Obce Pošumaví, kde stát zvažuje jaderné úložiště, píšou vládě, chtějí větší vliv

Všech deset dotčených obcí z Pošumaví, kde stát zvažuje hlubinné úložiště jaderného odpadu, chce posílit práva samospráv při rozhodování o úložišti. Výzvu ke změně zákona, která by to zajistila, pošlou obce týden výzvu nové vládě, vedení ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), poslancům a senátorům. ČTK to řekl starosta Chanovic Petr Čotek (Sdružení pro budoucnost). V textu, který má ČTK k dispozici, požadují, aby zákonodárci schválili novelu zákona o úložišti, která posílí práva samospráv a zajistí komplexnost přípravy úložiště. Souhlas dotčené obce musí být nezbytnou podmínkou pro umístění úložiště na území obce, uvedli starostové. Zároveň podpořili stížnost k Výboru Aarhuské úmluvy. "Jde o Úmluvu Evropské hospodářské komise OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně životního prostředí. Je nejdůležitějším právně závazným mezinárodním dokumentem, který považuje účast veřejnosti za nezbytnou při ochraně životního prostředí," řekl Petr Klásek, kterého obce pověřily jednáním o úložišti.

Součástí tzv. výzvy k nápravě, zasílané vládě a MPO, jsou petiční archy se stovkami podpisů, které obce sesbíraly v sobotu při pochodu proti vzniku úložiště v lokalitě Březový potok v parku Horažďovická pahorkatina. Dalšími zvažovanými místy v ČR jsou Hrádek a Horka na Třebíčsku a Janoch u Temelína. Vláda má úložiště vybrat do roku 2030. Mají tam být od roku 2050 trvale ukládány tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Všechny čtyři lokality podaly loni u soudu žaloby na ministerstvo životního prostředí (MŽP). Nesouhlasí s tím, že MŽP povolilo geologický průzkum oblasti, který má trvat až do roku 2028.

Vrty mají začít na jaře. Obce ale nedovolily geologům vstup na své pozemky. "Vrty, až kilometrové, a výkopy mají zasáhnout desítky míst. Žaloba všech deseti obcí z Horažďovicka má být projednávána letos," řekl Klásek. Dodal, že podle dokumentů Správy úložišť radioaktivního odpadů má mít areál 306 hektarů pod zemí a 30 hektarů na povrchu. "MPO začíná plánovat zvětšení podzemní části až na 500 hektarů, což je asi 850 fotbalových hřišť. Hranice úložiště je už u města Horažďovice," uvedl Klásek.

Podle starostů je velký tlak na urychlení procesu. "Stát připravuje další reaktory, a tím se zvyšuje množství jaderného odpadu. Spěch s výběrem místa nemůže být na úkor budoucí bezpečnosti," uvedli. Budoucí technologie mohou podle nich strategické vyhořelé palivo lépe využít. "Při dnešních vědeckých postupech a při budoucím možném využití radioaktivních materiálů nechápu, proč dělat tak zásadní negativní zásah do pošumavské krajiny?" uvedl starosta Horažďovic a zástupce celostátní Platformy proti úložišti Michael Forman (Občané HD).

---

reklama

---