Jsme čtvrtou nejzavčelenější zemí světa, tvrdí včelař Vondruška

“ČR je čtvrtou nejzavčelenější zemí na světě. Pokud srovnáme počty včel v ČR s okolními zeměmi Evropy, zjistíme, že před námi je jen Řecko, Maďarsko a Slovinsko. Česká republika však má největší počet včelařů v poměru k rozloze. Je to dáno především tradicí a převážnou většinou drobných, zájmových včelařů. V České republice je kolem 50 000 včelařů, v samotné Praze asi 500. Včelaři u nás chovají okolo 500 000 včelstev,” říká Miloš Vondruška, pražský včelař zapojený do projektu #BeeTech, který má hobby včelařům pomáhat s chovem včel.

Podle Vondrušky je naše země specifická v tom, že máme poměrně hodně včelařů, kteří chovají relativně malé množství včelstev. “Z mého pohledu je to dobře, neboť včely jsou rozesety po krajině v menších celcích a rovnoměrněji, tak jak to v přírodě vždy bývávalo. Krajině to samozřejmě více prospěje, než když by bylo jen pár velkovčelařů, kteří budou mít tisíce včelstev koncentrovaných na několika čtverečních kilometrech, jako je to běžné třeba v USA,” říká Vondruška. Podle jeho zkušeností jsou v zahraničí spíše velkovčelaři, zatímco čeští včelaři mají své úly jako hobby. ”U nás je ale potíž v tom, že včelařů je moc a ne každý se o včely dobře stará,” dodává Vondruška.

”V roce 2010 bylo v EU 600 000 včelařů a 14 000 000 včelstev. Zatím největší zavčelení zaznamenala ČR v roce 1990, kdy bylo evidováno 808 000 včelstev,” říká Vondruška. V současnosti známe okolo 20 000 druhů včel. “V ČR není jen jeden druh včely. Nejsou zde jen včely medonosné, která jako jediná u nás žije eusociálním způsobem života. V ČR je na 600 druhů včel samotářek, na 20 druhů čmeláků a všichni tito opylovatelé mají nezastupitelné místo,” říká Vondruška. “Teď na jaře to bylo poznat. Když bylo 15 a méně °C, tak včela medonosná nelétala a zůstávala v úlu. Kdežto čmelák létal i v chladnějších dnech,” dodává Vondruška.

”Počet včel v úlu záleží na tom, zda je zima nebo léto. V létě jich je kolem 50 000 a v zimě kolem 2 000,” říká Vondruška. Podle webu http://vcelstva.czu.cz musí včela na 1 gram medu navštívit zhruba 7000 květů. Silné včelstvo za den přinese až 1 kg pylu, k tomu včely musí průměrně uletět kolem 280 tisíc kilometrů. Pyl je pro včely jediným zdrojem bílkovin. Slouží k výživě larev a zimní včely potřebují pyl k vytvoření zásoby tuků pro přežití zimy. ”V ČR se vyprodukuje ročně 10 000 tun medu, což je 20 kg na včelstvo a 1 kg na obyvatele. Za rok jedno včelstvo potřebuje asi 40 kg pylu a 300 kg medu pro svoji vlastní potřebu,” říká Vondruška.

Včely nejsou jen med a ostatní včelí produkty. Jejich největší význam a přínos je v opylování. Dobré opylení má za následek zvýšení výnosnosti pěstovaných rostlin, které se projevuje větší kvantitou i kvalitou plodů. Příkladem jsou pokusy z roku 1975 jedním druhem višně. Stromy, které byly opyleny včelami, měly 16,8 kg ovoce na jednom stromě. Bez opylení včelami jen 3,75 kg. ”Včely opylují 84 % rostlinných druhů na Zemi. V Evropě to představuje 76 % celé produkce potravin. Bez jejich přítomnosti by jen v Evropě během krátké doby zmizelo asi 20 tisíc rostlinných druhů,” tvrdí Vondruška. Bez včel by nebyla například jablka, mandle, hrušky, švestky, třešně, angrešt a mnoho dalších. “Včely jsou důležité pro zachování potravního řetězce lidí a zvířat a pro udržení biodiverzity ve volné přírodě. Na některé základní potraviny, jako jsou například brambory, obilí, kukuřice, sója ale není včel potřeba,” říká Vondruška a dodává, že bez včel by se žádná apokalypsa nekonala (jak mnozí varují), jen náš jídelníček by se velmi ochudil.

Největším problémem včelstev jsou podle Vondrušky nemoci a cizopasníci, které zde nebyly a které se sem dovezly. Nejznámější je kleštík včelí, což je malý roztoč, který cizopasí na včele. Ten se dovezl ze včely východní. Spolu s ním se dovezlo i houbovité onemocnění Nosema Cereane. “Sekundárním problémem jsou viry, některé jsou nové a některé jsou vázané na kleštíka. Virových onemocnění je asi 15. Jedním z nich je vir deformovaných křídel, které má za následek, že se včele nevyvinou křídla a nemůže létat,” dodává Vondruška.

Miloš Vondruška se mimo jiné zapojil do projektu #BeeTech, který má pomoci hobby včelařům tím, že jim pomocí senzorů a aplikace zprostředkuje informace o jejich včelstvech. “Mohlo by díky tomu přibýt více lidí zajímajících se o včelařství. Díky #BeeTechu nemusíte včely pořád rušit a přitom víte, co se v úlu děje,” říká Vondruška. “Když vám senzor řekne, že docházejí zásoby, tak můžete včelám doplnit glycidové zásoby, například ve formě placky z medocukrového těsta. #BeeTech bude užitečný lidem, kteří mají úly na chalupách a nemohou je denně osobně kontrolovat.” BeeTech se může hodit i jen pro prostou ochranu úlu před vandaly či zloději. Systém včelaře vyrozumí a včelař může například zavolat policii.

Přečtěte si článek #BeeTech umožní včelařům starat se o úly na dálku, slibují autoři projektu

---

reklama

---