Některá zvířata se sdružují, aby spolu lovila. Krabi si kradou ulity
Krabi poustevníci využívají jako úkrytu skořápky a ulity drobných plžů. Coenobita compressus jsou jako jediní z příslušníků krabí rodiny schopni si tyto vápenaté nemovitosti upravovat dle svého přání. Postupným vyleptáváním odstraňují přebytečné přepážky a zvětšují vnitřní objem pro uložení i několika stovek vajíček. Většina z osmi set druhů krabů poustevníků, žije na dně mořského oceánu, kde není o ulity po plžích nouze. Na zemi, respektive na plážích, je však podobné bydlení krajně nedostatkové zboží – k dispozici jsou jen ulity vyplavené vlnami.
Problém nastává v okamžiku, kdy je desetinožci už jeho rozšířené obydlí příliš těsné a potřebuje se nutně přestěhovat do většího. Šance, že by na souši nebo na dně v písku našel opuštěnou ulitu patřičných rozměrů, je minimální. A to je ten pravý čas pro jakousi krabí burzu cenných ulit. Podle Marka Laidrea z katedry biologie v kalifornském Berkley se právě krabi shlukují na klidných místech v počtu několika tuctů a snaží se zde získat vhodnější model ulity.
„Stačí jen, když se sejdou tři krabi. Brzy je jich na místě spousta a všichni žhaví po nové ulitě,“ popisuje neobvyklý model chování Laidre. Nejedná se však o obchod nebo spravedlivou výměnu. Ten silnější prostě vyštípe svého protivníka a zabaví mu jeho ulitu. „Toto nezvyklé chování se vyvinulo v důsledku života ve velmi specializované ekologické nice, na pomezí souše a moře,“ popisuje Laidre celou událost: „Na nejslabšího zbude jen tak malá ulita, která jej neskryje před nepřáteli. U krabů je to právě jen jejich vlastní společenství, které řídí míru predace.“
reklama
Skokan Grafův při rozmnožování předává genom jen jednoho z rodičů
Vědci vyřešili záhadu hnědých pand, za zbarvení může chybějící sekvence DNA
Věda ukazuje, jak hadi získali evoluční výhodu před konkurencí