Navrhovaná značka „Pozor los!“ má ochránit životy vzácných savců i řidičů
„Povědomí veřejnosti o tom, že se u nás losi vyskytují, je velice nízké. Většina lidí považuje losa za exotické zvíře a nepředpokládají, že by se s ním u nás mohli potkat," vysvětluje jeden z důvodů pro zavedení nové značky Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Setkání automobilu a tohoto velkého savce může skončit tragicky pro obě strany.
Losi totiž reagují na setkání s automobilem na silnici jinak, než většina ostatních živočichů. „Když los na silnici vidí auto, vnímá ho jako predátora a ztuhne. Než stačí někam odběhnout, je proto většinou stržen," popisuje Jan Veselý z Lesů České republiky Nové Hrady, který se výzkumem losů dlouhodobě zabývá. Zatímco v přírodě se tak losi brání napadení šelmami, při setkání s dopravou to pro ně má fatální následky. V tom se losi liší od u nás běžné zvěře, například srnčí, která z nebezpečného místa utíká.
Další riziko pro řidiče plyne z toho, že se jedná o velké zvíře s dlouhýma nohama. Právě kvůli nim propadne ve většině případů sražený los předním sklem až do kabiny osobního automobilu, což může mít za následek i smrt řidiče.
Na tuzemských komunikacích měli řidiči dosud štěstí. V České republice došlo zatím od roku 1974 až doposud k sedmi nehodám způsobené losem. Při žádné z nich nedošlo k úmrtí řidiče. Dvě z uvedených sedmi nehod se odehrály na železnici.
Navrhovaná dopravní značka by se měla objevit jen v místech, kde již v minulosti došlo k nehodám automobilů s losy, případně na komunikacích, které se kříží s hlavními migračními trasami losů. Jedná se zejména o oblast jižních Čech, okolí Třeboňska a Lipenské přehrady, kde se vyskytují losy oblíbené podmáčené půdy.
„Jde například o dálnici D1 Humpolec – Jihlava, silnice E49 a E 551 na Jindřichohradecku nebo E39 na Českokrumlovsku,“ vypočítává Martin Ernst z Mendelovy univerzity v Brně. Ten v rámci výzkumného projektu TAČR v současnosti řeší, které komunikace jsou nejvýznamnější překážkou pro migraci losů a zda u nich vlivem těchto překážek nedochází k ochuzování genetické variability.
Odborníci odhadují, že pro vybrané úseky bude potřeba okolo dvaceti nových značek. Cena za jejich zavedení by se měla pohybovat v řádu tisíců, max. deseti tisíců korun. Značka „Pozor los!“ je rozšířená v Norsku, Švédsku, Finsku a Kanadě. Setkat se s ní mohou řidiči také v Polsku.
Česká krajina podobu značky už konzultovala s ministerstvem dopravy. To nyní zváží, jestli ji zařadí mezi užívané dopravní značky v ČR.
Dopravní nehody představují jednu z hlavních příčin úhynu losů u nás. „Na silnicích a železnicích přijde o život zhruba čtyřicet procent uhynulých losů. To je přibližně stejný podíl, jako mají na úbytku těchto ohrožených savců pytláci,“ upozorňuje Dalibor Dostál.
Jen v posledních několika měsících zahynul jeden los na železniční trati z Velenic do Českých Budějovic. Další český los uhynul v červnu na dálnici A3 poblíž dolnobavorského městečka Iggensbach. „Pokud hrubé odhady hovoří o tom, že na českém území přežívá posledních patnáct až dvacet losů, mohli jsme přijít jen během posledních několika měsíců o deset a více procent jejich populace,“ doplňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.
Kromě zavedení značky „Pozor los!“ usilují ochránci přírody také o vybudování přechodů pro zvěř nad silnicemi a železnicemi v místech, kudy procházejí hlavní migrační tahy losů. Navrhují také zavedení opakovaných kompenzací v případě, že losi způsobí škody na lesním porostu. Chtějí tak předejít negativním postojům lesníků vůči přítomnosti losů v české krajině.
Los evropský je největší jelenovitý savec žijící na našem území. Dospělý býk váží zhruba 220 až 450 kilogramů, délka jeho těla je 2 až 3 metry. Dosahuje výšky v kohoutku 180 až 235 centimetrů.
Losi byli na území dnešní České republiky vyhubeni mezi 12. a 15. stoletím nadměrným lovem, změnami v krajině i klimatu. Ve druhé polovině 20. století se začali losi do českých lesů vracet. V roce 1957 byl zaznamenán výskyt prvního losa v okolí Ústí nad Labem, krátce na to byl neoprávněně uloven na Teplicku. Do 80. let minulého století se k nám losi šířili ve třech migračních vlnách. Jejich populace dosáhla v roce 1980 podle tehdejších odhadů 30 až 50 kusů.
Od 90. let začalo losů ubývat. „Tři mikropopulace na Bechyňsku, Táborsku a Nymbursku zanikly, další dvě velké populace na Jindřichohradecku a Českokrumlovsku se zmenšily,“ konstatuje Martin Ernst. Například populace na Jindřichohradecku o polovinu až dvě třetiny. V posledních letech navíc ustala migrace losů z Polska kvůli dostavěné dálnici Berlín-Lvov. České losi ohrožuje i jejich legální odstřel v Rakousku a pytláctví.
reklama




Povodí Labe obnoví v Hradci Králové mrtvé rameno řeky Orlice zvané Holštejn
Olomoucká botanická zahrada zachraňuje zvonovec liliolistý, daří se množit
Chtěl léčit lidi, dnes léčí krajinu. Osobností krajiny Jihomoravského kraje se stal Vilém Jurek