Německo navrhuje povolit kontroverzní těžbu břidlicového plynu

Německo se po nedávné katastrofě japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě rozhodlo vzdát se jaderné energetiky. A nyní těžce hledá zdroje energie, které by zemi udržely v pohybu. Kromě energie z větru a slunce chce využít i své zásoby břidlicových plynů. Těžba břidlicového plynu se ale nelíbí nejen německé opozici, ale i veřejnosti, píše server EurActive.

Vláda Angely Merkelové na konci února zveřejnila návrh zákona, který by za určitých podmínek umožňoval těžbu břidlicového plynu tzv. frakováním.

Zjednodušeně řečeno těžba břidlicového plynu se provádí pomocí vody a chemikálií, natlačených pod tlakem do podzemí. Tlak a chemikálie pomohou rozevřít břidlici a uvolnit tak zemní plyn v ní uložený.

V návrhu zákona jsou i ochranná opatření, která mají zabránit poškození životního prostředí. Frakování by bylo zakázáno v chráněných oblastech nebo blízko zdrojů pitné vody. To v reálu znamená, že by se těžba nesměla provádět na zhruba 14 % rozlohy Německa. Pro projekty na zbytku území by byla povinná studie dopadů na životní prostředí.

Tato opatření by měla uklidnit kritiky těžby břidlicového plynu. Zelení a sociální demokraté totiž v minulosti požadovali vydání moratoria na těžbu břidlicového plynu, dokud se neobjeví bezpečnější technologie získávání plynu. Těžba plynu pomocí frakování bude rozhodně silné téma voleb, které se v Německu budou konat 22. září.

Německý průmysl ale tlačí vládu k tomu, aby se zdroje břidlicového plynu začaly využívat co nejdříve. Jejich argumentem je, že těžba plynu by mohla nastartovat ekonomický růst. Jako příklad dávají Spojené státy americké, kde díky levné energii z břidlicového plynu došlo k nárůstu výroby.

Německo má podle odhadů zásobu asi 2 300 miliard metrů krychlových břidlicového plynu. Ročně přitom země spotřebuje 86 miliard metrů krychlových, z toho je polovina dovezena z Ruska.

Břidlicové plyny zřejmě budou důležitým tématem v debatě o složení německého energetického mixu. Rozhodnutí z roku 2011 uzavřít všechny jaderné elektrárny do roku 2020 nutí Německo najít dostatek jiných zdrojů energie.

Jedním z hojně podporovaných zdrojů je větrná energie. Její rozvoj ale naráží na nečekané překážky. Záměr vybudovat vedení vysokého napětí, které by přivádělo elektrickou energii z větrných farem v Severním moři do průmyslových oblastí v centru Německa, narazil na odpor a právní problémy.