Hnutí Duha navrhuje reformu dotací na ekologičtější kotle
Polanecký to včera řekl v Ostravě, kde se od 13. do 15. června uskuteční ministerská konference Světové zdravotnická organizace pod názvem Životní prostředí a zdraví.
Kotlíkové dotace jsou podle něj dobrý projekt, který by měl pokračovat i po ukončení podpory z Evropské unie. Financovat by jej měl stát například ze zvažované uhlíkové daně. Tedy daně, kterou by bylo zatíženo topení uhlím. "První analýzy už vláda provedla. Připravuje se daňová reforma, která by uhlíkovou daň zavedla," řekl. Dodal, že důležité je i rozšíření dotací na obyvatele, které dosud neoslovily.
"Současné nastavení cílí na vzdělané obyvatele v produktivním věku. Pro seniory na venkově či sociálně slabé motivující není," tvrdí. Podle něj by pomohla větší finanční podpora a pomoc při získávání dotace. Zkvalitnění ovzduší by podle něj pomohla i možnost obcí zakázat topení hnědým uhlím. "To je sice silná restrikce, ale v krajních případech využitelná. Takovou možnost například už využil polský Krakov," uvedl.
Nejhorší ovzduší dýchají obyvatelé Moravskoslezského kraje. Převážně pak Ostravy, Karvinska a části Frýdecko-Místecka. Největším znečišťovateli jsou lokální topeniště, průmyslové areály a doprava. Podle Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a Vysoké školy chemicko-technologické Praha se to podepisuje nejvíce na zdraví dětí a ještě nenarozených plodů. "Mnohem častěji děti z těchto oblastí trpí onemocněním dýchacích cest," řekl.
Poslední výzkumy jeho týmu zjistily, že matky a novorozenci z Karviné mají v krvi a těle vyšší koncentrace prachových částic PM10 a karcinogenního benzoapyrenu než matky a jejich potomci v Českých Budějovicích. Podle vědců se také prokázalo, že vysoká koncentrace prachu i benzoapyrenu zpomaluje u dětí vývoj mozku a snižuje jejich obranyschopnost.
Moravskoslezský kraj má špatnou kvalitu ovzduší dlouhodobě a nejhorší v Česku. Smog trápí kraj hlavně na podzim a v zimě. Maximální povolený počet překročení imisního limitu pro polétavý prach je přitom stanoven na 35 dní v roce. Nejhorší situace byla loni v ostravské čtvrti Radvanice a Bartovice, kde byl imisní limit pro polétavý prach loni překonán v 89 dnech. Obdobně jako Radvanice na tom loni byly také Věřňovice, které jsou součástí Dolní Lutyně na Karvinsku. Kvalitu ovzduší kromě průmyslu ovlivňuje i doprava a topení v domácnostech, ale také škodliviny ze sousedního Polska.
reklama