Města přestávají proti plevelům používat glyfosát. Jsou i šetrnější metody. Třeba horká voda

Na plevel stačí horká voda. Používají ji třeba v Mělníce. Stroj na horkou vodu vyjde bezmála na půl milionu korun, plevelu však zbaví bez chemie. Technologii na bázi horké vody spolu s rotačními kartáči od letoška využívá také Jeseník. Alternativy běžně používaným, ale zdravotně rizikovým glyfosátovým herbicidům včera představily Hnutí DUHA a Síť ekologických poraden.

Glyfosát je podle Hnutí DUHA a Sítě ekologických poraden problematické kvůli podezření z karcinogenity, je jedovatý pro vodní organismy a zřejmě přispívá k tzv. syndromu zhroucení včelstev. Proto včera v Brně představily dostupné alternativy. Na veřejných prostranstvích mohou podle nich být úspěšně použity mechanické metody, tedy ruční pletí, strunové sekačky, křovinořezy, rotační kartáče a brány, nebo metody termické, tedy využití ohně, horkého vzduchu, infračerveného záření, horké vody, páry nebo pěny. Organizace vydaly publikace Nechemické odstraňování plevele na veřejných prostranstvích a Parky a trávníky bez rizikového glyfosátu – jak na to?

“Místní samosprávy jsou zodpovědné za to, co se děje ve městech a obcích. Měly by pečovat o zdraví a kvalitní životní prostředí pro všechny své obyvatele," říká Renata Placková, expertka na ekologický provoz úřadů a institucí Sítě ekologických poraden (STEP). "Vyloučení chemie při péči o veřejná prostranství je technicky poměrně snadné, hlavní je změna myšlení. Nové požadavky mohou samosprávy zahrnout jak do praxe vlastních údržbářských organizací a městských firem, tak do vypisovaných veřejných zakázek. Řešení tu jsou, jen je použít a nezůstávat na známých - chemických - cestách.”

Podle ní je možné, aby se glyfosátu vyhnula i velká města. Příkladem může být Brno. Veřejná zeleň města Brna, spravující významné městské parky a stromořadí, od roku 2012 programově omezuje používání selektivních herbicidů. Nyní používá glyfosát pouze na zatírání pařízků po kácení invazivních dřevin v objemu několika litrů ročně. Plevely odstraňují mechanicky sečením či ručním vykopáváním a vytrháváním nebo pomocí horké vody. Vybrané plochy zeleně jsou také spásány.

“Nejpoužívanější metodou likvidace plevelů v naší organizaci je mechanické odstraňování," říká Jozef Kasala, ředitel Veřejné zeleně města Brna. "Na nezpevněných plochách mulčujeme organickým materiálem včetně trávníků a květinových záhonů. Jako mulč využíváme zejména dřevní štěpku, podrcené listí, trávu a k výsadbám přidáváme hnůj.”

V americkém Portlandu městská správa ve třech vybraných parcích zavedla nový model správy – jednak zcela vyloučili používání pesticidů a také zavedli dobrovolnickou spoluúčast lidí ze sousedství na údržbě parku. Od většího zapojení obyvatel do správy veřejných parků město očekává také menší výskyt vandalismu a nepořádku. Úplný zákaz používat pesticidy při údržbě veřejných prostranství platí od roku 2008 například ve francouzském Štrasburku. Přednost před chemií dostalo mulčování a hnojení kompostem a rostliny jsou vybírány s ohledem na stanoviště, aby vyžadovaly minimum péče a dobře prospívaly. Na odstraňování plevelů využívají rotační kartáče, plynové hořáky a horkou páru.

“S každým pesticidem bychom měli zacházet velice opatrně, protože byl vyroben proto, aby zabíjel jiné živé organismy," říká Miroslav Šuta, expert v oblasti hodnocení ekologických a zdravotních rizik z Centra pro životní prostředí a zdraví. "Z hlediska ochrany lidského zdraví je rozumné se pesticidům vyhnout všude tam, kde zda ně existují bezpečnější náhrady. Zvláště významné se to jeví v případě veřejných prostranství, kde se pohybují kromě jiného male děti, těhotné ženy nebo lidé nemocní. Ti tvoří skupiny, které mohou být citlivější vůči působení pesticidů, ale i dalších chemických látek.”

Použití plamene

Použití páry

---

reklama

---