http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/evropsti-vedci-upozornuji-ze-rys-na-sumave-nemusi-prezit-kvuli-pytlactvi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Evropští vědci upozorňují, že rys na Šumavě nemusí přežít. Kvůli pytláctví

22.7.2016 10:09 | PRAHA (Ekolist.cz)
Hlavně vinou pytláctví se šumavská populace rysů zmenšila až o třetinu a trpí tím, že není propojená s dalšími oblastmi v Evropě obývanými rysem. To má negativní genetické následky.
Hlavně vinou pytláctví se šumavská populace rysů zmenšila až o třetinu a trpí tím, že není propojená s dalšími oblastmi v Evropě obývanými rysem. To má negativní genetické následky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavol Turňa / Naše příroda
Evropští vědci upozorňují, že populární výskyt rysa ostrovida na české, bavorské a rakouské straně Šumavy nemá do budoucna jistotu. Dospěli k tomu genetickou analýzou biologických vzorků rysa (například trusu) sebraných na bavorské straně Šumavy. Tým expertů z Německa, Polska a Ruska v nové studii označil naši největší populace rysa za ohroženou. Informovalo o tom Hnutí Duha.
 

Velké šelmy, zejména vlci, se sice do většiny evropských zemí vracejí, situace na Šumavě a Pošumaví je ale odlišná od tohoto trendu. Příčinou je omezený počet zdejších rysů, nízká genetická variabilita a také izolovanost šumavské populace ve středoevropském prostoru. Na vině je přitom především pytláctví, které zabraňuje šíření šelmy do přilehlých oblastí. Aktuální zoologické výzkumy uvádějí, že na Šumavě a v Pošumaví se vyskytuje 65 dospělých rysů. To je o několik desítek méně než před zhruba patnácti lety, kdy jich v jihozápadních Čechách mohlo žít kolem stovky.

Zoologové a ochranáři se shodují, že je třeba s genetickým výzkumem pokračovat, zvýšit počet analyzovaných vzorků a oblast sběru rozšířit také na české a rakouské území. Díky tomu bude možné zpřesnit závěry výzkumu i konkrétní způsoby ochrany rysa.

Rysí konference

O nadcházejícím víkendu se v šumavských Prášilech sejdou čtyři desítky českých a bavorských ochranářů, kteří se profesionálně či dobrovolnicky věnují ochraně rysa ostrovida. Budou sdílet zkušenosti s mapováním a ochranou rysa a hledat způsoby, jak nepříznivý vývoj zvrátit. Vystoupí zoologové ze Správy Národního parku Šumava, bavorské organizace BUND Naturschutz či Masarykovy univerzity. Budou diskutovat i o tom, jak zlepšit přijetí rysa místními lidmi a zvětšit povědomí o ekologickém významu velkých šelem v naší krajině.

"Evropští vědci v nové studii varují, že populární rys ostrovid nemusí na Šumavě přežít. Hlavně vinou pytláctví se šumavská populace rysů zmenšila až o třetinu a trpí tím, že není propojená s dalšími oblastmi v Evropě obývanými rysem. To má negativní genetické následky. O to důležitější je práce dobrovolníků našich Rysích hlídek na Šumavě, kteří už jedenáct let přinášejí cenné zprávy z terénu,“ říká Josefa Volfová, koordinátorka Rysích hlídek na Šumavě.

„Ve spolupráci se Správou NP a CHKO Šumava a Správou CHKO Blanský les či ochranářskou organizací ALKA Wildlife se naši dobrovolníci podílejí na sběru biologických vzorků, kontrole fotopastí a analýze získaných záběrů či na osvětě mezi místními lidmi. Intenzivní mezinárodní odborná spolupráce a systematická dobrovolnická práce pod odborným vedením mohou přinášet kvalitní vědecké poznatky a přispět k lepší ochraně populárních, přesto ale prozatím stále ohrožených velkých šelem. Proto si o nadcházejícím víkendu budou vědci a dobrovolníci vyměňovat zkušenosti na mezinárodním setkání v Prášilech," dodává Volfová.

Přečtěte si článek Rys ostrovid - evropský tygr



Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist