Budou sdílet zkušenosti s mapováním a ochranou rysa a hledat způsoby, jak nepříznivý vývoj zvrátit. Vystoupí zoologové ze Správy Národního parku Šumava, bavorské organizace BUND Naturschutz či Masarykovy univerzity. Budou diskutovat i o tom, jak zlepšit přijetí rysa místními lidmi a zvětšit povědomí o ekologickém významu velkých šelem v naší krajině."Evropští vědci v nové studii varují, že populární rys ostrovid nemusí na Šumavě přežít. Hlavně vinou pytláctví se šumavská populace rysů zmenšila až o třetinu a trpí tím, že není propojená s dalšími oblastmi v Evropě obývanými rysem. To má negativní genetické následky. O to důležitější je práce dobrovolníků našich Rysích hlídek na Šumavě, kteří už jedenáct let přinášejí cenné zprávy z terénu,“ říká Josefa Volfová, koordinátorka Rysích hlídek na Šumavě.
„Ve spolupráci se Správou NP a CHKO Šumava a Správou CHKO Blanský les či ochranářskou organizací ALKA Wildlife se naši dobrovolníci podílejí na sběru biologických vzorků, kontrole fotopastí a analýze získaných záběrů či na osvětě mezi místními lidmi. Intenzivní mezinárodní odborná spolupráce a systematická dobrovolnická práce pod odborným vedením mohou přinášet kvalitní vědecké poznatky a přispět k lepší ochraně populárních, přesto ale prozatím stále ohrožených velkých šelem. Proto si o nadcházejícím víkendu budou vědci a dobrovolníci vyměňovat zkušenosti na mezinárodním setkání v Prášilech," dodává Volfová.
Přečtěte si článek Rys ostrovid - evropský tygr
reklama
Ochránci zvířat se kvůli snížení ochranného statusu vlků obrátili na soud v EU
Vlk se po srážce s autem podruhé narodil
Po dvou stoletích se do Železných hor vrátil vlk