Jak se projeví změna klimatu v ČR? Zimy budou jiné, říká klimatolog Zahradníček

Jak se v Česku projevují klimatické změny? V posledních 25 let je výrazný trend v oteplování, poslední dva roky, 2015 a 2014, byly co do teplot rekordní. „Na začátku 19. století bylo průměrně o 1,5 stupně méně než je teď,“ říká Pavel Zahradníček z CzechGlobe. A předpokládá se, že průměrné teploty ještě porostou.

Jak se budou klimatické změny u nás projevovat? Jednu z výrazných proměn zaznamenáme u podoby zim. „V letech 2014, 2015 a 2016 jsme zažili tři ze čtyř nejteplejších zim od dob měření. A je vcelku jasné, že výskyt teplých zim bude prostě častější,“ říká Zahradníček.

Klimatické změny se také projeví ve srážkách. „Máme vlhké a suché roky, v průměru jsou ale srážky stejné. Spolu s klimatickou změnou se mění distribuce srážek v čase. Stává se, že na jedno místo spadne spousta vody například z intenzivních bouřek. Pak je 20-30 dní, kdy vůbec neprší,“ říká Zahradníček. Přesně takový byl roku 2015.

S čím se dá do budoucna počítat je, že budou nastávat období sucha a zároveň krátké, intenzivní srážky. „V zimě nebude tolik sněžit, bude spíš pršet. Voda tím pádem rychleji odteče a méně se jí dostane do podzemních vod, jako v případě když je sněhová pokrývka. Kvůli tomu, že začíná vegetační sezona dříve, rostliny dříve vytáhnou vodu z půdy a té je pak v létě nedostatek. Do toho mohou přijít extrémní horka a zbytek vláhy se vypaří. Dobrým příkladem může být zima 2016, kdy v Jihomoravském kraji napadla pouze čtvrtina sněhových srážek, i přesto, že tam pršelo o třetinu více, než je obvyklé. Je to obecně kraj, který je jedním z nejvíce postižených suchem. „V posledních patnácti letech padá na Moravě, ale také v Krkonoších méně sněhu. Špatné to u nás budou mít lyžaři, města zase ušetří za úklid sněhu,“ říká Zahradníček.

Průběh roku 2015 je podle Zahradníčka možné vzít jako ukázku, jakým směrem se u nás bude vyvíjet klima v budoucnosti. „Zima nám dala málo sněhu, v létě nastoupila tropická vedra a nastalo nejhorší sucho. Pak přišlo krátké období srážek, při kterých ale většina vody rychle odtekla a vzápětí se vrátilo sucho,“ připomíná průběh roku 2015 Zahradníček.

Pavel Zahradníček poukazuje na to, že je potřeba statistikám rozumět a umět v nich číst. „Čistě statisticky byl rok 2014 co do srážek úplně normální. Fakticky v tom ruce byla dvě sucha a dvě povodně. To normální rozhodně není,“ popisuje Pavel Zahradníček.

Dalším nepříjemným jevem klimatických změn jsou tropické dny. „Pokud je tropické vedro jeden den, je to vcelku příjemné. Pokud přijde vlna horkých dní, pak to stojí lidské životy,“ říká Pavel Zahradníček. Pozoruhodné je, že více umírají ženy. Během tropických veder stoupá jejich úmrtnost o 10-15 %.

„Do budoucna se počet horkých vln se bude zvyšovat, horkých dnů bude do roka 20-30, dvojnásobek dneška,“ říká Zahradníček.

Nepříjemné jsou i tropické noci, během kterých neklesne teplota vzduchu pod 20 °C. „To se podepisuje na lidské výkonnosti a zdraví. Během takové noci nevyvětráte, nevyspíte se dobře a jste neodpočinutí. Nejvíce na to trpí centra velkých měst,“ popisuje Zahradníček.

Co do tropických teplot byl extrémní rok 2015. Tehdy byl stejný počet tropických dnů jako se předpokládá na konci 2100. „Zato letošní léto, 2016, bylo zcela normální. Byť lidé po zkušenosti roku 2015 mají dojem, že bylo chladné,“ říká Zahradníček.

Tropické dny se hůře snášejí ve městě. Je zde spousta tmavých ploch, které absorbují energii ze slunečního záření a pak ji v podobě tepla vyzařují do prostředí. To je téma, které by mělo zajímat urbanisty, protože ať už se počet obyvatel Česka bude zmenšovat nebo zvyšovat, počet lidí žijících ve městech poroste.

Článek vznikl díky mezinárodní konferenci „Plánování adaptací na změnu klimatu ve městech s využitím přírodě blízkých řešení“ organizované v rámci projektu UrbanAdapt, která proběhla 17.-18. října 2016 v Praze a zaměřovala se na podporu a rozvoj adaptací na změnu klimatu ve městech, s využitím ekosystémově založených přístupů.

---

reklama

---