Na Modravě se konal pochod na podporu kácení na Šumavě
29.7.2011 12:30 | MODRAVA
( Ekolist.cz) | Hugo Charvát, ms
Kvůli aktivistům to prý vypadá, jakoby na Šumavě měla místo jen příroda, a nikoli člověk
Asi 200 obyvatel Šumavy se dnes zúčastnilo pochodu na podporu současného vedení správy parku a kácení v lesích na Ptačím potoce. Svaz šumavských obcí zároveň zveřejnil výzvu politikům, aby na Šumavě skončili s "nebezpečným přírodovědným experimentem". Pokud se nebudou kácet kůrovcové stromy, chtějí prý obce národní park raději zrušit. Naopak několik desítek vědců a osobností veřejného života dnes vyzvalo ministra Chalupu a ředitele parku Stráského, aby kácení na Ptačím potoce okamžitě ukončili.
„Šumava patří nejen broukům, ale i lidem“. To je heslo, pod kterým zval na dnešní setkání obyvatel šumavských obcí starosta Modravy Antonín Schubert. Podle něj ekologičtí aktivisté, kteří v šumavských lesích protestují proti kácení, zcela vymazali z mapy Šumavy její obyvatele.
Pochod vyrazil v pátek o půl osmé ráno z obce Modrava. Podle informací ze Šumavy se účastní zhruba 200 lidí. Ráno se sice hovořilo o třech stovkách účastníků, tento údaj byl ale později upřesněn.
Pochod směřoval na místo, kde se kácí. „Vydáme se směrem na Březník, kde poděkujeme policii za práci, kterou vykonává pro uklidnění situace,“ popisoval včera starosta obce Modrava Antonín Schubert. V tomto místě se setkal s dřevorubci a policisty, kterým předali borůvkové koláče. Právě podpora dřevorubců a policistů v jejich práci byla cílem celé akce. Pochod měl také vyjádřit podporu vedení Správy Národního parku Šumava a jeho současným zásahům proti kůrovcové kalamitě.
Podle Schuberta aktivisté prostě problémům Šumavy vůbec nerozumí a neznají problémy zdejší přírody, protože tam nežijí ani tam nevyrostli. Podle něj se aktivisté znají z Prahy z kaváren a v létě, když je hezky, vyrazí na Šumavu na akci. Zde prý pomocí podvodných a lživých výroků přesvědčují veřejnost, že se snaží o záchranu pralesního ekosystému Šumavy.
Schubertovým slovům ovšem odporuje skutečnost, že aktivisty podporují a s bezzásahovostí souhlasí desítky vědců, z nichž mnozí Šumavu velmi dobře znají ze své odborné činnosti.
Ačkoliv podle ČTK došlo ke strkanicím s příznivci aktivistů, samotní aktivisté podle informací OÚ Modrava v místě nebyli. Údajně odešli k německým hranicím na svůj brífink a ke konfrontaci tak nedošlo. Jediným konfliktem tak zůstává ranní hádka, kdy byli dva lidé, kteří se dostavili s transparentem "Borová Lada fandí aktivistům" terčem opačného názoru ostatních občanů Borové Lady a nakonec se pochodu nezúčastnili.
"Mrzí mě, že jsme nemohli diskutovat na místě těžby přímo s aktivisty. Náš průvod zastupuje maximum občanů oblasti, kdežto aktivistů, kteří údajně zastupují české občany, je jen pár," řekl ČTK Schubert. "Pokud s námi starostové a občané chtějí hovořit, mohou za námi kdykoli přijít do lesů, třeba hned odpoledne," vzkázal Schubertovi mluvčí aktivistů Vratislav Vozník.
Schubert si myslí, že blokáda na Ptačím potoce je výsledkem dlouhodobého nezájmu ministerstva životního prostředí o řešení problému Šumavy. Místní lidé prý nevnímají jako nepřítele Správu Národního parku a její jednotlivé ředitele. Prostě protože Šumava je i jejich domovem. Zatímco ministerstvo nebylo schopné za dvacet let vytvořit základní územní strategii parku.
Podle něj se Hnutí Duha rozhodlo, jak bude postupovat, již v lednu, ještě před jmenováním Jana Stráského ředitelem parku. „Přitom dělá úplně stejné věci, jako předchozí ředitelé Krejčí nebo Pavličko,“ říká Šubrt. "Využívá stejné výjimky ze zákona a stejné chemické přípravky".
Ředitel parku Jan Stráský ovšem v květnu přiznal, že chemické přípravky v parku použil protizákonně.
Ředitel NP Šumava Jan Stráský se ráno s účastníky pochodu setkal, poté jej ale pracovní povinnosti donutily odjet. Pochodu se však účastní starostové šumavských obcí. Starostové totiž většinou těžbu stromů napadených kůrovcem podporují. Podle nich zajistí, aby byla Šumava nadále zelená. "Tento park je kulturní krajinou a domovem mnoha lidí a je jen historickým důvodem, že jich tu nežije mnohem více," uvedl Stráský pro ČTK.
Dvaadvacet šumavských obcí dnes také odeslalo dopis politikům a úřadům s výzvou, aby zajistili ukončení "nebezpečného přírodovědného experimentu". Ponecháním přírody svému osudu způsobuje podle nich množení kůrovce, a proto by měli lidé lesům více pomáhat. Pokud to neumožní, požadují, aby byl Národní park Šumava zrušen. "Všichni podporujeme snahu ředitele parku zastavit šíření kůrovce do dalších porostů," řekla starostka Kašperských Hor Alena Balounová.
Desítky vědců a osobností veřejného života ale dnes vyzvaly ředitele parku a ministra životního prostředí Tomáše Chalupu (ODS) k okamžitému zastavení podle nich nelegální těžby. Pod Šumavskou výzvu, kterou sepsali herec Petr Vacek a šéf Hnutí Duha Petr Machálek, se podepsali například režisérka Olga Sommerová, ředitel Geologického ústavu Akademie věd ČR Václav Cílek a exministr životního prostředí Martin Bursík (SZ).
Výzdoba obce Modrava pro blokádu nemluví
Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody vyhlásila osmý ročník fotografické soutěže Zaostřeno na Jizerky a z třinácti nejlepších snímků sestaví benefiční kalendář na rok 2019. Do soutěže se může zapojit každý s maximálně čtyřmi snímky z Jizerských hor. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Zdroj | Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody
reklama
Další informace |Pozn. red.: První verze tohoto článku vyšla 28.7. a oznamovala, že se pochod šumavských občanů bude konat; 29.7. jsme článek aktualizovali a změnili mu i datum. Z tohoto důvodu jsou v diskusi pod článkem i příspěvky staršího data, než je současné datum vydání článku. Děkujeme za pochopení.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
a co povolení? - 28. 7. 2011 - Fik
máte?
|
 |
a co povolení? - 28. 7. 2011 - Rostislav Adam
Ti jej nepotřebují. Zastávají přece "správný" názor. Osobně, je mi těch lidí líto.
|
|
a co povolení? - 28. 7. 2011 - Ján
Sú domáci, tak načo by im bolo povolenie. Mne je ľúto ako s nimi zaobchádzajú ochranári, vôbec ich nezaujíma, že tam sú doma a chcú normálne žiť. Fandím im, lebo podobný problém máme na Slovensku. V Bavorskom lese sa zrejme jednali s domácimi iným spôsobom, keď neprotestovali. Ochranári by sa mali starať o to, aby to vyhlasovanie bezzásahových územíbolo za rovnakých podmienok ako v Bavorsku.
|
|
a co povolení? - 28. 7. 2011 - fafnir
Oni potřebují na pochod dovolení a Duha ne.Nikdo ty duhatce ani blokádníky neodvádí pro pobyt na cestě a dávání koláčů lesnim dělníkům,ale za bránění těžbě.A zase,nebyli jste to také vy dva,kdo tvdil ,že tam každý může.A mimochodem,jdou do svého lesa,na rozdíl od blokádníků.
