http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mesta-prestavaji-proti-plevelum-pouzivat-glyfosaty-jsou-i-setrnejsi-metody-treba-horka-voda
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Města přestávají proti plevelům používat glyfosát. Jsou i šetrnější metody. Třeba horká voda Video

5.10.2017 04:02 | PRAHA (Ekolist.cz)
Na plevel stačí horká voda.
Na plevel stačí horká voda.
Na plevel stačí horká voda. Používají ji třeba v Mělníce. Stroj na horkou vodu vyjde bezmála na půl milionu korun, plevelu však zbaví bez chemie. Technologii na bázi horké vody spolu s rotačními kartáči od letoška využívá také Jeseník. Alternativy běžně používaným, ale zdravotně rizikovým glyfosátovým herbicidům včera představily Hnutí DUHA a Síť ekologických poraden.
 

Glyfosát je podle Hnutí DUHA a Sítě ekologických poraden problematické kvůli podezření z karcinogenity, je jedovatý pro vodní organismy a zřejmě přispívá k tzv. syndromu zhroucení včelstev. Proto včera v Brně představily dostupné alternativy. Na veřejných prostranstvích mohou podle nich být úspěšně použity mechanické metody, tedy ruční pletí, strunové sekačky, křovinořezy, rotační kartáče a brány, nebo metody termické, tedy využití ohně, horkého vzduchu, infračerveného záření, horké vody, páry nebo pěny. Organizace vydaly publikace Nechemické odstraňování plevele na veřejných prostranstvích a Parky a trávníky bez rizikového glyfosátu – jak na to?

“Místní samosprávy jsou zodpovědné za to, co se děje ve městech a obcích. Měly by pečovat o zdraví a kvalitní životní prostředí pro všechny své obyvatele," říká Renata Placková, expertka na ekologický provoz úřadů a institucí Sítě ekologických poraden (STEP). "Vyloučení chemie při péči o veřejná prostranství je technicky poměrně snadné, hlavní je změna myšlení. Nové požadavky mohou samosprávy zahrnout jak do praxe vlastních údržbářských organizací a městských firem, tak do vypisovaných veřejných zakázek. Řešení tu jsou, jen je použít a nezůstávat na známých - chemických - cestách.”

Podle ní je možné, aby se glyfosátu vyhnula i velká města. Příkladem může být Brno. Veřejná zeleň města Brna, spravující významné městské parky a stromořadí, od roku 2012 programově omezuje používání selektivních herbicidů. Nyní používá glyfosát pouze na zatírání pařízků po kácení invazivních dřevin v objemu několika litrů ročně. Plevely odstraňují mechanicky sečením či ručním vykopáváním a vytrháváním nebo pomocí horké vody. Vybrané plochy zeleně jsou také spásány.


reklama

“Nejpoužívanější metodou likvidace plevelů v naší organizaci je mechanické odstraňování," říká Jozef Kasala, ředitel Veřejné zeleně města Brna. "Na nezpevněných plochách mulčujeme organickým materiálem včetně trávníků a květinových záhonů. Jako mulč využíváme zejména dřevní štěpku, podrcené listí, trávu a k výsadbám přidáváme hnůj.”

V americkém Portlandu městská správa ve třech vybraných parcích zavedla nový model správy – jednak zcela vyloučili používání pesticidů a také zavedli dobrovolnickou spoluúčast lidí ze sousedství na údržbě parku. Od většího zapojení obyvatel do správy veřejných parků město očekává také menší výskyt vandalismu a nepořádku. Úplný zákaz používat pesticidy při údržbě veřejných prostranství platí od roku 2008 například ve francouzském Štrasburku. Přednost před chemií dostalo mulčování a hnojení kompostem a rostliny jsou vybírány s ohledem na stanoviště, aby vyžadovaly minimum péče a dobře prospívaly. Na odstraňování plevelů využívají rotační kartáče, plynové hořáky a horkou páru.

“S každým pesticidem bychom měli zacházet velice opatrně, protože byl vyroben proto, aby zabíjel jiné živé organismy," říká Miroslav Šuta, expert v oblasti hodnocení ekologických a zdravotních rizik z Centra pro životní prostředí a zdraví. "Z hlediska ochrany lidského zdraví je rozumné se pesticidům vyhnout všude tam, kde zda ně existují bezpečnější náhrady. Zvláště významné se to jeví v případě veřejných prostranství, kde se pohybují kromě jiného male děti, těhotné ženy nebo lidé nemocní. Ti tvoří skupiny, které mohou být citlivější vůči působení pesticidů, ale i dalších chemických látek.”


reklama

Použití plamene

Použití páry

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist