Koníčkem ruského vědce je navrátit dobu ledovou
Díky ambicióznímu plánu na vytvoření přírodního parku Doby ledové však může Zimov dokázat mnohem víc. Například výrazným způsobem snížit míru produkovaných skleníkových plynů. V praxi chce demonstrovat, že výskyt velkých kopytníků – spásačů trávy – dokáže zpomalit globální oteplování.
Nejdřív kopytníci, potom pižmoni a možná pár bizonů. Losi a jeleni tu už jsou. Sibiřští tygři přijdou sami, možná se přidá i nějaký ten leopard. Takhle nějak asi uvažuje Zimov, původně kvantový fyzik, který už třicet let žije v Čerském sibiřském regionu. „Někdo zahradničí v malém, já mám velkou zahradu doby ledové,“ říká s úsměvem o oploceném pozemku křovin, planin a močálů o rozloze 160 kilometrů čtverečních, který je obklopen zónou dalších 600 neprostupných kilometrů divočiny. Od roku 1989 zde vysazuje drsným podmínkám odolné kopytníky a pozoruje výsledky jejich přítomnosti.
Arktické pásmo je globálním oteplováním postihováno nejvíce, protože dochází k rozmrzání permafrostu, jinak trvale zamrzlé půdy. Tím se ale uvolňuje obrovské množství oxidů uhlíku, který dále přispívá ke změně klimatu. Zimov věří, že spásači dokážou stabilizovat rozmrzající půdu tak, aby se vytvořily zelené krátkostébelné pastviny, které kořenovým systémem zajistí soudržnost půdního povrchu. Velcí herbivoři budou udržovat pastvou travinný porost ve stadiu blokované sukcese, a zároveň tak zvýší odraz slunečních paprsků od povrchu.
„Zajistit permafrost celé Sibiře, to by znamenalo mít tu znovu milionová stáda. Ale pižmoni, bizoni i divocí koně se množí rychle,“ plánuje Zimov. Plány ruského badatele se dostaly do hledáčků environmentalistů, ekologů i paleontologů. „Je to velmi zajímavý experiment,“ říká Adrian Lister z londýnského Přírodovědného muzea. „Minimálně z ekologického hlediska je přínosné navracet zástupce původní fauny do míst dřívějšího výskytu.“ O tom, že by možná rezervace doby ledové nerušila okolní obyvatele, není pochyb. Stanice je vzdálená osm časových pásem o Moskvy a v zimě Zimov jezdí pro zásoby 2000 kilometrů k čínské hranici starým tankem.
Experiment zahájil se čtyřicítkou jakustkých koňů. Několik jich strhli vlci, pár se jich otrávilo jedovatými bylinami. Další generace koňů si už ale vede o poznání lépe a úspěšně se množí. Do parku se dostali losi. Zimov dovezl i pár mladých pižmoňů. Jeho cílem je prostřednictvím velkých spásačů obnovit původní travinný pokryv své malé části Sibiře. Na oploceném území teď žije přibližně 70 zvířat, a Zimov by si přál tisícovku. Transport tisíce bizonů ze Severní Ameriky by přišel na jeden milion dolarů, což se mu však nezdá příliš. „Jestliže permafrost roztaje, uvolní se kolem 100 gigatun uhlíku v průběhu příštího století,“ tvrdí Zimov. „Co je oproti tomu jeden milion dolarů? Jeden běžný grant?“
Zpráva byla uveřejněna 27. 11.2010 na zpravodajském serveru msnbc.com pod názvem „One scientist's hobby: recreating the Ice Age“.
reklama
Indické bažiny před miliony let obýval jeden z největších kdy objevených hadů
Písečný červ podobný těm z filmu Duna existoval mnohém déle, než vědci mysleli
Vědci popsali chování páru termitů před 40 miliony lety, našli je v jantaru