|
|
a co povolení? - 29. 7. 2011 - Tomáš
a) pořádaji organizovanou akci v NP
b) les na Ptačím potoce je státní majetek
|
|
a co povolení? - 28. 7. 2011 - Aleš
Milý mladý příteli ,mně je Vás také líto , názory jako Vy jsem měl tak ve 16ti maximálně v 17 ti letech. Pak jsem postupně přestal být dítětem. Někomu to trvá déle někdo této mety nedosáhne nikdy , ale já a myslím i fafnir ve Vás měříme.
|
|
a co povolení? - 29. 7. 2011 - fafnir
Rostislav Adam
a co se tak najednou ptáte.Když organisovala Duha,tak jste si tuto otázku nekladl.Podle vás ten správný názor zastávali ti,co tvrdili že soud jedná nezákoně.
|
Sakra, že já všechno promeškám - 28. 7. 2011 - Aleš Kuták
Konečně akce hodná kraje, kde alespoň donedávna byla většina starostů bývalými důstojníky Pohraniční stráže. Škoda, že tam zítra nemohu být, zúčastnil bych se s transparentem "Smrt imperialistickému broukovi" a cestou bychom si mohli sborem zpívat "Přes spáleniště, přes krvavé řeky". Dřevorubci by pak mohli dostat čestné uznání "Za zásluhy o výstavbu" a na Březníku bychom k pomníčku pohraničníka, který podle vyrytého nápisu padl v boji se (svým) nepřítelem, položili kytici rudých karafiátů.
|
|
Sakra, že já všechno promeškám - 28. 7. 2011 - Petr
Jseš blb !!
|
|
Sakra, že já všechno promeškám - 28. 7. 2011 - Aleš Kuták
Co tahle podepsat se plným jménem, hrdino?
|
|
Sakra, že já všechno promeškám - 28. 7. 2011 - fafnir
Aleš Kuták
jen pro upřesnění.Pomníček byl instalován za minulého ředitele a vedení,které bylo pod kuratelou Duhy.Takže vy byste kladl správně.
|
|
Sakra, že já všechno promeškám - 28. 7. 2011 - Aleš Kuták
Možná reinstalován jako svého druhu svědectví doby - podle jeho provedení musel být zhotoven tak asi v 60. letech.
|
|
Sakra, že já všechno promeškám - 29. 7. 2011 - fafnir
Aleš Kuták
předtím jste chtěl u něj zpívat "Přes spáleniště...."mimochodem,kdybyste na vojně nezpíval tak 7 ostrejch,a najednou pomník doby.Co ten obrat.Že by osobou ředitele?
|
|
Sakra, že já všechno promeškám - 28. 7. 2011 - Šumavačka
A nejšpíš tady sloužil své vlasti i tvůj táta.
|
|
Sakra, že já všechno promeškám - 28. 7. 2011 - Aleš Kuták
Mého nebožtíka tátu nech na pokoji - ten byl na vojně v Berouně a pak v Popradu. A co ty - potomek dosídlenců nebo hlubší kořeny?
|
|
Sakra, že já všechno promeškám - 29. 7. 2011 - Tomáš
Pokud si dobře pamatuju, tak na Šumavě sloužili hlavně Slováci.
|
|
Sakra, že já všechno promeškám - 29. 7. 2011 - JiB
trefné
|
|
Sakra, že já všechno promeškám - 29. 7. 2011 - Ivan Brezina
Pane Kutaku, ja se klidne podepisu. Silne mi pripominate predlistopadoveho kadrovaka, respektive komunistu, pausalne tridiciho lidi podle "tridniho puvodu". Pokud nejste srab, napiste sem jmenovite, kdo ze sumavskych starostu respektive organizatoru pochodu je byvalym dustojnikem PS. Ale i kdybyste nasel treba jen jedineho, jak to prosim souvisi s odporem mistnich lidi proti Hnuti Duha, jehoz jste byvalym aktivistou? Shrnu to: jste totalne nevecny, nesmyslny a mimo. Proste klasicka podpasovka.
|
|
Sakra, že já všechno promeškám - 29. 7. 2011 - jonáš
Nebo vedle toho pohaničáře postavit chasníka s motorovou pilou .. v nerozborné jednotě, neprojdou.
|
|
Tohle blokádě paradoxně pomůže - 28. 7. 2011 - polar_fox
Tohle blokádě proti nelegálnímu kácení paradoxně pomůže, neboť policie a antikonfliktní tým budou mít o něco více práce (hlídat, aby se tam někdo neporafal)...
|
|
Komu pomoci - 28. 7. 2011 - Viktor
Jestli by nebylo lepší, aby se policie na chvíli vzdálila.
|
|
Hladanie pustiny - 29. 7. 2011 - CS
Pod článkom o africkom suchu a hladomore si naznačil riziko "pustiny uschlých stromů", zrejme v dôsledku nezasahovania po veternej a hmyzej kalamite. Je to tak trochu zneužívanie témy, preto reagujem tu, niečo o osude tatranskej Tichej a Kôprovej doliny.
http://www.biospotrebitel.sk/clanok/1311-ticha-a-koprova-dolina-fotoreportaz.htm
http://wiezik.blog.sme.sk/c/201147/Ticha-dolina-roku-pana-2009.html
|
|
Tohle blokádě paradoxně pomůže - 29. 7. 2011 - fafnir
polar fox
shrňme to.Soud,ČIŽP,ministerstvo i ministr tvrdí že kácení je legální, a správa parku postupuje v souladu se zákonem.Místní rovněž souhlasí.Jenom nikým nevolení umanutci z Brna (jak příznačné)a vy z Beskyd tvrdíte ,že soud,ministr a ČIŽP postupují nezákoně.Z toho lze soudit,že si myslíte,že vy tvoříte a reprezentujete zákon.To je síla.
|
|
Tohle blokádě paradoxně pomůže - 29. 7. 2011 - Sarka
no ono na poslední tiskové konferenci zase Stráský říkal, že postupuje vědomě nezákonně, ale že to neva. což je zajímavé, že ho na odchodu ze síně nečekala policie. zdá se mi, že od začátku říkal, že ho dodržovat nebude. to je asi to, co znervóznilo kdejakého spoluobčana. podívejte se na ty díly nedej se o šumavě a napište mi, kterého z vyjadřujících se vědců považujete za aktivistu či ideologa. také je zajímavé vyjádření náměstka Tesaře.
ministr nic o postupu dle zákona či proti nepíše. právě. píše, že boj proti kůrovci je nutný. zajímavé je, že nikdo, ani vědci, opak netvrdí. důležitá je lokalita. co já vím, tak čižp rozhodl o tom, že dřevo má zůstat na místě, a na foktách dalších a dalších vidíme, odjíždějící plné návěsy...za přítomnosti policie. tak nevím. připomíná mi to histerii kolem panelů - viz článek vedle.
|
|
Tohle blokádě paradoxně pomůže - 29. 7. 2011 - fafnir
Šárko
negoeblsujte.50% dřeva má zůstat na místě,tedy podle ČIŽP.A ještě něco,soud rozhodl,že kácení je v souladu se zákonem,i když předběžným opatřením.Z toho tedy vyplývá že blokáda je nezákoná.
|
|
Tohle blokádě paradoxně pomůže - 29. 7. 2011 - Otter
Soud nic takového netvrdí. Opět překrucujete fakta, předběžné rozhodnutí není rozsudek. Na ten si rád počkám.
|
|
Tohle blokádě paradoxně pomůže - 29. 7. 2011 - fafnir
Ottere
i předběžné rozhodnutí je rozhodnutí a je vykonatelné.Nebo chcete tvrdit ,že je to cár papíru,který není nutno respektovat.Kdyby tak ŘSD uvažovalo při podáních ekoNGO tak máme dálnice několik let hotové.
|
|
Tohle blokádě paradoxně pomůže - 29. 7. 2011 - fafnir
Otter
podle soudu p.Stráský zákon dodržuje.A převedeno do obecné roviny vy tvrdíte.Protože někteří lidé přestupují zákon,je to dovoleno i mě.
A zkuste pochopit,soud rozhodl,sice jinak,než byste si přál,a předběžně,ale rozhodl.I vydání předběžného opatření je rozhodnutí.
Připomínat vám to může cokoli.A srovnávat náš odpor třeba r.1969 s dnešním řáděním ekoaktivistů je vyslovená drzost.Jim dnes snad hrozí nepodmíněný trest,ztráta zaměstnání,vyhození ze škol a podobné věci,které hrozily nám.Vy jste buď neobyčejně hloupý nebo sprostý.
|
|
Tohle blokádě paradoxně pomůže - 29. 7. 2011 - otter
Soud vůbec nerozhodoval o tom, zda Stráský porušil zákon, v tom je ta vaše mýlka. Soud vydal rozhodnutí o tom, jak se tam mají strany chovat, dokud nerozhodne o tom, kdo ten zákon porušil.
A navíc rozhodoval o tomto jediném případě, ne o tom, zda Stráský permanentně porušuje zákon. Zkuste aspoň jednou nepřekrucovat fakta. A o roku 1969 jsem nepsal ani čárku, ale když jste to nakousl, tak tu od několika lidí padaly slova o tom, co to je za individua, kdo je asi živí atd. Chybělo už jen, že nám berou klid na práci.
|
|
Tohle blokádě paradoxně pomůže - 29. 7. 2011 - Sarka
http://issuu.com/mkoutska/docs/shrnuti_sumava_2011
|
|
Tohle blokádě paradoxně pomůže - 29. 7. 2011 - fafnir
Šárka
vy jste fakt Goebels v sukních(jestli vás ta sukně neuráží).I vtom pamfletu se Duha ohání ČIŽP,které kácení za nezákoné nepovažuje.A koho jmenuje ministr ředitelem je jeho pravomoc,nikoli duhy nebo samozvaného orgánu zvaného stínová rada.A oháníte li se tím,že jsou to vědci,tak minimálně stejný počet vědců je pro postup ředitele Stráského.Tuto skutečnost ráda zamlčujete.
Inu,jedno blokáda splní a vůbec se vám to ebude líbit.Jestli si namlouváte,že vás veřejnost podporuje,tak si lžete do kapsy.Vřejnost nestojí o uschlý les.Navíc o uschlý les nestojí ani zákonodárné sbory.Vyjádřili se v tom smyslu jak senátoři ODS ,ČSSD,tak i třeba senátor Pithart,navíc s výkladem zákona.A pokud lze soudit,sílí přesvědčení,že je nutno se statutem parku něco učinit.A že to nebude ochrana lýkožrouta,tak v tom se shodne,obrazně řečeno, i Kalousek s Rathem.
|
|
Tohle blokádě paradoxně pomůže - 29. 7. 2011 - Sarka
tak to jsem překvapená, pošlete mě alespoň několik vyjádření vědců, která stojí za stráským, já je nezamlčuju, pouze o nich nevím. jak je na tom veřejnost nevíme, divím se že vy to víte, máte k tomuto podklady? já dnes četla, že ods je dohnáno KSČM, a SZ má nad 5 %. ne že bych fandila KSČM ale o náladě společnosti to něo vypovídá. já vím že vy průzkumům nevěříte, ale tak kde berete vy svoji pravdu, čert ví...
s tím, že blokáda může být vnímána i negativně souhlasím. já o samotnou blokádu v trubkách ano či ne spor nevedu, jesli ste si nevšim.
|
|
Tohle blokádě paradoxně pomůže - 30. 7. 2011 - Šumavačka
Víte, z mého pohledu je zde pro ochranu lýkožřouta smrkového zneužita NATURA 2000. Lýkožrout smrkový je označován za škůdce smrkového lesa, což se na Šumavě velice potvrzuje. Natura 2000 vznikla na ochranu všech (podtrhuji slovo všech) živočišných druhů, žijících v místě jejich výskytu. Je známo, že někteří ptáci hnízdí v suchých stromech, jiní si staví hnízda v korunách vzrostlích stromů a další pak hnízdí na zemi. Pokud se v místě, kde se vyskytl kůrovec proti němu nezasáhne, stane se z tohoto místa pouze místo plné souší. Ptáci hnízdíci na zemi tam vymyzí, stejně jako ptáci hnízdící v zelených korunách stromů. Možná ještě rok nebo dva roky, vydrží v těchto místech ptáci hnízdící v souších. Pak se z tohoto místa stane rozpálená víheň, ve které i tito ptáci hnízdit přestanou. Věřím, že všichni tito ptáci odletí do jiného zeleného lesa, ale těch je už v NP Šumava málo. Takže se ptám: Které druhý ptáků jsou tedy na Šumavě v tuto chvily zachraňovány?
Když mi někdo položí otázku: Zda kácet nebo nekácet? Odpovím: Zdraví strom nekácet. A když položí otázku: Zachránit domov všech ptáků, kteří zde žijí? Odpovím: Pokácet a odkornit stromy napadené kůrovcem.
Na Šumavě je dnes spousta míst, kde jíž žádní ptáci nehnízdí a bude trvat velice dlouho, než se sem zase vrátí. Tedy pokud budou mít odkud se vrátit. Takže pokládám poslední otázku Vám všem, kteří toto čtete: Jak zastavit predátora(kůrovce), který zlikviduje každý smrkový strom na který nalétne a ničí domovy všem ptákům. Nikdo z nás by se nechtěl každý rok stěhovat jinam.
|
|
Tohle blokádě paradoxně pomůže - 1. 8. 2011 - Sarka
víte, možná proto, se má zpracovávat pro takovéto záměry to diskutované bilogické hodnocení a posouzení Natura - aby ukázalo, co bude pro dané druhy větším nebezpečím.... takže vy nahoře píšete, že to je zneužito, ale pak sama odvozujete to, co má být v podstatě závěrem toho posouzení.... chápete? úplně si protiřečíte, předpokládám, že se v problematice Natury neorientujete ale přesto si myslíte, že znáte výsledek tohoto záměru na chráněné druhy... je možné že ano, ale je možné že je pro ně likvidační zásahem kácení... proč to neenchat odborníkům, kteří se tím vědecky zabývají a nechávat to na někom, kdo na ptáky a hmyz ohled nebere, nechce vidět suché stromy, má stranický úkol...
|
tak blokádníci odešli - 29. 7. 2011 - fafnir
logicky,ti panelákoví ochránci lýkožrouta,vedení brňákem, dostali strach se podívat do očí obyvatelům Šumavy.Tak jako vždy,snaží se rozhodovat za místní bez znalosti místa,a často bez jakékoliv znalosti,pouze vedeni nesmyslnou zelenou ideou.
|
|
blokádníci odešli - 29. 7. 2011 - Tomáš
Když už je to zmiňováno: Jsem rád, že pamětlivi přísloví "moudřejší ustoupí" nebyli blokádníci na místě ve chvíli, kdy ona "borůvková" výprava dorazila. O povaze této "mírumilovné" akce svědčí fyzické útoky na zastánce blokády ještě na Modravě. Soudím, že to měla být provokace s cílem vyvolat konflikt.
|
|
blokádníci odešli - 29. 7. 2011 - Otter
A mnoho místních vám stranou řekne, že jsou vlastně proti zásahům, ale tam panuje taková atmosféra, že by se asi museli odstěhovat, kdyby to přiznali. Veřejně musejí aspoň přikyvovat.
|
|
blokádníci odešli - 29. 7. 2011 - oldano
Vy jste tam byl nebo reagujete na to, co jste si někde přečetl?
