Lidé z Pošumaví dnes opět protestovali proti jadernému úložišti

Stovky obyvatel pošumavských vesnic o víkendu opět protestovaly proti plánované stavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu. Téměř desetikilometrový pochod "K uctění a zachování přírody a života v Pošumaví" vedl po pomyslném obvodu plánované stavby, která by v podzemí zabrala plochu 306 hektarů a na povrchu 19 hektarů. Z Chanovic vyšlo přes 300 lidí bez transparentů, řekl ČTK starosta obce Petr Klásek, jeden z hlavních organizátorů odporu. Stát zvažuje celkem sedm lokalit, kde by mělo úložiště vzniknout.

"Občané, chalupáři, sympatizanti a obdivovatelé krajiny opět dostali aktuální informace. Zastupitelé dotčených obcí vidí, že to lidem není jedno a že stále podporují stanoviska obcí," uvedl. Pochod mířil přes Dobrotice, Holkovice, Plácek a Újezd zpět do Chanovic. Účastníci získali informace o stavu příprav stavby a o postojích od starostů šesti obcí lokality Březový potok, tedy Chanovic, Pačejova, Velkého Boru, Maňovic, Olšan a Kvášňovic, které dohromady spravují 17 vesnic.

"Nejvíce nás zaráží gigantičnost a nenávratnost záměru státu, který nenabízí jiná řešení. Žádné trvalé úložiště v Evropě není a ani se nestaví," řekli zástupci pačejovského občanského sdružení Jaderný odpad - děkujeme, nechceme! s více než 5000 členy.

"Od roku 2003, kdy se o úložišti u nás začalo mluvit, jsou všechna usnesení a názory všech zastupitelů obcí jednoznačně proti úložišti," řekl starosta Horažďovic Michael Forman. Potvrdila to také místní referenda. Podle starostů odpor obyvatel i chalupářů neustává, naopak sílí. Podporuje ho i sdružení 35 obcí Prácheňsko.

Koncem října podali starostové šesti obcí a města Horažďovice žalobu na stát kvůli tomu, že povolil geologický průzkum území, který má být letos zahájen. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) zaslala koncem loňského roku obcím přes 10,5 milionu korun jako roční kompenzaci za tyto průzkumy. Všichni starostové dnes na pochodu potvrdili, že peníze odmítají a považují je za úplatek. Definitivně rozhodnou mimořádná zastupitelstva v příštím týdnu. "Budeme zastupitelstvům navrhovat vrácení peněz SÚRAO, tedy státu, byť se jedná o velkou částku; 10,5 milionu jsou u nás na venkově obrovské peníze," uvedl Klásek.

Dnešní pochod byl podle starostů důležitý a symbolický právě v době, kdy se obce soudí s ministerstvem životního prostředí a kdy dostaly kompenzační peníze, které nechtějí.

Vláda schválila odškodnění za geologický průzkum už v roce 2012. Konečné umístění úložiště, kde má být odpad uložen desetitisíce let, má být stanoveno do roku 2025 a jeho zprovoznění předpokládá SÚRAO v roce 2065. Podle ředitele SÚRAO Jiřího Slováka není zahájení průzkumu bráno jako souhlas obce s umístěním úložiště.

---

reklama

---