Jsme čtvrtou nejzavčelenější zemí světa, tvrdí včelař Vondruška
![Miloš Vondruška (na obrázku) je pražský včelař zapojený do projektu BeeTech. Podle něj je ČR čtvrtou nejzavčelenější zemí na světě. Miloš Vondruška (na obrázku) je pražský včelař zapojený do projektu BeeTech. Podle něj je ČR čtvrtou nejzavčelenější zemí na světě.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/img_1270.jpg&w=450)
Podle Vondrušky je naše země specifická v tom, že máme poměrně hodně včelařů, kteří chovají relativně malé množství včelstev. “Z mého pohledu je to dobře, neboť včely jsou rozesety po krajině v menších celcích a rovnoměrněji, tak jak to v přírodě vždy bývávalo. Krajině to samozřejmě více prospěje, než když by bylo jen pár velkovčelařů, kteří budou mít tisíce včelstev koncentrovaných na několika čtverečních kilometrech, jako je to běžné třeba v USA,” říká Vondruška. Podle jeho zkušeností jsou v zahraničí spíše velkovčelaři, zatímco čeští včelaři mají své úly jako hobby. ”U nás je ale potíž v tom, že včelařů je moc a ne každý se o včely dobře stará,” dodává Vondruška.
![Počet včelařů v EU - Počet včelařů/100 km² (2010) Počet včelařů v EU - Počet včelařů/100 km² (2010)](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/pocet-vcelaru.jpg&w=330)
”V roce 2010 bylo v EU 600 000 včelařů a 14 000 000 včelstev. Zatím největší zavčelení zaznamenala ČR v roce 1990, kdy bylo evidováno 808 000 včelstev,” říká Vondruška. V současnosti známe okolo 20 000 druhů včel. “V ČR není jen jeden druh včely. Nejsou zde jen včely medonosné, která jako jediná u nás žije eusociálním způsobem života. V ČR je na 600 druhů včel samotářek, na 20 druhů čmeláků a všichni tito opylovatelé mají nezastupitelné místo,” říká Vondruška. “Teď na jaře to bylo poznat. Když bylo 15 a méně °C, tak včela medonosná nelétala a zůstávala v úlu. Kdežto čmelák létal i v chladnějších dnech,” dodává Vondruška.
”Počet včel v úlu záleží na tom, zda je zima nebo léto. V létě jich je kolem 50 000 a v zimě kolem 2 000,” říká Vondruška. Podle webu http://vcelstva.czu.cz musí včela na 1 gram medu navštívit zhruba 7000 květů. Silné včelstvo za den přinese až 1 kg pylu, k tomu včely musí průměrně uletět kolem 280 tisíc kilometrů. Pyl je pro včely jediným zdrojem bílkovin. Slouží k výživě larev a zimní včely potřebují pyl k vytvoření zásoby tuků pro přežití zimy. ”V ČR se vyprodukuje ročně 10 000 tun medu, což je 20 kg na včelstvo a 1 kg na obyvatele. Za rok jedno včelstvo potřebuje asi 40 kg pylu a 300 kg medu pro svoji vlastní potřebu,” říká Vondruška.
Včely nejsou jen med a ostatní včelí produkty. Jejich největší význam a přínos je v opylování. Dobré opylení má za následek zvýšení výnosnosti pěstovaných rostlin, které se projevuje větší kvantitou i kvalitou plodů. Příkladem jsou pokusy z roku 1975 jedním druhem višně. Stromy, které byly opyleny včelami, měly 16,8 kg ovoce na jednom stromě. Bez opylení včelami jen 3,75 kg. ”Včely opylují 84 % rostlinných druhů na Zemi. V Evropě to představuje 76 % celé produkce potravin. Bez jejich přítomnosti by jen v Evropě během krátké doby zmizelo asi 20 tisíc rostlinných druhů,” tvrdí Vondruška. Bez včel by nebyla například jablka, mandle, hrušky, švestky, třešně, angrešt a mnoho dalších. “Včely jsou důležité pro zachování potravního řetězce lidí a zvířat a pro udržení biodiverzity ve volné přírodě. Na některé základní potraviny, jako jsou například brambory, obilí, kukuřice, sója ale není včel potřeba,” říká Vondruška a dodává, že bez včel by se žádná apokalypsa nekonala (jak mnozí varují), jen náš jídelníček by se velmi ochudil.
![Hustota zavčelení v EU - Počet včelstev/km² (2010) Hustota zavčelení v EU - Počet včelstev/km² (2010)](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/hustota-zavceleni.jpg&w=450)
Největším problémem včelstev jsou podle Vondrušky nemoci a cizopasníci, které zde nebyly a které se sem dovezly. Nejznámější je kleštík včelí, což je malý roztoč, který cizopasí na včele. Ten se dovezl ze včely východní. Spolu s ním se dovezlo i houbovité onemocnění Nosema Cereane. “Sekundárním problémem jsou viry, některé jsou nové a některé jsou vázané na kleštíka. Virových onemocnění je asi 15. Jedním z nich je vir deformovaných křídel, které má za následek, že se včele nevyvinou křídla a nemůže létat,” dodává Vondruška.
Miloš Vondruška se mimo jiné zapojil do projektu #BeeTech, který má pomoci hobby včelařům tím, že jim pomocí senzorů a aplikace zprostředkuje informace o jejich včelstvech. “Mohlo by díky tomu přibýt více lidí zajímajících se o včelařství. Díky #BeeTechu nemusíte včely pořád rušit a přitom víte, co se v úlu děje,” říká Vondruška. “Když vám senzor řekne, že docházejí zásoby, tak můžete včelám doplnit glycidové zásoby, například ve formě placky z medocukrového těsta. #BeeTech bude užitečný lidem, kteří mají úly na chalupách a nemohou je denně osobně kontrolovat.” BeeTech se může hodit i jen pro prostou ochranu úlu před vandaly či zloději. Systém včelaře vyrozumí a včelař může například zavolat policii.
Přečtěte si článek #BeeTech umožní včelařům starat se o úly na dálku, slibují autoři projektu
reklama
Další informace |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Jiří Rybenský
16.6.2017 14:15Miloš Vondruška
17.6.2017 21:36 Reaguje na Jiří Rybenskýhttp://www.probee.cz/
http://jjvcela.sweb.cz/Poslouchame_vcely.html
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0805/jak-nam-vcely-zpivaji
http://www.vcelynastrese.cz/jaknato/protiroj/
Katka Linke
17.6.2017 21:03A co na to včely? Když je ruší mobil v kapse včelaře, nebude je rušit i tato technologie? Já jsem pro tradici. Beztak je CCD problém zejména těch včelařů, kteří své včely moc dřou. Musíte pozorovat přírodu, kde co zrovna kvete a vytáčet, když je přínos. A naopak nechat včelám víc zásob, pokud už nic na stanovišti nekvete. Jako ochrana proti odcizení je to ale asi dobré. Ale stejně tam můžete dát čip, jako máte v autě. A pak si své nástavky najdete dronem.
Miloš Vondruška
17.6.2017 21:44 Reaguje na Katka LinkeCo se týče IoT, tak zde je komunikace optimalizována tak aby baterie vydržela dlouho, ideálně několik let. Proto po celou dobu klidu zařízení spí a nevysílá, aby max. šetřilo baterii. Aktivní je jen ve chvíli, kdy vysílá a to je např. jednou za 15 minut (nebo klidně řidčeji) a probouzí se na pár vteřin.
Miloš Vondruška
17.6.2017 21:50https://vcely.obce.gepro.cz/#/