http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/optimalni-teplota-pro-ekonomiku-je-podle-vedcu-13-stupnu-celsia
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Optimální teplota pro ekonomiku je podle vědců 13 stupňů Celsia

2.11.2015 01:43 | PAŘÍŽ (ČTK/Le Monde)
Ukázalo se také, že jižní země jsou v ekonomicko-klimatickém soupeření znevýhodněny, zatímco Francie, Británie, Německo, Spojené státy či Japonsko zaznamenaly průměrné teploty lehce pod osudným prahem
Ukázalo se také, že jižní země jsou v ekonomicko-klimatickém soupeření znevýhodněny, zatímco Francie, Británie, Německo, Spojené státy či Japonsko zaznamenaly průměrné teploty lehce pod osudným prahem
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Pokud jde o ekonomickou aktivitu, existuje určitá ideální teplota, kdy není ani příliš chladno, ani příliš teplo. Ta umožňuje nejlepší ekonomický rozvoj, píše francouzský deník Le Monde.
 

Marshall Burke ze Stanfordské univerzity porovnával spolu se svými kolegy vývoj hrubého domácího produktu (HDP) v období od roku 1960 do roku 2010 ve 166 zemích s výkyvy teploty. Produktivita, čili účinnost, s jakou společnosti přeměňují přírodní zdroje, energii, kapitál a práci v hmotné statky nebo služby, byla nejvyšší při průměrné roční teplotě 13 stupňů Celsia.

Příliš teplé klima škodí nejen zemědělské produkci, ale také výkonnosti a zdraví pracujících ve všech sférách, uvádějí autoři ve studii, kterou zveřejnil časopis Nature.

Tyto výsledky nás přivádějí k myšlence, že světová ekonomika je již přetopena. Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) totiž rtuť v teploměru loni vyšplhala na povrchu země a oceánů k průměrné teplotě 14,59 stupně Celsia.

Ukázalo se také, že jižní země jsou v ekonomicko-klimatickém soupeření znevýhodněny, zatímco Francie, Británie, Německo, Spojené státy či Japonsko zaznamenaly průměrné teploty lehce pod osudným prahem. Brazílie měla v průměru 20 stupňů, Indie, Indonésie, Nigérie nebo Mali se pohybovaly v rozmezí mezi 25 a 30 stupni. U těchto států každý stupeň nad optimální teplotu 13 stupňů znamená další pokles HDP, zatímco ve chladných či mírných oblastech znamená každý stupeň nad tento limit nárůst bohatství.

Vědci projektovali situaci do konce století a vytvořili model vlivu nynějšího oteplování klimatu na světovou produktivitu. Za současného scénáře, kdy pokračují emise skleníkových plynů, by podle nich byla světová produktivita nižší o 23 procent ve srovnání s tím, jak by vypadala bez oteplování klimatu. A 77 procent zemí bude zaznamenávat nižší růst, než by tomu bylo v případě, že by na Zemi panovala konstantní teplota.

Nebude-li podle vědců dosaženo pokroku v boji proti oteplování klimatu, poroste rozdíl v příjmech na jednoho obyvatele. Zatímco 20 % nejbohatších zemí zaznamená mírný nárůst oproti situaci, kdy by se klima neměnilo, ve 40 % nejchudších zemí poklesne průměrný příjem o 75 %
Nebude-li podle vědců dosaženo pokroku v boji proti oteplování klimatu, poroste rozdíl v příjmech na jednoho obyvatele. Zatímco 20 % nejbohatších zemí zaznamená mírný nárůst oproti situaci, kdy by se klima neměnilo, ve 40 % nejchudších zemí poklesne průměrný příjem o 75 %

A především: nebude-li dosaženo pokroku v boji proti oteplování klimatu, poroste rozdíl v příjmech na jednoho obyvatele. Zatímco 20 procent nejbohatších zemí, zvláště na evropském kontinentu, zaznamená mírný nárůst oproti situaci, kdy by se klima neměnilo, ve 40 procentech nejchudších zemí v Africe, Jižní Americe nebo Asii poklesne průměrný příjem o 75 procent.

"O těchto projekcích lze samozřejmě diskutovat," konstatuje ekonom Stéphane Hallegatte ze Světové banky. "Schopnosti přizpůsobivosti jižních ekonomik jsou nepochybně podceněny. Nicméně studie ukazuje, že čím více se vzdalujeme teplotám vhodným pro lidskou aktivitu, tím jsou náklady vyšší," dodává.

"Studie nastoluje otázku přerozdělování příjmů. Jeden stupeň navíc v Evropě nebo v Africe má velmi rozdílné důsledky. Platí to i o ekonomice jednotlivých zemí, kde některé sektory, jako je zemědělství, bude oteplování těžce postihovat, zatímco z něho mohou těžit jiné sektory, například turistika," říká Hallegatte.

S blížící se Světovou klimatickou konferencí v Paříži vyvíjejí jižní země tlak na vyspělé státy, aby jim poskytovaly ročně 100 miliard dolarů (2,5 bilionu Kč) na to, aby mohly čelit klimatickým změnám. Tato studie jim poskytne další argument.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (2)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VH

Vladimír Hošek

2.11.2015 11:30
Zase mají sociální inženýři oslí můstek pro rozšíření své činnosti.
Odpovědět
lu

6.11.2015 15:04
ono je to jinak, žánop. když je přimeřeně chladno (průměrně chladno, čili točí se roční období, ale bacha, nemusí se točit zima a léto, ale třeba sucho a mokro, jak to ostatně bylo u té neolitické revoluce častější), musí se jeden snažit aby nezahynul hladem a případně později mrazem. čili neolitická a následně průmyslová revoluce se odehrála tam, kde bylo nutno v době hojnosti plánovat co budu žrát za půl roku, a kde se tato strategie prosadila a dědičně byl tento vzorec chování předáván po mnoho generací. naproti tomu tam, kde byly podmínky příliš měkké, tam se ve stínu líně váleli opičáci a utrhli si banán kdy chtěli, kde byly příliš tvrdé, tam Eskymáci kočovali a pro hlad a zimu imrvére neměli čas na extrabuřty.

z tohoto důvodu se netrefují do eko-eko schematického vidění světa "bílé" a "kulturně bílé" enklávy v tropech.
Odpovědět
reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist