Vědci vytipovali, kde v Česku by mohly vzniknout nové národní parky a chráněné krajinné oblasti

Skalní útvar Karlovica ve Chřibech.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Palickap / Wikimedia Commons

Taková místa se nacházejí především v horských a lesnatých regionech, podél řek a v říčních údolích, ale také v pestré krajině středních poloh s vysokou geodiverzitou a rozmanitou krajinnou strukturou.

Analýza potvrdila mimořádně vysokou hodnotu současných NP, které v hodnocení dosahovaly nejvyšších priorit ze všech porovnávaných skupin území.

„Zároveň jsme ale objevili celou řadu dalších území, která mají srovnatelně vysokou hodnotu a dnes velkoplošnou územní ochranu nemají,“ uvádí Tomáš Janík, hlavní autor studie z odboru prostorové ekologie VÚK.

1 – Beskydy (vymezeny v druhém kole analýzy se zohledněním vlastnicí lesa), 2 – Bílé Karpaty,
3 – Boletice, 4 – České středohoří, 5 – Doupovské hory, 6 – Drahanská vrchovina (vymezena v
druhém kole analýzy se zohledněním vlastnictví lesa), 7 – Chřiby, 8 – Jeseníky (vymezeny šířeji
oproti území č. 9 v druhém kole analýzy se zohledněním vlastnictví lesa), 9 – Praděd, 10 –
Ještědsko (vymezeno v druhém kole analýzy se zohledněním vlastnictví lesa), 11 – Jizerské
hory (vymezeno šířeji oproti území č. 12 v druhém kole analýzy se zohledněním vlastnictví
lesa), 12 – Jizerskohorské bučiny, 13 – Králický Sněžník (vymezen v druhém kole analýzy se
zohledněním vlastnictví lesa), 14 – Křivoklátsko, 15 – Máchův kraj, 16 – Moravský kras, 17 –
Petrovicko, 18 – Slavkovský les (vymezen v druhém kole analýzy se zohledněním vlastnictví
lesa), 19 – Soutok, 20 – Východní Krušné hory, 21 – Západní Krušné hory, 22 – Ždánický les,
23 – NP České Švýcarsko – Kaňon Labe (rozšíření), 24 – Krkonošský národní park – Janské
Lázně (rozšíření), 25 – NP Šumava – Boubín (rozšíření), 26 – NP Šumava – Železnorudsko
(rozšíření)

Zdroj | Výzkumný ústav pro krajinu

Mezi významná území, která dnes nemají velkoplošnou národní ochranu ve formě NP nebo CHKO, studie řadí například Doupovské hory nebo Středomoravské Karpaty zahrnující Chřiby a Ždánický les.

Vysoké priority analýza ukazuje také v oblastech, o jejichž ochraně se diskutuje již delší dobu – například o CHKO v Krušných horách nebo o NP v jádrových územích stávajících CHKO na Křivoklátsku, v Jeseníkách, Jizerských horách nebo v Beskydech. Studie také zpětně ukázala vysokou prioritu oblasti Soutok, která byla v roce 2025 vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí.

Pokud by byla vyhlášena všechna území vymezená studií jako potenciální velkoplošná chráněná území, podíl NP by podle analýzy vzrostl z 1,5 % na přibližně 5,9 % rozlohy České republiky a podíl CHKO z 14,4 % na přibližně 19,7 %. Velkoplošná chráněná území by tak společně pokrývala více než čtvrtinu státu.

