http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pestovani-vlastnich-potravin-v-cr-zavedena-praxe-na-zapade-pracne-objevovana-novinka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Pěstování vlastních potravin: V ČR zavedená praxe, na západě pracně objevovaná novinka

28.9.2015 03:10 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pěstování potravin se věnuje skoro polovina populace. Máme tu už dlouhá léta něco, co západní země právě objevují jako ekonovinku
Pěstování potravin se věnuje skoro polovina populace. Máme tu už dlouhá léta něco, co západní země právě objevují jako ekonovinku
Zatímco západní země v současnosti znovu objevují kouzlo samozásobitelství, postsocialistické země pokračují jen v tom, co tu vždycky bylo. A Česká republika by mohla by být západu za učitele: nějaké formě vlastního pěstování potravin se u nás věnuje téměř polovina populace. Činí tak především z touhy po čerstvých a zdravých potravinách. Paradoxní pak podle vědců je, že i přesto se západ dívá na východ přes prsty a „jeho“ zahradničení považuje stále za důsledek špatného zásobování a strádání obyvatel, nikoliv jako snahu o zdravý životní styl nebo starost o životní prostředí.
 

Výzkumy v Česku nebo Polsku přitom hovoří jinak. Neekonomické důvody pro pěstování, jako např. záliba, produkce kvalitních potravin nebo sdílení vypěstovaných plodin mezi blízkými, byly podle vědců i ve střední Evropě vždycky minimálně stejně důležité jako ty finanční.

Pěstování vlastních potravin není reakcí na špatnou životní úroveň, říká Tomáš Kostelecký, ředitel Sociologického ústavu AVČR na konferenci Život se supermarkety, život bez nich. „Ti, co o sobě říkají, že mají dobrou životní úroveň, pěstují dokonce častěji,“ říká. Na rozdíl od jiných ekologických aktivit navíc není pěstování o omezování se, ale naopak spíše o hojnosti.

Podle odhadů Českého statistického úřadu (ČSÚ) rostlo v roce 2013 na českých zahradách a sadech pět a půl milionu jabloní, téměř jeden a půl milionů švestek a jen o trochu méně třešní a višní. Podobně oblíbené je i pěstování angreštu.

Suverénně nejčastější ovocnou dřevinou v českých zahradách je ale rybíz. Keřů poskytujících červené, černé nebo bílé drobné kulaté plody se na nich předloni podle údajů ČSÚ pěstovalo 4.6 milionu. Ostatně v průzkumu CVVM v roce 2005 vyplynulo, že bez mála tři čtvrtiny rybízu, které domácnosti ročně snědí, pochází z vlastní produkce, připomněl Tomáš Kostelecký.



Podobně soběstační jsou lidé v produkci jahod. Sami si podle zmiňovaného průzkumu vypěstují také více než polovinu spotřebovaných jablek, třešní, rajčat, okurek i mrkve.

I když se počet ovocných stromů a keřů v soukromých zahradách za poslední desetiletí snížil, vlastní produkce domácích plodin stále řádově převyšuje českou produkci ovoce a zeleniny z ekologického zemědělství.

Zahradničení se podle Kosteleckého dědí z generaci na generaci. Mladé lidi moc netáhne, ale lidé se do pěstování vlastních potravin začínají pouštět později, například po založení rodiny. Někdy lidé produkční plochy zmenšují nebo se vzdávají pěstování náročnějších plodin, záhony a sady ale na dobro neopouštějí. Zahrádkářů tedy neubývá a i věkové složení zůstává stejné, vysvětluje Kostelecký.

Jako důvod, proč zahradničí, uvádějí lidé nejčastěji čerstvost vlastnoručně vypěstovaných potravin nebo skutečnost, že je pěstování jejich koníček a potěšení
Jako důvod, proč zahradničí, uvádějí lidé nejčastěji čerstvost vlastnoručně vypěstovaných potravin nebo skutečnost, že je pěstování jejich koníček a potěšení
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Celkem pečuje o vlastní zahradu v ČR podle zjištění CVVM i v 21. století asi 43 % populace. Zahradničení se přitom věnují všechny vrstvy obyvatel, lidé více i méně vzdělaní, více i méně bohatí. Nejvíce však lidé ze střední vrstvy, kteří mají vlastní pozemek a zároveň dostatek času. Vlastní potraviny pěstují i lidé podnikající nebo lidé z měst, i v hlavním městě je to každý pátý obyvatel.

Necertifikované biopotraviny

Jako důvod, proč zahradničí, uvádějí lidé nejčastěji čerstvost vlastnoručně vypěstovaných potravin nebo skutečnost, že je pěstování jejich koníček a potěšení. Finanční úspora je pro zahrádkářů méně důležitá. Naopak u nich stoupá touha po zdravých plodinách vypěstovaných bez chemie.

Podle výzkumu z roku 2010 používá více než polovina domácích pěstitelů pouze přírodní hnojiva a téměř polovina nepoužívá umělé pesticidy ani proti škůdcům. „Jsou to vlastně necertifikované biopotraviny,“ podotýká Tomáš Kostelecký.

„Eko“ je i samotná doprava na soukromé zahrady. Dvě třetiny zahrad je přímo u domů, ti, co mají zahradu dále, například v zahrádkářské kolonii, na ní často chodí pěšky, jezdí na kole nebo veřejnou dopravou. Auto používá pro přesun na zahradu jen 15 % zahrádkářů. Domácí pěstování se navíc obejde bez obalů a bioodpad se často zpracovává v kompostu.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

TK

Tomáš Kroupa

28.9.2015 12:06
Paradoxní pak podle vědců je, že i přesto se západ dívá na východ přes prsty a „jeho“ zahradničení považuje stále za důsledek špatného zásobování a strádání obyvatel, nikoliv jako snahu o zdravý životní styl nebo starost o životní prostředí.

Milí vědci, z toho si nic nedělejte. Na tzv. západě nedávno objevili okna s dvojitým zasklením, která šetří v zimě energii při topení. U nás tento výdobytek stavebnictví už známe po staletí, i v těch nejzapadlejších vesničkách, bez dvojitých oken bychom v zimě zmrzli. A také je překvapuje, proč naše domy mají zpravidla venkovní omítku, znají jen cihlový vnější plášť. Ano, naše řešení je kvalitnější, důmyslnější, provozně ekologičtější, ale přesto nedoceněné - a to jen proto, že tzv. západ je formován svojí sebestředností.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist