Asi 400 lidí z lokality Březový potok protestovalo proti jadernému úložišti

Lidé z Pošumaví se v sobotu znovu sešli na protestním pochodu proti vzniku úložiště jaderného odpadu, které by mohl stát vybudovat v lokalitě Březový potok u Chanovic v parku Horažďovická pahorkatina. Asi 400 lidí neodradilo ani zimní počasí, bylo nasněženo a během desetikilometrového pochodu znovu zasněžilo. Podle starosty Chanovic Petra Čotka (Sdružení pro budoucnost) trvá boj proti úložišti v regionu už asi 30 let a i když přípravy postupují, obce se nechtějí vzdát a dál chtějí bojovat o právu mít do stavby úložiště co říct, řekl dnes ČTK. Dnešní protestní pochod byl třiadvacátý v řadě. Podle Čotka protest nesměřuje primárně proti technologii a samotnému úložišti, ale proti tomu, že stát obce zcela vyřadil z rozhodovacích procesů a legislativa jim upírá právo vyjadřovat se k záměrům na jejich území, čímž z nich činí pouhé pozorovatele. Vzniká tak paradoxní situace, kdy podle obcí na území, kde si lidé zvolili ve volbách své zástupce, rozhodují jmenovaní ministři a úředníci.

"Posunuje se to směrem k horšímu. Obce podaly žaloby, které prostě prohrály. Obec Chanovice společně s dalšími deseti obcemi na Březovém Potoku, protože my jsme lokalita Březový potok, podala prostřednictvím právní kanceláře zase žalobu proti rozhodnutí, ale soud zatím neproběhl, takže my čekáme. Ale ty ostatní lokality už byly u soudu vyřešeny a samozřejmě v neprospěch těch lokalit," popsal situaci Čotek. Kromě Březového potoka se jedná ještě o další tři lokality v Česku, kde by mohlo úložiště vzniknout. Jde ještě o lokality Hrádek, Horka na Třebíčsku a Janoch u jihočeského Temelína. Vláda by mezi nimi měla vybrat do roku 2030.

V současné době by ve vytipovaných lokalitách, včetně Březového potoka měly začít vrty a geologické průzkumy. Na ně už Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) vybrala dodavatele. Obec jim sice zakázala vstoupit na obecní pozemky a totéž doporučila i soukromým vlastníkům, ale podle starosty Chanovic toto rozhodnutí zřejmě zruší krajský úřad.

Jak Čotek ČTK řekl, obec a lidé firmě nechtějí fyzicky bránit v práci, byť by se taková možnost nabízela. Obce chtějí postupovat právní cestou a cestou přesvědčování odpovědných činitelů.

Obce mimo jiné vyčítají státu, že ačkoli chystá vybudování úložiště, které výrazně zasáhne do života místních obyvatel, dosud se k vytipovaným oblastem chová spíše macešsky. Podle Čotka například ve Finsku, kde se staví podobné úložiště, oblast dostala od vlády příslib dvou procent proinvestovaných nákladů. To by v případě lokality v Česku byly miliardy korun. Zvažované kompenzace v řádech desítek milionů jsou podle Čotka zanedbatelné.

---

reklama

---