1 – Adamovsko, 2 – Boletice, 3 – Bouzovsko, 4 – Dobříšsko, 5 – Dolní Povltaví a Posázaví, 6 –
Doupovské hory, 7 – Drahanská vrchovina, 8 – Hanušovická vrchovina, 9 – Horní Pojizeří, 10
– Hostýnské vrchy, 11 – Chřiby a Ždánický les, 12 – Ivančicko, 13 – Ještědsko, 14 – Kopřivnicko,
15 – Králický Sněžník, 16 – Krušné hory, 17 – Libavá, 18 – Niva Dyje a Lednicko, 19 – Nízký
Jeseník, 20 – Novohradské hory, 21 – Orlické podhůří, 22 – Rožďalovicko, 23 – Rychlebské
hory, 24 – Soutok, 25 – Údolí Jihlavy, 26 – Údolí Oslavy a Chvojnice, 27 – Údolí Střely, 28 –
Údolí Svratky, 29 – Vimpersko, 30 – Vizovická vrchovina, 31 – Vltava-Otava, 32 – Vranovská
přehrada, 33 – Vsetínské vrchy, 34 – Vyšebrodsko, 35 – Zábřežsko, 36 – Žacléřsko, 37 – CHKO
Beskydy – Hostašovice (rozšíření), 38 – CHKO Beskydy – Mořkov (rozšíření), 39 – CHKO
Beskydy – Polanka (rozšíření), 40 – CHKO Brdy – Hůrka (rozšíření), 41 – CHKO Brdy – Komárov
(rozšíření), 42 – CHKO Brdy – Plešivec (rozšíření), 43 – CHKO České středohoří – Českolipsko
(rozšíření), 44 – CHKO České středohoří – CHKO Lužické hory (rozšíření), 45 – CHKO Jeseníky
– Pusté Žibřidovice (rozšíření), 46 – CHKO Jeseníky – Zlatohorsko (rozšíření), 47 – CHKO
Jizerské hory – Mníšek (rozšíření), 48 – CHKO Jizerské hory – Raspenava, 49 – CHKO
Kokořínsko – Máchův kraj – Helfenburk (rozšíření), 50 – CHKO Kokořínsko – Máchův kraj –
Chlum (rozšíření), 51 – CHKO Kokořínsko – Máchův kraj – Ralsko (rozšíření), 52 – CHKO
Křivoklátsko – Děd (rozšíření), 53 – CHKO Křivoklátsko – povodí Kačáku (rozšíření), 54 – CHKO
Lužické hory – Studánka (rozšíření), 55 – CHKO Moravský kras – Křtiny (rozšíření), 56 – CHKO
Orlické hory – Kunvald (rozšíření), 57 – CHKO Slavkovský les – Michalovy hory (rozšíření), 58 –
CHKO Slavkovský les – Sokolovsko (rozšíření), 59 – CHKO Šumava – Běšiny (rozšíření), 60 –
CHKO Šumava – Černá v Pošumaví (rozšíření), 61 – CHKO Šumava – Kašperské hory
(rozšíření), 62 – CHKO Šumava – Libín (rozšíření), 63 – CHKO Železné hory – Vápenný Podol
(rozšíření).

Zdroj | Výzkumný ústav pro krajinu

Autoři upozorňují, že výsledky nelze chápat jako hotový návrh nové soustavy chráněných území. Vyhlášení NP nebo CHKO závisí také na způsobu hospodaření, vlastnických vztazích, potřebách místních obyvatel a dalších společenských a ekonomických zájmech.

„Naším cílem není říci, že vymezená území mají být automaticky vyhlášena jako národní parky nebo CHKO. My pouze ukazujeme, kde podle dostupných dat leží nejvyšší přírodní a krajinné hodnoty. Taková informace může pomoci při transparentním rozhodování o tom, kam ochranu přírody v budoucnu směřovat,“ doplnil Tomáš Janík.

Autoři studie zdůrazňují zásadní význam správného managementu krajiny. V řadě oblastí totiž vysoké přírodní hodnoty vznikly díky dlouhodobému soužití člověka s krajinou a jejich zachování může vyžadovat pokračování tradičního či vhodně nastaveného hospodaření.

Výzkum reaguje také na Kunming–Montrealský globální rámec pro biologickou rozmanitost a Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti, které pracují s cílem chránit do roku 2030 nejméně 30 % území. Evropská strategie navíc stanovuje cíl přísné ochrany na 10 % území EU. Studie ukazuje, jak lze prostorová data využít k tomu, aby rozšiřování ochrany nebylo založeno pouze na dosažení určitého procenta, ale směřovalo přednostně do území s nejvyššími přírodními a krajinnými hodnotami.