|
|
blokádníci odešli - 29. 7. 2011 - Tomáš
To oldano:
Informace mám pouze zprostředkované. Od Schuberta se distancuji, na jeho akce nechodím.
|
|
blokádníci odešli - 29. 7. 2011 - oldano
Ti, co tam byli jako napadeni se k hnutí Duha nebo k nějakým aktivistům vůbec nehlásili, ten konflikt tam vyprovokovali oni, stál jsem pět metrů od toho, když jeden z nich napadl občana z Filipovi Huti a roztrhal leták, který tam rozdávali občané ze Srní....něco jiného píšou média a něco jiného je skutečnost, ale lidi raději věří senzaci nebo lžím...nakonec to dopadne tak, že zase ti špatní budou občané ze Šumavy a ti lepší, co se tam přivazovali (zedníci, právník, elektrikář, zhulený studenti), ale hlavně lidi ze všech koutů republiky a ze Slovenska, kteří tady nebydlí a nemají o tom ani ponětí, ale za peníze, udělají cokoliv...
|
|
tak blokádníci odešli - 29. 7. 2011 - polar_fox
Nejeden z těch jak vy říkáte "panelákových ochránců" nachodil v horách více kilometrů, než vy za celý svůj život
|
|
Proč tam nebydlí ? - 29. 7. 2011 - Pepa
Je rozdíl kázat vodu a pít víno.
Chozením lze získat vědomosti?
|
|
tak blokádníci odešli - 29. 7. 2011 - fafnir
polar fox
to je dost odvážné tvrzení.Prochodil jsem pěšky nebo na běžkách skoro celé české Sudety a to několikrát,několikero pohoří v Rumunsku,na Slovensku,kus Rakouských a Italských Alp,sjezdil na kajaku většinzu toků české a slovenské kilometráže,a to jsem dělal nějakých pouhých50 let.Tak to ti25 letí borci strávili život v poklusu. a nic jiného ndělali.
|
|
Parodiie - 29. 7. 2011 - Ježek
nezajímá mě uschlej les, za 200 let tam třeba naroste novej. Mě vadí neustálé zastavování šumavy další a další cyklo a inlajn stezky, prostě disney land. To je třeba to co vadí mně. Takže až mi dá zase starosta Schubert podepsat nějakou petici tak ˇ....se pousměju. Skutečně je lepší za tohodle stavu NP zrušit, beztak to je jen továrna na dřevo a střet lobbistů ze všech oborů a dementních politiků co lítaj vrtulníkem
Každý má právo vyjádřit svůj názor pro mě za mně ať se tam duhový šašci a zlodějský starosti s poskokem Stánským třeba pozabíjej. Já budu radši jezdit za přírodou do jinejch zemí.
|
|
Parodiie - 29. 7. 2011 - Tomáš
To Ježek:
Souhlasím, je to Wild, Wild West. Narozdíl od filmu v tom tady musíme ale žít.
|
|
Parodiie - 29. 7. 2011 - jonáš
Bohužel, Wild East.
|
|
Žádné stezky - 29. 7. 2011 - Viktor
Aha, takže Vám je jedno, že hrozí, že na Šumavě nebude stát ani strom, hlavně Vám vadí existence stezek. Raději tedy pustinu bez cest nežli les s cestami. No tak jedno je jisté - o ta kůrovcem zpustošená místa nebude mít nikdo zájem a nebude tam ani poptávka po stezkách.
|
|
kůrovcem zpustošená místa - 29. 7. 2011 - M.Z.
S timhle bych ne uplne souhlasil. Zpustosena mista byvaji zajimava, romanticka a fotogenicka, at jiz jde o rozvaliny stareho hradu, opusteny lom, rozpadly barak po zemetreseni (ci po pobytu squatteru) nebo mesto pobliz v Cernobylu. Krajina na Sumave zpusosena kurovcem bude taky pekna, hlavne az ty mrtve stromy zbelaji a zesednou (a trochu doroste ta podsadba). Osklive jsou zbytky mrtve kury, vyholena torsa mrtvych stromu jsou fakt fotogenicka. Tahle chvala fotogenicnosti zpustosene krajiny ovsem neznamena, ze bych zastaval nazor, ze tahle spolecnost je tak bohata, aby si klidne mohla dovolit,
bez skod na majetku (i na vedomi lidi) nechat zpustnout treba byvale "plantaze" rezonancniho dreva apod.
|
|
Parodiie - 29. 7. 2011 - fafnir
Ježku
ty cyklostezky ,konkrétně na Šumavě vedou po asfaltkách vybudovaných pohraničníky.nově ,pokud vím,není vybudováno nic.Jo pardon dřevěný chodník k novým pramenům Vltavy.
|
|
Parodiie - 29. 7. 2011 - Tomáš
http://www.npsumava.cz/cz/1051/sekce/cyklostezka/
|
|
Cesta - 29. 7. 2011 - Tomáš
To Viktor přehledně:
1/ Ježek psal: " ... neustálé zastavování šumavy další a další cyklo a inlajn stezky ... "
2/ na to fafnir psal: " ... vedou po asfaltkách vybudovaných pohraničníky.nově ,pokud vím,není vybudováno nic ... "
3/ na to doplňuji příslušný odkaz opravující fafnirův omyl
Do debaty o cestách na Šumavě se s Vámi pouštět nebudu, znáte je evidentně jen z www.mapy.cz
|
|
Cesta - 30. 7. 2011 - Tomáš
To Viktor:
Takže v krátkosti:
Mapy znám velmi dobře (dostupné jsou mnohem starší než uváděných 80 let), obrázky také a co považuji za nejdůležitější: mám staré cesty prochozené přímo v terénu. Fyzicky jich zanikl totiž jen zlomek. Tím, že nejsou zaneseny v moderních mapách existovat nepřestávají.
Dost by mě zajímalo, které tyto cesty měly, podle Vás, před 2. sv. válkou asfaltobetonový povrch.
|
|
Parodiie - 29. 7. 2011 - fafnir
Tomáš
zkuste něco lepšího,nejde to otevřít.
|
|
1 - 30. 7. 2011 - Tomáš
To Viktor:
Nechápete kontext hovoru, nechápete vysvětlení (pro přehlednost a posouzení ostatních uvádím znovu):
1/ Ježek psal: " ... neustálé zastavování šumavy další a další cyklo a inlajn stezky ... "
2/ na to fafnir psal: " ... vedou po asfaltkách vybudovaných pohraničníky.nově ,pokud vím,není vybudováno nic ... "
3/ na to doplňuji příslušný odkaz opravující fafnirův omyl
Diskutovat s Vámi je pro mě zbytečné.
|
K diskusi - 29. 7. 2011 - Standa
Dnes jsem cestoval jako spolujezdec autem z H.Plané do Lenory a zpět.Pohled na Plechý a okolí je opravdu skličující.Stále se sám sebe ptám.Proč.Ale můj jednoduchý lidský mozek odpovídá nevím.Jinak všechno co se kolem této kauzi děje v současnosti se děje se setrvačnosti,jako obhajoba původních rozhodnutí nebo nerozhodnutí.Ješitnost a hloupost.Rozhodování a ovlivňování za které nikdo,tak jako i v dalších případech v našem státě nenese odpovědnost.Tenhle pohled je skutečně obrazem naší celé společnosti.A bude chápán dalšími generacemi jako náš historický příspěvek do dějinné knihy nejméně Šumavy.Dále jsem přesvědčen,že lesy v 1.zoně NP.Jsou nevratně zničené.A pokud se zde tvoří ohniska která ohrožují i lesy okolní,je legitimní tyto ohniska likvidovat.
|
|
K diskusi - 29. 7. 2011 - jonáš
No přemejšlejte, pokud jsou nenávratně zničené, nemůžou se tam tvořit žádný ohniska. Ta nekoherence myšlenek je fakt hrozná.
