Na Šumavě objevili archeologové nejvýše položené pravěké sídliště u nás

Nedaleko Modravy našli archeologové stopy osídlení ze střední doby kamenné (mezolitu). Ukázalo se tak, že i v těch nejvyšších partiích dnešního Národního parku Šumava žili lidé už 6 tisíc let před naším letopočtem. Sídliště ve výšce nad 1100 metrů je nejvýše doloženým pravěkým osídlením na našem území.

Nově objevená mezolitická lokalita se nachází poblíž Javoří Pily u Roklanského potoka nedaleko Modravy. Dokazuje, že i přes značnou nadmořskou výšku lákaly vrcholové partie Šumavy svým příznivým prostředím a zdroji lidi už od starší doby kamenné (paleolitu). Tehdejší skupiny lovců a sběračů využívaly území nejspíše sezónně.

Nálezy, které zde archeologové objevili, potvrzují sezónní využívání určitých zdrojů a vedou k úvahám o polokočovném způsobu života zdejší mezolitické tlupy. "Ten ale nespočíval v putování krajinou do neznáma, ale v cíleném pohybu mezi několika známými místy," vysvětluje mluvčí NP a CHKO Šumava Pavel Pechoušek. Poloha na hraně suché terasy v kombinaci s umístěním nad soutokem dvou výrazných potoků je totiž přitažlivým a dobře zapamatovatelným místem pro opakované táboření.

Lidé tu v té době pravděpodobně sbírali brusinky, borůvky a lískové oříšky. Je také možné, že do šumavského pohoří přicházeli lovit lososy. Ryby lovili na udici, zvěř hlavně lukem a šípy, případně do pastí, jak ukazují nálezy z jiných oblastí Evropy.

Mezi nálezy jsou zejména drobné úštěpy a čepelky - doklady o existenci štípané industrie. "Do dnešního dne jsme v okolí Javoří Pily, Křemelné a Roklanského potoka identifikovali celkem 5 lokalit se štípanou industrií, které jsou předběžně datovány do období mezolitu a jedna lokalita je stáří laténského," doplňuje Katarína Čuláková z Archeologického ústavu Akademie věd ČR, která výzkum vede.

"Stále přemýšlíme jak Šumavu zpestřit a přilákat sem návštěvníky za přírodou a také za poznáním. Tento objev nám nabízí další možnosti pro vzdělávání milovníků Šumavy," uvedl Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava. Šumava byla z archeologického hlediska známá dosud především díky keltskému osídlení.

Roklanský potok pramení v nadmořské výšce 1264 metrů. Geograficky patří oblast do Modravských plání, což je nejchladnější část Národního parku Šumava, pro kterou je charakteristické velmi krátké, chladné a vlhké léto a naopak velmi dlouhá, velmi chladná zima s velmi dlouho ležící sněhovou pokrývkou.

---

reklama

---