Navrhovaná značka „Pozor los!“ má ochránit životy vzácných savců i řidičů
„Povědomí veřejnosti o tom, že se u nás losi vyskytují, je velice nízké. Většina lidí považuje losa za exotické zvíře a nepředpokládají, že by se s ním u nás mohli potkat," vysvětluje jeden z důvodů pro zavedení nové značky Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Setkání automobilu a tohoto velkého savce může skončit tragicky pro obě strany.
Losi totiž reagují na setkání s automobilem na silnici jinak, než většina ostatních živočichů. „Když los na silnici vidí auto, vnímá ho jako predátora a ztuhne. Než stačí někam odběhnout, je proto většinou stržen," popisuje Jan Veselý z Lesů České republiky Nové Hrady, který se výzkumem losů dlouhodobě zabývá. Zatímco v přírodě se tak losi brání napadení šelmami, při setkání s dopravou to pro ně má fatální následky. V tom se losi liší od u nás běžné zvěře, například srnčí, která z nebezpečného místa utíká.
Další riziko pro řidiče plyne z toho, že se jedná o velké zvíře s dlouhýma nohama. Právě kvůli nim propadne ve většině případů sražený los předním sklem až do kabiny osobního automobilu, což může mít za následek i smrt řidiče.
Na tuzemských komunikacích měli řidiči dosud štěstí. V České republice došlo zatím od roku 1974 až doposud k sedmi nehodám způsobené losem. Při žádné z nich nedošlo k úmrtí řidiče. Dvě z uvedených sedmi nehod se odehrály na železnici.
Navrhovaná dopravní značka by se měla objevit jen v místech, kde již v minulosti došlo k nehodám automobilů s losy, případně na komunikacích, které se kříží s hlavními migračními trasami losů. Jedná se zejména o oblast jižních Čech, okolí Třeboňska a Lipenské přehrady, kde se vyskytují losy oblíbené podmáčené půdy.
„Jde například o dálnici D1 Humpolec – Jihlava, silnice E49 a E 551 na Jindřichohradecku nebo E39 na Českokrumlovsku,“ vypočítává Martin Ernst z Mendelovy univerzity v Brně. Ten v rámci výzkumného projektu TAČR v současnosti řeší, které komunikace jsou nejvýznamnější překážkou pro migraci losů a zda u nich vlivem těchto překážek nedochází k ochuzování genetické variability.
Odborníci odhadují, že pro vybrané úseky bude potřeba okolo dvaceti nových značek. Cena za jejich zavedení by se měla pohybovat v řádu tisíců, max. deseti tisíců korun. Značka „Pozor los!“ je rozšířená v Norsku, Švédsku, Finsku a Kanadě. Setkat se s ní mohou řidiči také v Polsku.
Česká krajina podobu značky už konzultovala s ministerstvem dopravy. To nyní zváží, jestli ji zařadí mezi užívané dopravní značky v ČR.
Dopravní nehody představují jednu z hlavních příčin úhynu losů u nás. „Na silnicích a železnicích přijde o život zhruba čtyřicet procent uhynulých losů. To je přibližně stejný podíl, jako mají na úbytku těchto ohrožených savců pytláci,“ upozorňuje Dalibor Dostál.
Jen v posledních několika měsících zahynul jeden los na železniční trati z Velenic do Českých Budějovic. Další český los uhynul v červnu na dálnici A3 poblíž dolnobavorského městečka Iggensbach. „Pokud hrubé odhady hovoří o tom, že na českém území přežívá posledních patnáct až dvacet losů, mohli jsme přijít jen během posledních několika měsíců o deset a více procent jejich populace,“ doplňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.
Kromě zavedení značky „Pozor los!“ usilují ochránci přírody také o vybudování přechodů pro zvěř nad silnicemi a železnicemi v místech, kudy procházejí hlavní migrační tahy losů. Navrhují také zavedení opakovaných kompenzací v případě, že losi způsobí škody na lesním porostu. Chtějí tak předejít negativním postojům lesníků vůči přítomnosti losů v české krajině.
Los evropský je největší jelenovitý savec žijící na našem území. Dospělý býk váží zhruba 220 až 450 kilogramů, délka jeho těla je 2 až 3 metry. Dosahuje výšky v kohoutku 180 až 235 centimetrů.
Losi byli na území dnešní České republiky vyhubeni mezi 12. a 15. stoletím nadměrným lovem, změnami v krajině i klimatu. Ve druhé polovině 20. století se začali losi do českých lesů vracet. V roce 1957 byl zaznamenán výskyt prvního losa v okolí Ústí nad Labem, krátce na to byl neoprávněně uloven na Teplicku. Do 80. let minulého století se k nám losi šířili ve třech migračních vlnách. Jejich populace dosáhla v roce 1980 podle tehdejších odhadů 30 až 50 kusů.
Od 90. let začalo losů ubývat. „Tři mikropopulace na Bechyňsku, Táborsku a Nymbursku zanikly, další dvě velké populace na Jindřichohradecku a Českokrumlovsku se zmenšily,“ konstatuje Martin Ernst. Například populace na Jindřichohradecku o polovinu až dvě třetiny. V posledních letech navíc ustala migrace losů z Polska kvůli dostavěné dálnici Berlín-Lvov. České losi ohrožuje i jejich legální odstřel v Rakousku a pytláctví.
reklama