|
|
K diskusi - 29. 7. 2011 - Standa
Nevím co je to česky nekohernce,
a už ne myšlenek.Slovo myšlenka je od slova mysliti a obráceně,Jinak než používání nějakých nekonzistentních slov,doporučuji k pochopení problematiky a zdaleka ne jenom této.Čtěte klasiky.Pro začátek Císařovy nové šaty od Andersena.A stačí když budete rozjímat.
|
|
K diskusi - 30. 7. 2011 - Šumavačka
Jeďte se na Šumavu osobně podívat. Vezměte si jeden den na prohlídku Šumavy aktivistu a druhý den do stejných míst běžte se šumavákem. Oba vám řeknou, že chrání přírodu, ale každý vám ve stejných místech ukáže něco jiného.
|
|
Šumaváci, nedělejte jim blbce!! - 29. 7. 2011 - Davis
Děláte ze sebe šašky, šumaváci. Děláte blbce a stafáž propojené skupině nenažraných zrůd, vedených jedinou myšlenkou. Dostat se do šumavských lesů a těžit a těžit a těžit. Proč si myslíte, že Stráský odešel z Prahy do Jižních Čech? Že to bylo z lásky k přírodě?
Nene, to byla dlouho připravovaná akce, která měla své scénáře, jak na straně tzv. ochránců, tak na straně těžařů. Ti první využili Kirila k tomu, že rozšířili svými pavědeckými názory kůrovce na ohromnou rozlohu Šumavy, ti druzí teď přicházejí, jako zachránci s tím, že je třeba vytěžit napadené stromy. Pěkně ruku v ruce se dostali k tomu, co by jim jinak neprošlo. Dostali cenné, šumavské smrky na trh. A to je jediným účelem celých těhle šarád. To je to, co se ještě dá velice dobře zpeněžit a spřátelené firmy ODSáckých a jiných nenažranců čekali, až se situace vyvine tak, že ze zlodějů a podvodníků budou zachránci.
A vy, šumaváci,jim děláte štafáž a blbečky. Vezměte do rukou sekery a vidle a žeňte jedny i druhé svinským krokem.
|
|
Šumaváci, nedělejte jim blbce!! - 29. 7. 2011 - Standa
Pro značku Davis.Ano tak to kutečně bylo a je.Ale ta Šumava není už Šumaváků.A jejich hlasy nikdo neposlouchá.Hospodaří zde pouze a jenom státní monopol a spřátelené mafie.A těm je budoucnost lhostejná.A také na ně sekery a vidle skutečně neplatí.Jinak ty lesy,především šumavské,je to poslední co tato republika vlastní.A hospodaření v nich je vizitkou schopnosti českého národa žít ve vlastním státě.
|
|
Šumaváci, nedělejte jim blbce!! - 29. 7. 2011 - Viktor
No vidíte. A teď ještě bůhvíkým navedená zelená pakáž to hospodaření znemožňuje.
|
Tatry, lykožrút - 29. 7. 2011 - Martin
celkom zaujímavý krátky článok o kalamite, lykožrútoch a Tatrách... síce nie je odborný, nie sú tam žiadne vedecké poznatky, ale dosť ma zaujali myšlienky http://zivot.lesk.cas.sk/clanok/9515/vysoke-tatry-sest-rokov-po-kalamite-ako-sa-hoji-les.html
|
|
Tak jsem se dočet - 29. 7. 2011 - jonáš
že má Modrava a okolí celých 52 obyvatel. Odkudpak dovezli ten zbytek?
|
|
Tak jsem se dočet - 29. 7. 2011 - Jan Šimůnek
Můžete mít trvalé bydliště v obci A a přitom "prakticky bydlet" v obci B. Nebo tam mít chalupu, jezdit za příbuznými atd.
|
|
Tak jsem se dočet - 30. 7. 2011 - otter
Jenže právě ti, co tam nebydlí nebo tam mají jen chalupu, tak jsou ti pomýlení, co jsou proti kácení. Takhle je to všude prezentováno. Cizáci nemluvte nám do toho! Ale koukám, že nejsou cizáci jako cizáci, záleží na tom, jaký mají názor.
|
|
Tak jsem se dočet - 30. 7. 2011 - fafnir
otter
tak se joiáš dočet špatně.Byli tam nejen z Modravy,ale i Filipovy huti,obou Kvild,Kašperských hor,prostě okolí.
|
|
Tak jsem se dočet - 30. 7. 2011 - fafnir
jonáš Otter
ostatně je to i přímo v tomto článku
"Šumava patří nejen broukům, ale i lidem“. To je heslo, pod kterým zval na dnešní setkání obyvatel šumavských obcí starosta Modravy Antonín Schubert"
a
:""Mrzí mě, že jsme nemohli diskutovat na místě těžby přímo s aktivisty. Náš průvod zastupuje maximum občanů oblasti, kdežto aktivistů, kteří údajně zastupují české občany, je jen pár,"
množné číslo obcí není jen Modrava.Tak nefabulujte.
|
|
Tak jsem se dočet - 30. 7. 2011 - Šumavačka
A taky z Prášil, Srní,Hartmanic, Železné Rudy, Sušice, Rejštejna, Stach Borové Lady, Nového Světa, Nových Hutí, Zadova, Zdíkova, Horní Vltavice, Strážného, Lenory, Českých Žlebů, Stožce.........
Mám jmenovat dál? Je to snad málo?
Prostě lidé kteří na Šumavě opravdu žijí.
|
|
Okno do přírody - 29. 7. 2011 - Scolytin
Náhodou jsem právě narazil na blog Mojmíra Vlašína a kupříkladu jeho poslední článek:
http://vlasin.blog.idnes.cz/c/201865/Okno-do-prirody.html
Mám z něho pocit, že argumenty jsou logické a věcné. (Fakta o vojenských újezdech mě obzvláště zaujala.) Ovšem rád bych teď pro porovnání viděl něco podobného z druhé strany barikády (např. jestli si podobný blog vede Jan Stráský - já ho nenašel, ale hledal jsem jen zběžně), nějaké argumenty pro jejich činnost a zejména pak i s výhledem do budoucna. Prosím pomozte.
|
|
Okno do přírody - 29. 7. 2011 - Viktor
Logické a věcné argumenty? Vždyť v tom článku vůbec žádný argument není. Akorát si ten pošuk taky libuje jaké je to dobré nechat sežrat les kůrovci - akorát pro to má název "prostřednictvím kůrovcové gradace proběhla generační výměna lesa". Tak si říkám jestli by náhodou neměla "prostřednictvím rány palicí proběhnout generační výměna Vlašína".
|
|
Okno do přírody - 29. 7. 2011 - M.Z.
Nazveme to (zadouci, dle meho nazoru) "gradaci protiekologistickych nalad" ci "disturbanci v popularite zelenych" ve spolecnosti. Bohuzel - vyzkumy verejneho mineni (nelzou li zase prilis) ukazuji, ze lidi slysicich na argumenty fanatiku se vzdy najde pomerne dost
|
|
Dyt si sam odporuje - 29. 7. 2011 - M.Z.
Nebudu se vysmivat vete "aby probíhaly procesy bez zasahování člověka" pri pohledu na soucasne deni kolem toho potoka... :-))) ale vzdyt uz ta prvni jeho veta je zcela nepravdiva: vlky se jim tam sice jeste nastehovat nepodarilo ale to ostatni (vyhaneni lidi kvilu "tetrevovi", ponechani spouste po Kyrillovi, zuriva ochrana kurovce) to je prece realitou ;-)
Moje vize Šumavy není divoká příroda bez lidí, bez turistů, plná popadaných stromů, vlků a kůrovců. Moje vize je : okno do přírody. Dopusťme aspoň v jedné maličké části republiky, aby probíhaly procesy bez zasahování člověka a my je mohli pozorovat. Aspoň na 30 % národního parku, na 200 kilometrech čtverečních. A proto jsem na bokádě
|
|
Dyt si sam odporuje - 30. 7. 2011 - fafnir
M.Z.
a to je právě to,čím se lišíme od jonášů ,Martínů,smolů a polárních lišek(foxů).
