http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/islandsky-recept-na-zvladnuti-prirodni-katastrofy-je-pripravenost
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Islandský recept na zvládnutí přírodní katastrofy je: připravenost

9.11.2016 01:27 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jsou místa, kde jsou laviny časté. Tam se domy nestaví. Na ochranu silnic se ale staví protilavinové bariéry (na snímku).
Jsou místa, kde jsou laviny časté. Tam se domy nestaví. Na ochranu silnic se ale staví protilavinové bariéry (na snímku).
Na Islandu máme zemětřesení, erupce, říční a mořské povodně, sněžné laviny, sesuvy půdy, extrémní počasí. A nebezpečné moře. To všechno nás lecčemu naučilo, říká Gudrun Pétursdóttir, která pracuje na islandském Institutu pro udržitelný rozvoj. Povodně, přestože jsou časté, si berou relativně málo životů. Lidé respektují paměť předchozích generací a nestaví tam, kde v minulosti tekla rozvodněná řeka. Pokud se nepočítají životy, které si vezme moře, pak nejvíce Islanďanů zahyne kvůli lavinám.
 

Důvod je prostý. Není úplně možné najít místo, kde laviny nehrozí. Zatímco proti povodním se Islanďané mohou ochránit tím, že nestaví domy v zatopových oblastech, u lavin to podle Gudrun Pétursdóttir neplatí. Jsou místa, kde jsou laviny časté (a kde se nestaví), ale čas od času se lavina utrhne v místě, kde nikdy v minulosti nebyla. „A když zavalí dům, pak bere životy celých rodin,“ říká Gudrun Pétursdóttir.

Island je na přírodní katastrofy všeho druhu dobře připraven. Velmi častá jsou zemětřesení, protože Island leží na Atlantickém zlomu. Island je ale i země mnoha činných sopek. „Při první reakci na nějakou živelnou pohromu je klíčová armáda. Bezprostřední pomoc přichází od ní,“ pokračuje Gudrun Pétursdóttir. A pak nastupují záchranné oddíly. „Na Islandu je velmi funkční systém dobrovolných záchranných jednotek. Jsou různě veliké, ale dobře organizované,“ říká Gudrun Pétursdóttir.

Nejvíce lidských životů si na Islandu vezme moře. Hned po něm jsou laviny.
Nejvíce lidských životů si na Islandu vezme moře. Hned po něm jsou laviny.

Úřady mají podrobné mapové podklady, na kterých jsou zachyceny oblasti, kde moře zaplavuje pobřeží, zátopové oblasti řek či místa, kde hrozí sesuv půdy, kde bývají laviny. Důležitá je ale i dobrá znalost terénu, kterou mají dobrovolníci v záchranných oddílech.

Nezbytná je připravenost lidí, kteří žijí v místech, kde hrozí nějaké nebezpečí. Každý má připravené evakuační zavazadlo a je schopen v podstatě hned opustit svůj domov. Na venkově se zažilo i pravidlo, že před opuštěním své farmy dají lidé do okna velké zelené znamení. Záchranné oddíly, které kolem projíždějí, už z dálky vidí, že dům je vyklizen a nemusí ztrácet čas zajížděním k usedlosti.

„Lidé vědí, že riziko je reálné a že je potřeba být připravený a efektivní,“ komentuje to Gudrun Pétursdóttir. Island si podle ní vypracoval nejen dobrý systém, jak přečkat přírodní katastrofy, ale i jak se po nich vrátit k normálnímu životu.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       

Islanďané zkoumali, jak se s přírodní katastrofou vyrovnají jednotliví lidé. Jak se na lidech například projeví, když dlouho dobu nevidí kvůli sopečné erupci sluneční svit. „Hovořili jsme s třemi tisíci lidmi, kteří měli zkušenost s nějakou katastrofou, vyzpovídali jsme je, jak se s čím vypořádali, co by udělali lépe. Vznikl z toho obecný návod pro radnice i pro lidi. Jeho klíčové slovo je připravenost,“ uvádí Gudrun Pétursdóttir.

V případě krizové situace jsou místní lidé připraveni okamžitě opustit domov. Jejich starostí pak je, kdo se jim postará o hospodářská zvířata na farmě.
V případě krizové situace jsou místní lidé připraveni okamžitě opustit domov. Jejich starostí pak je, kdo se jim postará o hospodářská zvířata na farmě.
Foto | Mal B / Flickr

„Jedna z velmi důležitých věcí je, aby fungovala místní komunita. Hned po nějaké události je potřeba otevřít krizové komunitní centrum, kam mohou lidé přijít a prostě si popovídat o tom, co se děje,“ vysvětluje Gudrun Pétursdóttir. Je to i místo, typicky škola či její jídelna, kam si lidé chodí stěžovat. „A lidé si stěžují hodně. Ale je to i místo, kde se dozvědí, kdo se například postará o nakrmení dobytka na jejich farmách. To jsou pro tyto lidi zásadní věci,“ pokračuje odbornice. O nakrmení dobytka se podle ní zpravidla postarají záchranné oddíly.

Krizová komunitní centra se otvírají i přesto, že většina Islanďanů je velmi dobře informována o tom, co je potřeba dělat. „Lidé si prostě o prožité věci potřebují popovídat, aby se s ní mohli vyrovnat. Zpravidla nepotřebují ani tak materiální pomoc, jako psychologickou podporu, to je strašně důležitá věc,“ uzavírá Gudrun Pétursdóttir.

Gudrun Pétursdóttir o připravenosti Islandu na přírodní katastrofy hovořila na mezinárodní konferenci „Plánování adaptací na změnu klimatu ve městech s využitím přírodě blízkých řešení“ organizované v rámci projektu UrbanAdapt, která proběhla 17.-18. října 2016 v Praze a zaměřovala se na podporu a rozvoj adaptací na změnu klimatu ve městech, s využitím ekosystémově založených přístupů.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist