Vědci popsali želví krunýř starý přibližně 20 milionů let
V současnosti žijící želva mohutná či její příbuzná želva dlaždicová téměř nemá známé zkamenělé předky. "Nečekali jsme, že tyto želvy budou mít příbuzné v Evropě, natož v Česku. Výzkum ukazuje, že želvy blízké rodu Manouria se pravděpodobně vyvinuly v Evropě a až poté se rozšířily do Asie, kde přežívají do dnešních dnů," uvedl Chroust.
Zjištění mění představy o evoluci těchto želv. Oproti jiným suchozemským želvám jedí hlívovité houby a rády tráví čas blízko vody. "V Evropě tyto velké suchozemské želvy vyhynuly z důvodu klimatických změn, pravděpodobně kvůli ochlazení na konci miocénu," dodal.
Krunýř želvy nalezli vědci v lokalitě, která podle nich velice připomíná takzvané Bažiny smutku ze zmíněného filmu. "Námi popsaná želva pochází z prastaré skupiny suchozemských želv. Zároveň je nejstarším popsaným druhem tohoto rodu. Ta podobnost rekonstrukce lokality Ahníkov s Bažinami smutku je nezaměnitelná a při výběru jména jsme nemohli volit jinak," řekl Chroust.
reklama

Vědci objevili díky muzejním exemplářům tři nové evoluční linie himálajské zmije
Při ražbě pražského metra objevil sběratel zkamenělin nový druh členovce z prvohor
Analýza fosilií ukázala, že v Japonsku kdysi žili lvi jeskynní