My oba a spousta dalších vidíme okno do přírody pro lidi,oni v člověku vidí" největšího škůdce všech dob" abych ocitoval v jednom z jejich prohlášení.
|
|
Dyt si sam odporuje - 30. 7. 2011 - Šumavačka
Pokud jste v NP Šumava na blokádě a kolem vás jsou stromy různých věkových skupin, od malých semenáčků až po stářím usychající stromy. Jste správně.
Ale, pokud jste v NP Šumava na místě, kde jsou stromy stejného stáří a kolem vás jsou pařezy. Jste na místě špatném. To je les ve kterém se vždy hospodařilo.
|
|
Dyt si sam odporuje - 30. 7. 2011 - Pepa
Nejsem proti tomu, aby na malé části republiky probíhaly procesy bez zasahování člověka.
Můžeme se dohadovat i o procentech , ale předem musíme mít stanovena pravidla jak ochránit okolí.
Nechci se opakovat, ale je to obdobné jako s ohněm, můžu jej rozdělat, ale musím dodržet zákony.
Když přeskočí na sousední pozemky,nemůžu říct, že to není můj problém, ale sousedů,ať hasí,nebo volají hasiče.
Slyšel jste o hasičích pyromanech?
Nejdříve založí požár, pak vyniknou při hašení.
|
|
Dyt si sam odporuje - 30. 7. 2011 - Scolytin
Ano, to je rozumný přístup a asi to bude momentálně i ten hlavní problém. Park je zkrátka nějak podivně rozčleněn (netuším proč, nechám se rád poučit) a proto vznikají takovéto problémy. Nevím, proč není první zóna souvislá, vlk (a to není narážka na vlka, který se byl na Šumavě v posledních letech pozorován - nesmíme věřit všemu) by se tak nažral a koza zůstala celá, nebo se pletu?
Další otázka mě napadá: proč bylo ono území změněno z bezzáshového na zásahové? Resp. jak vlastně dlouho bylo bezzásahové a co vedlo koho k tomu, aby to měnil? (Možná se to dá snadno někde vyhledat, ale jestli je tu někdo s odpovědí na jazyku, potěší mě to víc, než šourání po googlu. Děkuji předem.)
|
|
Okno do přírody - 30. 7. 2011 - Scolytin
Já teď nevím, jestli jsem se vyjádřil dost jasně, nežádal jsem kritiku uvedeného článku (potažmo těch ostatních v blogu), chtěl jsem něco obdobného z druhé strany barikády - inu budu čekat dál, třeba se něco najde. Reakce na vzniklé příspěvky mi připadne bezpředmětná, jsou zcela mimo to, o co mi šlo.
|
|
Okno do přírody - 1. 8. 2011 - Sarka
mám podobný problém, myslím že opačně laděné texty prostě neexistujou. Opačné názory a podporu kácení projevují pouze někteří politici pár větami, viz ministr Chalupa z dovolené, to se nedá počítat. Jinak občas text některého starosty či lesníka, většinou krutě obecný, týkající se prostě kůrovce obecně či omezování osobní sovobody obyvatel šumavy na úkor kůrovce (souvislost mně neznámá). poslední mě známý názor např. zde na ekolistu https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ladislav-pulpan-bezzasahovost-to-kvuli-ni-je-na-sumave-kurovcova-kalamita
|
|
kalamity jinde - 31. 7. 2011 - Antares
Jak víte, kůrovcové a jiné kalamity nejsou jen na Šumavě. Je dobré studovat po světě, jak to chodí jinde. Já to dělám.
Doporučuji toto, moc pěkné: http://csfs.colostate.edu/pdfs/894651_08FrstHlth_www.pdf
Dáke velice pěkný odborný článek: http://digitalcommons.usu.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=4482&context=aspen_bib&sei-redir=1#search=%22Picea+engelmannii+Dendroctonus+rufipennis%22
Další třeba: http://www.cnhp.colostate.edu/download/projects/eco_systems/pdf/RM_Subalpine_Spruce-Fir.pdf
Jsou tam jiné druhy dřevin. Podle mého názoru úlohu amerického Populus tremuloides v ČR dobře plní Sorbus aucuparia. Tedy pokud není sežrán chovem jelenů, jako na Králickém Sněžníku nebo v Krkonoších, tam to nejde. Na Šumavě to je o trochu lepší, i když pořád to není ono. Nejlepší to je vidět ve Vysokých Tatrách, kde na obřích kalamitních plochách ten jeřáb tam zmlazuje na hektary.
|
|
úlohu amerického Populus tremuloides v ČR dobře plní Sorbus aucuparia - 31. 7. 2011 - M.Z.
A kdo plni(l) v Americe ulohu sudetskych Nemcu, zvelebujicich ten kraj 900 let? Ulohu pohranicni straze CSSR? Porad stejna pisnicka... Historii nelze vymazat z pameti lidi - ale ani krajiny. Tento kraj proste nebyl/neni divocinou - a nestane se ji ani za sto let (ve smyslu ze by tam za sto let bylo uz neco nemenneho, bajny "klimax") I kdyby to tresteni zelenych a jejich hloupa (protoze m.j. zcela neartikulovana,
vzdyt ti "ekologove" vubec ani netusi kam se ten system vlastne vyvine) touha po "divocine" trvala takhle dlouho
|
|
úlohu amerického Populus tremuloides v ČR dobře plní Sorbus aucuparia - 31. 7. 2011 - Antares
Klimax je opravdu bájný, protože ani v největší divočině není příroda neměnná. Představa že dosáhneme nějakého klimaxu a tak to bude už navěky, pravá divočina, je nesmysl. Tak to nefunguje ani v té největší americké nebo jiné divočině. Pouze existuje v jistém období rychlejší sukcese a pak dlouhé období, kdy se společenstvo vyvíjí velmi pomalu a dlouhodobě se přibližuje k bájnému klimaxu, než se tam zas něco stane, třeba požár, polom, "hmyzí kalamita" aj. Divočinu na Šumavě tímto způsobem získáte poměrně brzy. Jen se člověk musí oprostit od nějakého vzoru, jak má ten les vypadat, protože ten vzor je patrně chybný. Lidé co tohle nejvíc kritizují mají jako vzor smrčinu, tedy její vzhled, která by v přírodě samovolně nemohla existovat a jakákoliv jinou podobu lesa považují za tragédii. A hlavně sem zas nepleťte lidi, to už většinou docházejí argumenty. Bavíme se o lese. Tím nechci člověka ze Šumavy vyhubit, ale tady se nebavíme o divočině ve vesnici Modrava, Kvilda aj. ale o divočině ve lese, kde je osídlení nulové.
|
|
úlohu amerického Populus tremuloides v ČR dobře plní Sorbus aucuparia - 31. 7. 2011 - Antares
Ještě bych se pozastavil nad slovem "zvelebující". Proč tak subjektivně? Nebylo by lepší napsat lidé "hospodařící v krajině"? Zvelebovat lze i tím, že se postaví hotely a panelákové sídliště, mnozí to pocítí jako zvelebování, mnozí nikoliv. Stejně to je z regulacemi řek, vytváření smrkových monokultur. Hnusný prales byl zveleben do krásné a užitečné smrkové kultury, která přináší ekonomický prospěch. Velice subjektivní. Ti lidé takto nehospodařili pro zvelebování, ale proto, aby měli co jíst a kde bydlet aj. Já netvrdím, že je na tom něco špatně, tak to je a bude, jen je to třeba nazývat pravým jménem, tedy hospodaření v krajině. Z hlediska hospodáře to může být zvelebování, z hlediska botanika zabývajícím se sekundárními lučními společenstvy také, proč ne. Ale z hlediska horských smrčin se o žádné zvelebování nejedná!
|
|
hospodaření v krajině - 31. 7. 2011 - M.Z.
Tak se pokuste vysvetlit na nejakem nazornem priklade, jak se lisi smrkovy les "prirozeny" od toho, co zname treba na care tesne pod "hranici lesa" z ceskych hor. (Alpy a Karpaty jsou prece jen jine.) Bohuzel ze Sumavy uz zadny rozumny priklad pro srovnani asi nemame, vzhledem ke katastrofickemu zniceni lesa na Roklanu apod. Vezmeme Krkonose, les nekde na horni Mumlave treba, druha az prvni zona NP https://picasaweb.google.com/pzahrad/Szrenica20090314#5313125417624989906 Jak moc by se lisil les "prirozeny" v techto mistech od toho, co tam ve skutecnosti ted je? Jaky les tam byl rekneme pred 100 a 200/ 500/1000 lety? (Konkretne v techto polohach byl v te dobe tusim les, na rozdil od luk s dobytkem primo na Labske louce. Velkoplosne kaceni lesa za Rudolfa II probihalo pod Snezkou, ne zde. Atd.) Vic jerabu? budiz, ale v techto polohach byl prece vzdy smrk prevladajici drevinou. Buky v techto mistech nebyly -hadam- vubec zadne (ty byly niz resp. na jinych horninach, nez zula) jedle tez zadne, kosodreviny, slezajici z vyssich poloh bylo taky asi min
|
|
hospodaření v krajině - 31. 7. 2011 - Antares
Děláte podle mě stále stejnou chybu, hledáte nějaký vzor, jak to má vypadat a jak to musí být na dané lokalitě věčně a neměnné po tisíciletí. Tak to opravdu nefunguje!
Máte ovšem pravdu v tom, že čím extrémnější stanoviště, tím hůře a méně se tam v minulosti lesnicky hospodařilo a dané lesy patří k těm nejvíce přírodě blízkým. Mezi tato stanoviště patří i porosty poblíž hranice lesa. Jinde to jsou třeba i níže např. extrémní skalnaté polohy v Obřím dole atd. K těm porostům při hranici lesa. Je jasné, že sukcese lesa je v těchto polohách velice pomalá, mnohem pomalejší než v polohách nižších. Je ovšem známo, že člověk uměle trochu snižoval hranici lesa kácení a požáry, Takže mnohde tam, kde je subalpínské bezlesí by normálně bylo zakrslé řídkolesí. Byly prováděny výzkumy, kdy se zjistilo, že na daných lokalitách byly požáry, patrně uměle zakládané člověkem, průměrně jednou za 50 let. Platí to pro Krkonoše, Jeseníky i Králický Sněžník! Těch 1 za 50 let bohatě stačio při té pomalé sukcesi, aby bylo to řídkolesí omezeno a byly tam bezlesé plochy. Takové požáry jsou doloženy z hřebane Jeseníků dokonce kolem roku 800! Těžko říct, jestli to založil člověk nebo to chytlo přirozeně. Smrk je v ěchto vysokých polohách převládající dřevinou v pohořích ČR, tak už to je několik tisíc roků. To však neznamená, že třeba na 100 let na nějakých plochách nemohl po kalamitě dočasně převládnout jeřáb, poté opět nastoupil smrk, který je celkově konkurenčně silnější a na následujících třeba 600 roků tam byl porost s dominancí smrku a jen vtroušeným jeřábem. Je ale nesmysl se ptát, jestli je na dané lokalitě přirozenější porost s dominancí jeřábu nebo dominancí smrku, je to nastejno!
|
|
hospodaření v krajině - 31. 7. 2011 - Antares
K tomu Sokolníku, to Vám nebudu vyvracet ani potvrzovat, tam jsem zatím ještě nepracoval. Já jsem si to s těmi požáry nevymyslel, je na to studie, která byla prezentována na jedné konferenci. Doloženo to je pomocí nálezů uhlíků dřeva, které byly datovány, a mimochodem lze podle těch zuhelnatělých zbytků dřeva i odlišit kleč od smrku. V Jeseníkách se žádné zbytky kleče ze starých dob nenašly. Ono člověk v minulosti vypaloval kde co, daleko víc než dnes, když se to nesmí! Třeba na takové Ukrajině se dodnes vypaluje mnohonásobně více, tam se na to zatím tak špatně nekoukají. Ohledně té tundry Vám vůbec nerozumím, jak jste to myslel. Ono záleží na stanovišti, na mělkých půdách kolem vrcholu Sněžky, Studniční hory, Luční hory, nebo Vysokého Kola žádný vzrostlejší řídkoles nikdy v posledních tisícíletích nejspíš nebyl. Další věc je pak efekt lavin, který dokáže hranici lesa na některých místech snižovat až do pásma bučin! Ten je v Krkonoších velmi důležitý.
|
|
hospodaření v krajině - 31. 7. 2011 - Antares
Ale tady nejde o rozdíl ve vegetaci, ale o to, že v minulosti bylo vypalování běžně rozšířené a lidé od pravěku po středověk toho hojně využívali, aby si jakkoliv usnadnili život. Dnes už to je v tomto rozsahu nemyslitelné. Ukrajinský vesničan se dodnes s vypalováním nějak moc nemazlí, třeba to samé v současném Německu by nebylo myslitelné. Já nechci obhajovat požáry kdekoliv, jen to píšu jako fakt, který je doložen.
Jinak tvrdit, jak něco vypadalo před 1000 lety, jasně že můžete mít pravdu, že to tak podobně třeba bylo. Ale já bych nic tak kategoricky netvrdil a byl bych opatrný, to byste se do té doby musel podívat.
|
|
Takze, co je na tom Roklanu a Luznem cilem - 31. 7. 2011 - M.Z.
Jaky les ci "divocinu" tam tedy kdo chce mit? Zcela konkretne. Jak
ma za x desitek let let vypadat okoli vrcholu Roklanu, Luzneho a Tristolicniku? Jake procento kterych drevin a kdo je tam (ty dreviny) vysadi, pokud tam dnes nejsou? Proto se ptam tak podrobne na krkonosskou horni hranici lesa. (Ktera - na rozdil od Sumavy - neumira a nad jejich fotkami se muzeme v klidu bavit.) Kdyby mi nekdo tvrdil, ze nejvhodnejsi cestou k vetsimu "zprirodneni" te horni Mumlavy ci treba okoli Vyrovky je - nasadit tam kurovce a nechat ho znicit (za potlesku ochranaru) vse, co tam (ve stromovem patre) je asi bych se tez branil a ptal se, proc takhle brutalni (byt dle nekterych fanatiku ten pravy "prirodni") zasah? Chci videt, zda ti ochranari maji vubec konkretni predstavu, co by tam kolem Luzneho a Roklanu "melo" za 25 let (a to je dost dlouha doba; za tu dobu se treba ty Krkonose stacily hodne vzpamatovat z imisni kalamity) byt. (Co tam bude za 100-300 let je jiste taky zajimave, ale to mne zajima az v druhe rade. I proto ze to jsou - jak vime - spis jen spekulace. Nikdo napr. nevi, jaka bude politika ochrany prirody za 100 let.) Neco jako Boubin? Jake jeho polohy? Prosim ukazat snimek, jaky les to ma byt. Nebo neco vice adekvatniho (=vice smrku) pro tamni drsnejsi (na Luznem prsi daleko vic, nez na Boubinu) polohy? Ten mrtvy les na Luznem a nad pramenem Vltavy byl natolik nehodnotny, ze netreba jeho zkazy litovat?
|
|
Takze, co je na tom Roklanu a Luznem cilem - 31. 7. 2011 - Antares
Máte to úplně pomotané a pořád opakujete svou filosofii, kdy to té přírodě chcete nalainovat, udělat si cíl, který ta příroda prostě musí dodržet. Proč? Tohle je úplně zbytečné. A které dřeviny byste chtěl vysazovat na vrchol Luzného nebo Roklanu, protože vám tam chybí?
Sežrat kůrovcem, proč jste pořád takový extremista. Zapomněl jste na fakt, že horské smrčiny při hranici lesa jsou z více důvodů kůrovcem málo ohroženy. Tak to je v Krkonoších a bylo by to i na Šumavě, kdybychom tam takové polohy měli. Je to z mnoha důvodů, např. je tam moc zima, ty smrky jsou víc solitérní s pomalými přírůstky a hustým zavětvením, což je pro kůrovce značná překážka. Všimněte si, že v Krkonoších tyto extrémní smrčiny často jako jediné odolaly kůrovcovo-imisním kalamitám, zatímco smrčiny níže to skolilo.
Proč sem pletete Boubín. Centrum Boubínského pralesa, to co je za plotem, je horská bučina se smrkem! A opět. Je nesmysl, si kdekoliv stanovovat nějaké cíle zastoupení dřevin, jako to má vypadat za 25 let, za 100 let a když se to bude ochylovat od našeho vysněného cíle, tak se tam musí zasáhnout a tu přírodu opravit. Tohle se dělá v hospodářském lese.
|
|
Takze, co je na tom Roklanu a Luznem cilem - 31. 7. 2011 - M.Z.
Muj dotaz byl dvoji: jak (by) se lisi(l) smrkovy les nekde na horni Mumlave v 1300 m n m a les tesne pod vrcholem Roklanu v odpovidajici nadmorske vysce - tedy rekneme 1430 m n m (=> stejne srazky, stejna teplota) kdyby v obou pripadech slo o "prirozeny" porost. Jak moc se to, co tam dnes roste od tohoto "prirozeneho idealu" lisi (v pripade te Mumlavy tipuju, ze ne tak moc). Druhy dotaz je spis udiv, ze ekologove zurive chrani neco (ci vytvoreni neceho) aniz vedi, jak to "neco" zhruba ma vypadat. Takovouto bezbrehou viru v maticku prirodu (at to ted udela jak udela, nam nezbyva nez to obdivovat a NEdotykat se toho hlavne) jisteze tedy nesdilim :-) Boubin sem "pletu" jako dotaz, ktere polohy v te dnes nejpozstizenejsi casti sumavskeho hlavniho hrebene maji pudni a klimaticke podminky obdobne tomu, co je "za dratem" na Boubine v prislusne nadmorske vysce. Proste je li dnes
Sumava meZi Luznym a Roklanem sucha - ptam se, jak by to tam dle predstav ochrancu melo idealne za 50-100 let konkretneji vypadat
|
|
Takze, co je na tom Roklanu a Luznem cilem - 31. 7. 2011 - Antares
Ale tak zhruba se dá předpokládat, jak to bude vypadat, horská smrčina. Ale vy jste chtěl přesný cílový stav, přesné zastoupení dřevin a to nejde specifikovat přesně, jen lze odhadovat, navíc se bude časem měnit, třeba tam nejdřív bude víc jeřábu, později převládne spíš smrk aj. Na to srovnání zas bacha, ona horní hranice lesa by byla v oblasti Roklanu dost vysoko, asi někde přes 1500 m. Nezapomeňte, že na bavorské straně vystupují místy horské bučiny až k 1250 m výšky, což je v Krkonoších nemyslitelné. Jinak ale máte pravdu, že hercynské horské smrčiny vypadají přibližně stejně, až na detaily, třeba v Krkonoších chybí dřípatka aj.
|
|
legislativní pohled - 1. 8. 2011 - Sarka
http://www.blisty.cz/art/59551.html
|
|
Hlas odborníkov - 2. 8. 2011 - Green
Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc.
Ještě než začne jakýkoliv dialog, tak je důležité říci, zda chceme národní park nebo hospodářský les. Pokud se rozhodneme pro park, tak se musíme chovat jinak. Zákon nám říká, že „národní park je zřízen pro ochranu či obnovu samořídících funkcí přírodních systémů a má naplňovat vědecké a výchovné cíle a má být využit k turistice a rekreaci, která nezhoršuje přírodní prostředí, a tomu musí být podřízeno veškeré hospodaření v lese“. To je vlastně základní premisa. My musíme akceptovat, že národní park je chráněné území a chceme tam mít přírodě blízké ekosystémy. Musíme akceptovat, že les v národním parku není proto, aby nesl peníze z prodeje dřeva.
http://casopis.veronica.cz/extra/chceme_se_posunout_od_sporu_k_dialogu.php
|
|
Hlas odborníkov - 3. 8. 2011 - m_c
Pokud se nesmí z jakého-koliv národního parku prodat ani metr dřeva, mělo by být v dané lokalitě dáváno domorodcům zcela zdarma na ekologické topení pro zimní období. Nesměla by být trpěna v národním parku soukromá vědecká laboratoř za účelem zkoumání žádného brouka a získávání tím vysokých honorářových částek ze zahraničí pro vědce, kteří si ze šumavy dělají svůj vlastní byznis a ještě k tomu placený z peněz daňového poplatníka.
|
|
Hlas odborníkov - 3. 8. 2011 - Green
Kácení kůrovcem napadených stromů v bezzásahovém území NP Šumava, které je od roku 2007 připravováno pro postupné převedení do jádrové oblasti NP Šumava (II. zóna, management A1), pokračuje v rozporu se Zákonem o ochraně přírody a krajiny, ale podle Lesního zákona, bez ohledu na to, že se jedná o území národního parku, kde je nadřazená platnost Zákona o ochraně přírody a krajiny (viz: http://www.npsumava.cz/cz/1005/sekce/o-organizaci/). Bez potřebných výjimek ze zákona 114/92 a protokolů zde vznikají vykácené plochy enormních rozměrů, kde dochází k hrubému narušení struktury a funkcí lesa (podle 114/92), po lesnicku ke tvrobě rozsáhlých holin. Nikdo nekontroĺuje, zda kácené stromy jsou skutečně napadeny kůrovcem, zda při těžbě není poškozována přítomná přirozená obnova. Je to vlastně velmi jednoduché, oprávnění ke kácení dává přítomnost modré tečky ve výčetní výšce na kmeni (cca 130 cm) a v pařezové výšce (na kořenovém náběhu). Co má modrou tečku, to se pokácí a neprodleně se frézou odstraní kůra, takže nenávratně mizí možnost kontroly, jak silně a zda vůbec byl strom napaden, zda dokonce úspěšně nezalil pryskyřicí kůrovce ve snubní komůrce. Modrá tečka – odsouzení ke smrti pokácením nebo v lepším případě oloupáním stojícího stromu, bez advokáta, bez šance na přirozený proces. Modré tečky se v lese neustále zahušťují – cesta ke vzniku holin je tímto legalizovaná a otevřená.
Však je již známo, že ani tak nejde o ochranu přírody, ale o chranu soukromého majetku lesů Kašperských Hor (které ročně dostávají od státu 10 mil. Kč kompenzací za škody na lese): podle prohlášení Jiřího Mánka, náměstka ředitele NP Šumava, že z oblasti bude odvezeno a prodáno až 50% dřevní hmoty (připravené kusy dřeva mají právě rozměry vhodné k naložení na kamion – 4,1 m, navíc jsou pěkně oloupané…).
|
|
|
předchozí další 
Tetřev hlušec – ikonický druh Šumavy
Turistická trasa na Modrý Sloup se otevře nejdříve v létě příštího roku
Monitoring na Šumavě potvrdil výskyt výjimečného brouka trnoštítce horského